Dnes uplynulo 10 let, kdy zemřel první polistopadový prezident Václav Havel. O prezidentu Havlovi však koluje řada hoaxů. Jsou mu přikládány výroky, které neřekl a činy, které neudělal. Rozhodli jsme se proto udělat krátký rozcestník pro snazší hledání.
- FALEŠNÝ VÝROK: Budou vás strašit nezaměstnaností
„Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností, není to pravda, ničeho se nebojte. Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítelem socialismu, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků,“ měl říct Václav Havel. Slova měl říct v listopadu 1989. Neřekl. Žádný projev začínající větou „Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností“ z jeho úst nikdy nevzešel.
A jak výrok zněl ve skutečnosti? „1 700 000 komunistů netvoří nějaký jiný biologický nebo morální druh, než jsme my ostatní. Většina z nich musela 20 let mlčet, jako my všichni a mnozí z nich dělali, byť s obtížemi, mnoho dobrých věcí. Promyšlený koncept důkladné ekonomické reformy, která nepřinese sociální otřesy, nezaměstnanost, inflaci a jiné problémy, jak se možná někteří z vás obávají, připravovaly desítky dobrých lidí, mezi nimiž bylo mnoho komunistů, mnoho bývalých komunistů i nestraníků.“ Projev pronesl 16. prosince 1989. Více zde.
- FALEŠNÝ VÝROK: Životní úroveň v ČSFR
Václav Havel měl také v listopadu 1989 říci: „Také vám slibuji na svou čest, že pokud se za mého volebního období nezlepší životní úroveň v ČSFR, sám odstoupím z funkce.“ To je už čistá lež.
Označení ČSFR se začalo užívat až od 29. 3. 1990 (Československá federativní republika) resp. od 23. 4. 1990 (Česká a Slovenská Federativní republika), v roce 1989 se stále užívala zkratka ČSSR. Václav Havel by tedy v roce 1989 vůbec zkratku ČSFR ve svém projevu nemohl použít. Více zde.
- FALEŠNÝ VÝROK: Humanitární bombardování
Prezident Havel v souvislosti s válkou v Jugoslávii měl vyřknout: „…nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je výlučně humanitární…“ Autorem je sociolog Jan Keller.
Václav Havel poskytl 14. dubna 1999 před svou cestou do USA rozhovor agentuře Reuters. Přepis tohoto rozhovoru se ovšem značně odlišuje, termín „humanitární bombardování“, dokonce ani slovo „bombardování“, neobsahuje.
„Já myslím, že nejdůležitější je, aby bylo zastaveno vyvražďování, aby se mohli uprchlíci zvolna vracet a aby nastalo opět nějaké nové kolo politických jednání o statutu budoucího Kosova. Ale ze všeho nejdůležitější se mi zdá být přítomnost mírových sborů, která samozřejmě by bylo nejlépe, kdyby tam byla za souhlasu Jugoslávie, aby tam nebyly jako okupanti nebo jako válčící strana. Neboť ta přítomnost mírových sborů je přesně tím instrumentem, který může znamenat klíč ke všemu ostatnímu. I k tomu zastavení toho vyvražďování a vyhánění lidí z domovů i k eventuálním – vytvořit jakýsi prostor pro eventuální další politická jednání, k zabránění té katastrofě humanitární, jak se to nazývá, k té humanitární asistenci. K tomu všemu by napomohla přítomnost těch mírových sborů.“
Havel ostře odmítl, že by byl autorem termínu. „Obskurní pojem ‚humanitární bombardování‘ jsem samozřejmě nejen nevymyslel, ale nikdy ani nepoužil a použít nemohl, neboť mám – troufám si tvrdit – vkus. (Něco jiného je postoj k Miloševičovi a jeho genocidním praktikám, v tom se asi opravdu s panem senátorem rozcházíme.) Jinými slovy: co pan Falbr říká, je čistá a zlovolná lež. Mohu k ní dodat jen to, že lidé, kteří lžou, nepatří do Evropského parlamentu.“ Více zde.
- FALEŠNÝ VÝROK: Václav Havel o egyptologovi
Různé dezinformační servery, blogy a také uživatelé a stránky na sociálních sítích šíří nepravdivý citát Václava Havla. „Byl bych nerad, aby se příštím prezidentem stal nějaký zasloužilý profesor egyptologie, který nakonec bude zvolen jen proto, že nikdy nikomu nevadil a nikdy nikoho nenaštval,“ zní text manipulace. S touto verzí citátu přišel v roce 2003 tehdy senátor Mirek Topolánek, který pronesl při volbě prezidenta republiky (tehdy ho volili poslanci a senátoři) účelově překroucený citát, že „Václav Havel kdysi vyjádřil obavu, aby se příštím prezidentem nestal nějaký zasloužilý profesor egyptologie, který nakonec bude zvolen jen proto, že nikdy nikomu nevadil a nikdy nikoho nenaštval.“
A jak tedy zněl skutečný citát Václava Havla? Citát zazněl v rozhlasovým pořadu Rozhovory v Lánech 6. června 1998. Havel v pořadu debatoval s katolickým knězem Tomášem Halíkem, kterému se svěřil, že by ho v budoucnu viděl rád na postu prezidenta, ale jeho zvolení v politických poměrech označil za nereálné. Skepsi v Havlovi vyvolalo to, že v zemi zvítězil „princip prudkého partajničení“, kdy stát patří stranám. „Budoucí prezident bude buďto produktem nějaké mocné strany, produktem do té míry silným, že mu ta strana sežene podporu i některých jiných, aby vůbec prošel v parlamentě. Anebo to bude neutrální starý profesor egyptologie, znající patnáct jazyků, a muž do té míry neškodný, že je všemi volitelný, ale muž bez politické osobnosti, muž třeba velké lidské osobnosti, ale bez politické autority, bez politické váhy. Obě alternativy považuji za špatné, ale obávám se, že jedna nastane po mém odchodu,“ cituje Havla MF Dnes. Citát se zachoval díky studentskému časopisu Carolina, kteří tvořili studenti žurnalistiky. Tedy. Citát rozhodně neřekl tak, jak byl řečen Mirkem Topolánkem a přetištěn dezinformační médii a vůbec už nebyl řečen v souvislosti s přímou volbou prezidenta. Více zde.
