Chcete se dovědět něco, o čem jste ještě neslyšeli? Třeba o českých jednotkách SS? O hladomoru v současné východní Evropě? O tom, komu vděčíme za samostatný stát a kdo nám přinesl vzdělanost a umění? Kdo v EU je proruský? Kde na světě panuje ďábel? Jaké náboženství bude vládnout v Eurasijském svazu? Kde v nacistickém Německu byla intelektuální oáza?…
Měli bychom vědět, že lidé nemají přirozenou tendenci hledat a ověřovat zdroje jednotlivých zpráv či informací, protože je to náročné jak duševně, tak časově. V nakládání s informacemi platí – tak jako všude jinde – zákon nejmenšího úsilí.
Rozbor všech tří knih jasně dokládá, že autor neumí pracovat s fakty, překrucuje je v duchu komunistické ideologie, vyzdvihuje sebe sama, používá zcela pochybné, ba konspirační zdroje a zcela nepřípustně manipuluje s citáty.
Materiály sjezdu ukazují, že cílem tzv. všeslovanského, ve skutečnosti ale jen a jen ruského hnutí, je opětovné začlenění zemí bývalého východního bloku do ruské sféry vlivu, ještě v těsnějším svazku, než jaký kdy existoval.
Psychosomatická medicína je hojně diskutována mezi laickou i odbornou veřejností. Pokusili jsme se o nezaujatý pohled.
Kvůli současné vlně islamistického terorismu stále více pociťuje Evropa (potažmo celý Západní svět) jistou dávku, ať již částečně oprávněné či iracionální antipatie k islámské etnicitě, přestože se tyto projevy týkají především okrajové extremistické formy islamismu, jako je militantní džihádismus.
Je možné doložit, že ti, kdo tvrdí, že je u nás třeba potírat neziskové organizace, a to ještě podle inspirace ze Spojených států, nám prostě lžou. Jejich snahy jsou zaměřeny na zavedení ruských poměrů u nás. / Aktualizováno
Po období fascinace internetem se dostáváme do období „pastfaktuality“ a „postpravdy“, kde emoce je důležitější, než fakty podložená konvenční pravda.
Vlastimil Vondruška patří ke známým autorům historické beletrie, pouští se ale i na pole novinářské. A protože jeho texty budí dojem nepodloženosti, zaměřil jsem se na ně podrobněji.
Česko spolu s dalšími evropskými zeměmi hledá recept, jak bojovat s ruským vlivem. Co pro to můžete udělat vy?
Jsme v nevyhlášené válce informací, na kterou jsme nebyli připraveni. Jak je ale možné v našich končinách čelit ruské propagandě?
Žijeme ve světě, kde nás kromě jiných zpráv pravidelně bombardují i různé hoaxy, fámy, teorie spiknutí a další podvrhy – a my před tím vším nemáme dostatečně účinnou obranu.
Mrazí v zádech, když při sledování filmu Věčný žid z roku 1940 všímáme, jak moc jsou si tehdejší antisemitská a dnešní antiislámská rétorika podobné. Vlastně se dají použít celé dlouhé komentáře z filmu, jen zaměnit některá slova a nikdo nic nepozná.
Dezinformace může na první pohled působit jako jednoduchý a jasný pojem. Nejde vždy o přímé a jednoduše prohlédnutelné lži.
