Spolek Milion chvilek, požár Notre Dame, eurovolby. I o tom se šířily dezinformace v roce 2019

Máme za sebou rok 2019. Přinášíme tedy souhrn témat, o kterých se nejčastěji šířily dezinformace. V úvodu však chceme poděkovat všem čtenářům za přízeň v loňském roce.  V roce 2019 totiž zájem o náš projekt znovu stoupl. Konkrétně, počet návštěvníků vzrostl o 24 %. Potěšujícím zjištěním je i fakt, že přibližně 30 % návštěvníků se k nám dostalo za pomoci vyhledávačů. Potěšující je to z toho důvodu, že v tomto případě se jednoznačně jedná o návštěvníky, kteří jsou ochotní si aktivně ověřovat informace. Stále nejčastěji lidé na náš web zavítají z Facebooku, následují vyhledávače, výběr zpráv Android, Twitter a e-maily.

Už v minulé výroční zprávě jsme museli konstatovat, že nepříliš dobrou vizitkou české internetové populace je, že dezinformace se síří snadněji a mají mnohem vyšší dosah (viralitu) a vzbuzují více zájmu, než pravdivé informace nebo zprávy o ověření hoaxů. To bohužel platilo i v roce 2019. Kromě toho pozorujeme čím dál větší snahu určité části politické scény pravdivé informace relativizovat a pod rouškou svobody slova útočit na nezávislá média, projekty a neziskové organizace, které se snaží ověřovat fakta, či investigativně informovat o dění v České republice.

Témata dezinformací v roce 2019

Velmi častým terčem dezinformací v roce 2019 se stal spolek Milion chvilek pro demokracii a jejich demonstrace. Pomluvy se šířily jak o předsedovi spolku Mikuláši Minářovi, tak přímo o demonstracích. Relativizován byl například počet účastníků na demonstracích, v jiném případě si někdo vymyslel příhodu o údajném placení demonstrantů.

Dalším významným tématem dezinformací se stal požár katedrály Notre-Dame, který vypukl v pondělí 15. dubna 2019. Například advokátka Klára Samková šířila „důkaz“, že katedrála Notre Dame byla úmyslně zapálena. Podle ní se před katedrálou našly kanystry s benzínem, ve skutečnosti však šlo o nesouvisející událost z roku 2016. Jiné sdílené video zachycovalo postavu pohybující se po jižní věži katedrály, podle konspiračních úvah mělo jít o žháře, byl to však jeden z hasičů. Další úvahy o postavách stojících na střeše měly patrně základ v její sochařské výzdobě. Jiný pak tvrdil, že v katedrále bylo více epicenter požáru.

Velmi skloňovaným tématem na dezinformační scéně byly volby do Evropského parlamentu. V českém prostředí se například objevil dokument, který si nechala vyrobit Strana nezávislosti ČR. Kromě toho je však odkaz na film rozesílán e-maily jako hoax, ve kterém se psalo, že Evropská unie dokumentární film „Pryč z EU“ cenzuruje. I v samotném dokumentu bylo mnoho nepravdivých informací.

Terčem dezinformací se stala Česká pirátská strana. Především jejich poslankyně Olga Richterová, které bylo i opakovaně vyhrožováno. Stránka „Volím SPD v eurovolbách“ si vymyslela falešný citát. Měl ho říct předseda České pirátské strany Ivan Bartoš. Údajně měl říci, že „není možné, aby v bytech 3+1 žili jen dva lidé. Buď k sobě pořídí další dva lidi nebo zaplatí zvláštní daň za metry.“

Václav Klaus mladší si vymyslel příběh o tom, že ředitel a zakladatel vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni Karel Strachota schvaloval útok Ladislav Jakla. Ve skutečnosti Strachota parodoval Lubomíra Volného. Nakonec se ukázalo, že i údajný útok na Ladislava Jakla byl vzájemnou šarvátkou.

Kromě toho náš web upozornil na citát, který byl nepravdivě přisuzován českému botanikovi RNDr. Václavu Větvičkovi. Čtenáře také pobavil hoax o stavbě mešity v Praze. Ukázalo se, že onou stavbou je dům Tomia Okamury. Širokou veřejnost rovněž šokoval článek o podivné diplomové práci na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Na sociální síti Facebook se šíří výzva na pomoc dítěti s leukémií, které potřebuje darovat krev.