Mnoho lidí nejen při bouřkách následujících po ničivém tornádu na jižní Moravě vyděsily snímky z radaru, na kterých se objevily kruhové artefakty. Tyto artefakty však nejsou známkou blížícího se tornáda.
Jde o artefakty vzniklé při zpracování radarového měření. Více v této grafice ČHMÚ:
Na meteorologických radarech, které jsou používány v Evropě, nelze většinou rozpoznat vznikající tornádo. O jeho možném výskytu se dozvíme až v momentě, kdy se spustí z bouře k zemi. Nelze předpovědět, jak dlouho se ničivý vír bude po povrchu pohybovat. Podmínkou pro jeho vznik je přítomnost supercely a konvektivní bouře. Podle meteorologů však nyní výzkum neumožňuje odhadnout, zda se tyto jevy promění v tornádo. Stejně tak kde a kdy se objeví.
Problém s předpovědí tornád je globální. Ani ve Spojených státech, které problému čelí výrazně častěji, nelze jejich výskyt přesně určit. A to i přesto, že používají radary, které jsou k detekci a monitorování tornád vytvořené. Naopak v Evropě se radary zaměřují kvůli vyšší četnosti na srážky.
V souvislosti se supercelami se může vyskytnout tornádo, silné krupobití, můžou vznikat i obří kroupy a prudký nárazovitý vítr. Ideální pro rozvoj supercel je situace, při které se mění směr a rychlost větru s výškou, tedy tam, kde dochází k takzvanému střihu větru. Sledujeme-li supercelu na snímcích z radaru, je pro ni typická oblast s nižší intenzitou odrazů a tedy odrazy ve tvaru háku, takzvané hákovité echo.