V České republice a na Slovensku je poměrně rozšířen hoax, pocházející původně z Kanady. U nás je živen zejména překladem Davida Formánka a jeho projektu Otevři svou mysl. Na videu různí nedůvěryhodní influenceři tvrdí, bez jakýchkoliv hmatatelných důkazů, že se nové mRNA vakcíny dokáží šířit z člověka na člověka a způsobovat široké spektrum zdravotních problémů – od otoků až po narušení menstruačního cyklu či dokonce potrat.

Hypotéza je, že existuje nějaký mechanismus, díky kterému se z očkovaného člověka vylučují částice vakcíny, které dokážou „napadnout“ neočkovaného člověka. Tento mechanismus „šíření vakcíny“ je v antivaxerské komunitě celkem oblíbený již dlouhá léta a proto není překvapivé, že byl vytažen i na současnou situaci.

Abychom byli fér, původní mechanismus má reálný základ a nazývá se „Viral shedding“. Takové případy jsou opravdu zdokumentovány a nejlépe zdokumentované jsou zejména případy staré vakcíny proti obrně. V Africe skutečně dosud koluje kmen viru, který původně pochází z vakcíny a za určitých podmínek se dokáže množit.

Velmi důležité je však zmínit, že tento mechanismus pochopitelně vyžaduje přítomnost živého viru – tedy nejstarší princip výroby vakcíny. V případě mRNA vakcín se nemá co množit a už vůbec není jasné, jak by k podobnému uvolňování částic mohlo docházet.

Nejlepší ilustrace, proč jsou podobné zprávy s největší pravděpodobností hloupost, je pohled na skladovací podmínky mRNA vakcín. Vakcíny jsou skladovány za extrémně nízkých teplot a vícekrát jsme i v médiích slyšeli proč. Molekuly RNA jsou totiž extrémně nestabilní a velmi rychle degradují. Rozpadají se vlivem tepla, záření nebo i všudypřítomných enzymů, které štěpí RNA. I naše samotná kůže vylučuje ribonukleázu jako součást velmi starého systému obrany proti RNA virům (tzv. „RNázu). Vědci v laboratoři dokonce velmi běžně potřebují speciální vodu, která byla upravena, aby neobsahovala Rnázy a nezničila jim vzorky. To nám opět dokresluje obraz o tom, jak velmi nepravděpodobné je, aby se mRNA vylučovala z těla očkovaného.

Ovlivnění neočkovaných a spontánní potraty

Žádná z vakcín nemůže ovlivnit osobu, která nebyla očkována. A to zahrnuje i menstruaci, plodnost a těhotenství. Vakcíny proti COVID-19 obsahují pouze krátkou informaci, která kóduje spike protein, který představuje neškodnou část viru. Vydrží pár hodin, splní svůj význam a zmizí. Nejde o živý virus a proto se nemůže šířit. Zůstane jen v místě vpichu (konkrétního člověka). I to je jeden z důvodů, proč naočkovaný člověk nebude mít pozitivní PCR nebo antigenní test v důsledku očkování.

V tomto hoaxu se ještě hovoří o tom, že vakcína proti COVID-19 prý způsobuje potraty. Podle statistik CDC se spontánně potraty dějí ve stejné frekvenci u očkované populace jako u neočkované. Čili vakcína nemá v tomto směru žádný vliv. Což dává smysl i z jejího mechanismu účinku. Mimochodem, CDC nás informovalo o extrémně vzácných tromboembolických událostech spojených s nízkou hladinou krevních destiček, které se udály ve frekvenci 1 : 1 000 000. Takže CDC sleduje bezpečnost důkladně a nic nezanedbává.

Souvislost mezi vakcínou a menstruačními nepravidelnostmi je teoreticky možná, pokud vezmeme v úvahu normální souhru mezi menstruačním cyklem a imunitním systémem – tvorba a zbavování se děložní sliznice jsou procesy, které vyžadují spolupráci imunitního systému. Stejně jako však vakcína může vyvolat dočasnou bolest hlavy, neznamená to, že vás bude bolet hlava až do konce života. Podobný scénář se může objevit i se změnami v menstruačním cyklu. Jde o dočasný stav, který není trvalý. Podotýkáme, u osob, které jsou očkovány, neexistuje žádné „woo-doo“ z osoby na osobu.

Pfizer prý věděl, že očkovaní mohou ovlivnit neočkované

Šíří se také hoax, že společnost Pfizer už dávno věděla, že očkováni lidé dokáží „ovlivnit“ neočkované. Na úvod. SARS-CoV-2 je nový koronavirus, se kterým nemáme zkušenosti. Tím pádem i vakcína proti COVID-19 je zcela nová a musely proběhnout důkladné studie jako u každého nového léku. Jelikož každé klinické zkoušení s sebou přináší určité riziko, do prvních studii se nezapojily těhotné ženy ani děti. Klinické zkoušení na této skupině probíhalo až později, když se prokázalo, že vakcína je účinná a bezpečná u dospělé populace. Asi se shodneme, že to je logický krok.

I z toho důvodu se v protokolu ke studii na straně 132 až 135 hovoří o tom, že žena je oprávněna účastnit se studie pouze pokud není těhotná nebo nekojí, není schopna počít nebo používá účinnou formu antikoncepce. Přesto (ze zkušeností) víme, že ani tato opatření někdy nestačí a některé ženy i přesto otěhotněly během studie. Minulost nás také naučila, že některé léky mohou procházet přes hematoplacentární bariéru, která odděluje tělo matky od dítěte a způsobit vývojové vady. Právě z toho důvodu se už dávno zavedly testy vývojové toxicity – teratogenity.

Evropská léková agentura vydala velmi pěkný dokument s názvem „Pokyny ohledně působení léku během těhotenství“. Najdete v něm odpovědi na všechny otázky z tohoto směru.

Pokusíme se pár z nich shrnout, abyste nemuseli číst tento 21stránkový dokument. Důvod, proč sledujeme možnost působení léku během těhotenství na dítě a jiné lidí, je docela jednoduchý. Léky se mohou teoreticky dostat do jednotlivých tělesných tekutin a nějakým způsobem přenést z jedné osoby na druhou.

Čas od času se stane, že otěhotní partnerka muže, který je ve studii. Tento případ je třeba sledovat, protože potenciálně by mohl lék projít přes spermie do těla ženy a následně do těla miminka. Je to velmi nepravděpodobné, ale nic se nenechává náhodě. Teoreticky by se účinná látka přípravku / vakcíny mohla vylučovat i v kapičkách potu. Nebo na pokožce. Mimochodem, nic takového však pozorováno nebylo.

Abychom však mohli říct, že se něco takového neděje, je třeba to sledovat. A u studií vakcín proti COVID-19 tomu nebylo jinak, jak můžete koneckonců sami vidět v protokolu. Na konci této sekce se píše, že jednotlivá těhotenství se následně sledují a data patřičně vyhodnocují.

To, že je sledování vlivu vakcíny i na jiných lidí popsané v protokolu samozřejmě neznamená, že se to i děje. Studie žádný negativní účinek na jiné osoby nepotvrdily. Je to správná klinická praxe a je součástí mnoha klinických studii. Člověka zběhlého v klinických studiích to určitě nepřekvapí.

Problém by byl, kdyby to sponzor v protokolu nezmínil. Pak bychom se mohli bavit o tom, zda je zajištěno důkladné sledování bezpečnosti. V tomto případě lidé opět poukázali na úspěch farmaceutického průmyslu a snaží se ho prezentovat jako selhání. Více o správné klinické praxi zde.

Zdroje:

Očami Farmácie (1, 2)

Vaxinátor


author