Je rok 1943 a v Evropě zuří 2. světová válka. Ztráty amerických bombardérů jsou velké kvůli německé protiletecké obraně. Američané se ve snaze o snížení ztrát rozhodnou opancéřovat své letouny. Nemohou ale opancéřovat celé letadlo a musí se rozhodnout, které části ochránit a které ne. Podívají se tedy na bombardéry, které se z misí vracejí a na četnost průstřelů na různých částech. Na horním grafu vidíte rozložení zásahů podle místa. Kterou část letadla, byste určitě oplátovali?
Pokud jste stejní jako mnoho lidí, včetně těch v americkém letectvu, odpověděli jste, že křídla, protože dostávají nejvíce zásahů. To je ale špatná odpověď. Důležité je, si uvědomit, že se díváte na zásahy letadel, které se vrátily. Zásahy do křídel tedy nejsou fatální, když s nimi doletěly zpět. Abraham Wald, americký matematik, si chyby kolegů včas všiml a upozornil je na to, že by měli udělat opak a opancéřovat právě ty místa, kde je zásahů nejméně – motory. Protože to jsou místa, kam dostaly zásah letadla, která se nevrátila.[1] Tuto chybu v úsudku nazýváme klam přeživšího, tedy opomenutí vzít v úvahu informace, které nám chybějí. S obdobami této chyby se setkáváme v mnoha jiných situacích nejen v armádě. Například mnoho lidí a firem staví na ozkoušených doporučeních svých vzorů a tzv. best-practices ve víře, že úspěch je zárukou funkčnosti. Problém je v tom, že neberou v potaz jiné firmy nebo lidi, kteří se zachovali podobně, ale selhaly. Podle Nicholase Nassima Taleba[2] je moudřejším postupem dívat se spíše na ty neúspěšné a snažit se vyvarovat stejných chyb. Dalšími příklady klamu přeživšího jsou třeba: souhrnnévýpočty výnosů finančních produktů nebo investorů (nejsou tak dobré, když zahrnete výsledky i těch, které v průběhu zanikly), vnímání starší techniky nebo hudby jako lepší oproti současnosti (dneska se používají nebo poslouchají jen ty nejlepší prověřené časem), ptát se na dojmy z filmu lidí, kteří ho dokoukali (zeptejte se těch, kteří odešli v průběhu) .
Klam přeživšího a příběh Abrahama Walda nám dává důležitou lekci v kritickém myšlení. Nestačí informace (data) jen sbírat a intuitivně vyhodnocovat. Je potřeba se nad nimi zamyslet a správně pochopit. Můžeme si položit například tyto otázky: Co nám data ve skutečnosti říkají? Co výsledky znamenají? Co nám chybí? Co nevíme? Zamýšlíme se nad nimi správně? Jak se na ně můžeme dívat nebo je chápat jinak? Pokud totiž nedovedeme informace rozumně získávat a pracovat s nimi, může to dopadnout tak, že dojdeme k chybným rozhodnutím (třeba plátovat špatné části letadla) a svoje šance na úspěch buď nijak nezvýšíme, snížíme nebo dokonce úplně zadusíme. Přemýšlejte nad informacemi rozumně. Přemýšlejte kriticky.
[1] Ellenberg, J. (2015). How not to be wrong: The power of mathematical thinking. Penguin.
[2] Taleb, N. (2011). Černá labuť: následky vysoce nepravděpodobných událostí. Paseka.
Chcete se dozvědět více o kritickém myšlení? Přiďte na konferenci. Po zadání kódu MANIPULATORI20 při registraci (do poznámky) navíc obdržíte slevu 😉
