Paranoia, od Stalina k Millerovi
Paranoia není pouhá podezíravost. Je to narušené vnímání světa, v němž nutně existuje nepřítel, všude číhají léčky a pouze jeden
Bias: nenápadné zkreslení, které si plete názor s realitou
Slovo bias zní technicky a neškodně, ale ve skutečnosti popisuje jeden z nejčastějších mechanismů, jak si lidé zkreslují realitu –
Jak funguje ruská propaganda: Chce vaši lhostejnost, vaše mlčení, vaši schopnost žít, jako by se
Ve veřejných debatách se propaganda často popisuje zjednodušeně: jako soubor lží, kterým někdo uvěří, zatímco „kriticky myslící“ jedinci zůstanou imunní.
Od covidu k Ukrajině: proč stejní lidé šíří stále stejné dezinformace
Při zpětném pohledu na poslední roky je těžké přehlédnout nápadnou kontinuitu mezi šířením covidových dezinformací a dnešní proruskou propagandou týkající
Evropa se připravuje. Česko uklidňuje. Proč se bojíme pojmenovat hrozbu?
Zatímco většina evropských států otevřeně mluví o bezpečnostních rizicích a systematicky připravuje stát i obyvatelstvo na krizové scénáře, Česká republika
Záhada očních linek J.D.Vance
Ve své knize Hillbilly Elegy vypráví J. D. Vance příběh o cestě z rozvráceného dětství k úspěchu. Navenek vítězství nad
Jak se z nevinné hádanky stává učebnice manipulace: Fenomén, který vysvětluje, proč inteligence sama o
Na sociálních sítích se čas od času objeví úlohy, které na první pohled vypadají banálně. Například otázka: „Běžkyně zaběhla první
Metanol informací: proč je důležité rozlišovat mezi omylem, názorem a úmyslnou manipulací
V online prostředí se často setkáváme s představou, že lidé, kteří sdílejí nepravdivé informace, jsou buď „oběti“, nebo naopak „zlí
Proč lidé věří dezinformacím a jak na ně reagovat: 6 principů obrany veřejné debaty
Veřejná debata na sociálních sítích i v běžném prostoru se v posledních letech výrazně proměnila. Šíření dezinformací už není okrajový
Iluze nadřazenosti a Dunning-Krugerův efekt – proč se tolik lidí přeceňuje
Většina lidí má o sobě lepší mínění, než odpovídá realitě. Říká se tomu iluze nadřazenosti – efekt, kdy se považujeme