- HOAX: Václav Havel neuměl žádný jazyk a kam to dotáhnul
Ondřej Hejma je zpěvák a hudební skladatel, frontman skupiny Žlutý pes. Bohužel však šířil o hoax o Václavovi Havlovi. „Naprosto souhlasím s tím, že novináři mají informovat, nikoli vytvářet příběhy. Je to trapné. Já jsem velký fanda Schillerky. Myslím, že je to hvězda sezóny. Že je to dáma na svém místě. Velice pracovitá. A mimořádně komunikativní. A teď prostě tihle zoufalci, kterým klesá sledovanost každou minutou, se poučili na Kavčích horách – to jsou metody Kavčích hor; tam mají dole nějakou mučírnu, kde je dřevěná Nora s bičíkem učí tyhle postupy. Paní redaktorka nám chtěla říct, že paní ministryně neumí moc dobře anglicky. Ale když se podíváme do historie, Václav Havel neuměl žádný jazyk a kam to dotáhnul!“
V první části výroku Hejma naráží na kauzu ministryně financí Aleny Schillerové a její angličtiny. Schillerová tvrdí, že se dorozumí bez problému, dokonce kvůli tomu obvinila Hospodářského noviny ze lži. Hejma naráží na to, že z angličtiny se pokusili Schillerovou vyzkoušet i tvůrci pořadu 168 hodin. Česká televize však s tím rozhodně nebyla jediná. Ve stejný den si s ministryní domluvila rozhovor televize CNN Prima News. Štáb se s Alenou Schillerovou potkal v budově ministerstva financí, reportérka se s šéfkou státní kasy přivítala v češtině. Jakmile se však začala ptát, přešla do angličtiny. Ministryně se takřka okamžitě otočila a odešla. Problém tedy není ten, že Alena Schillerová neumí perfektně anglicky, ale svou slabší angličtinu zapírá.
A jak to bylo s angličtinou Václava Havla? Václav Havel neuměl anglicky úplně dokonale, ale anglicky uměl. Důkazem toho, jak pečlivě se Václav Havel na anglické projevy připravoval, je ukázka z dokumentárního filmu Občan Havel. Václav Havel poskytoval i rozhovory v angličtině. Ve videu najdeme například, jak hovoří spatra vedle prezidenta George Bushe mladšího. Více zde.
- MÝTUS: Havel zavinil krach zbrojního průmyslu na Slovensku
Mýtus, že prezident Václav Havel zničil zbrojní průmysl na Slovensku, patří k nejčastějším mýtům, šířícím se po dezinformačních kanálech a v textech řetězových e-mailů. Podobné nesmysly šířil na Parlamentních listech například poslanec Radovan Vích (SPD), nebo třeba extrémně pravicový web Vlastenecké noviny.
Na Slovensku je zažitá představa, že za socialismu zde existovala obrovská zbrojařská výroba, která vydělávala těžké peníze. Po roce 1989 ji pak Češi zlikvidovali. Symbolem tohoto procesu je bývalý prezident Václav Havel. Ve skutečnosti je to však mýtus.
Zavádění výroby vojenského materiálu v Československu podstatně ovlivnily závěry ÚV KSČ z února 1951. Ten rozhodl, že zbrojní průmysl bude stavět stroje zejména podle sovětských licencí. Závody těžkého strojírenství v Martině byly kdysi mamutím podnikem s 15 tisíci zaměstnanci. Komunistický tisk se pravidelně chlubil, kolik se tu vyrobí dieselových motorů a lokomotiv. Už se ale nepsalo o tom, že podstatnou část výroby v Martině tvoří tanky. „Trh pro československé tanky byl v arabských zemích – Irák, Libye, Egypt a podobné státy, které sice v určitém období platily, ale později platit přestaly,“ připomíná pro Irozhlas.cz Peter Kuruc, tehdejší vedoucí pracovní skupiny, která měla martinské strojírny připravit na nový výrobní program.
„O konverzi se vědělo už dávno před revolucí. Bylo usnesení Ústředního výboru Komunistické strany Československa asi z roku 1987 a na to navazovalo usnesení předsednictva vlády,“ říká tehdejší investiční náměstek v podniku Milan Malík.
Konverzi nenařídil Václav Havel. Rozhodnutí o útlumu zbrojařské výroby padlo na předsednictvu vlády ČSSR koncem července 1988. Tedy skoro rok a půl před změnou režimu. První projekty byly zastaveny usnesením č. 112/88 ze dne 26. července 1988. Konverzi se snažil urychlit zejména federální premiér Ladislav Adamec. 21. září 1989, tedy stále ještě za předchozího režimu, přijala československá vláda (čili ani ne prezident!) usnesení č. 84/89, kterým se rozhodlo o utlumení tankové výroby v ZŤS Martin do konce roku 1990. Výroba obrněných transportérů měla být zastavena v dalších letech. Do roku 1992 se produkce měla snížit o přibližně 80 % v Čechách a na Moravě a o 90 % na Slovensku. Více zde.