Vymyšlený citát o humanitárním bombardování vs. pravda. Miloš Zeman svolil s přelety vojenských letadel v rámci bombardování Jugoslávie


Dezinformační média neustále omílají lži o výroku o humanitárním bombardování. Letos tuto lež recykloval například i web Parlamentní listy a dvakrát web FTV Prima (1, 2).

Václav Havel za svého života ostře odmítl, že by byl autorem termínu humanitární bombardování. „Obskurní pojem ‚humanitární bombardování‘ jsem samozřejmě nejen nevymyslel, ale nikdy ani nepoužil a použít nemohl, neboť mám – troufám si tvrdit – vkus. (Něco jiného je postoj k Miloševičovi a jeho genocidním praktikám, v tom se asi opravdu s panem senátorem rozcházíme.) Jinými slovy: co pan Falbr říká, je čistá a zlovolná lež. Mohu k ní dodat jen to, že lidé, kteří lžou, nepatří do Evropského parlamentu.“  Prvním výskytem spojení výrazů „humanitární“ a „nálety, bomby“ je článek z 20. dubna 1999 v deníku Právo, autorem je sociolog Jan Keller. Přesné slovní spojení „humanitární bombardování“ zmínil Richard Falbr, kandidující do Evropského parlamentu, v pořadu TV Nova Sedmička vysílaném 23. května 2004. Falbr následně vydal tiskové prohlášení: „Dne 29. dubna 1999 uvedl Václav Havel pro francouzský deník Le Monde toto: ‚Domnívám se, že během zásahu NATO na Kosovu existuje jeden činitel, o kterém nikdo nemůže pochybovat: nálety, bomby nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární…‘ – opravdu vkusné!“. Článek v deníku Le Monde byl převzatý z italského listu La Repubblica, kde vyšel 23. dubna 1999. Text článku má vycházet z rozhovoru, který Václav Havel poskytl 14. dubna 1999 před svou cestou do USA agentuře Reuters. Přepis tohoto rozhovoru se ovšem značně odlišuje, termín „humanitární bombardování“, dokonce ani slovo „bombardování“ neobsahuje. Obsahuje pasáž:


„Já myslím, že nejdůležitější je, aby bylo zastaveno vyvražďování, aby se mohli uprchlíci zvolna vracet a aby nastalo opět nějaké nové kolo politických jednání o statutu budoucího Kosova. Ale ze všeho nejdůležitější se mi zdá být přítomnost mírových sborů, která samozřejmě by bylo nejlépe, kdyby tam byla za souhlasu Jugoslávie, aby tam nebyly jako okupanti nebo jako válčící strana. Neboť ta přítomnost mírových sborů je přesně tím instrumentem, který může znamenat klíč ke všemu ostatnímu. I k tomu zastavení toho vyvražďování a vyhánění lidí z domovů i k eventuálním – vytvořit jakýsi prostor pro eventuální další politická jednání, k zabránění té katastrofě humanitární, jak se to nazývá, k té humanitární asistenci. K tomu všemu by napomohla přítomnost těch mírových sborů.“


A jak to bylo s bombardováním? Česká republika odsouhlasila letecké útoky Severoatlantické aliance na vojenské cíle v Jugoslávii. Souhlas za vládu podal předseda vlády Miloš Zeman. Vláda následně však provedla ještě jeden krok. 2. dubna 1999 přijala usnesení „o souhlasu s přelety vojenských letadel států Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) přes území České republiky v souvislosti s operacemi NATO v prostoru bývalé Jugoslávie.“

Pro kontext, toto usnesení bylo provedeno 9 dní od doby, kdy Jugoslávie začala být bombardována. NATO potřebovalo využít i vojenských základem v Německu, a tak českou vládu požádalo o svolení.


Text usnesení:

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 2. dubna 1999 č. 276

o souhlasu s přelety vojenských letadel států Organizace
Severoatlantické smlouvy (NATO) přes území České republiky
v souvislosti s operacemi NATO v prostoru bývalé Jugoslávie


V l á d a

I. b e r e n a v ě d o m í informaci o postupu Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) v souvislosti s operacemi NATO v prostoru bývalé Jugoslávie;

II. s o u h l a s í s přelety vojenských letadel států Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) přes území České republiky v souvislosti s operacemi NATO v prostoru bývalé Jugoslávie;

III. u k l á d á

1. ministru obrany ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí a ministrem dopravy a spojů zabezpečit přelety vojenských letadel států NATO přes území České republiky,

2. místopředsedovi vlády pro zahraniční a bezpečnostní politiku informovat o souhlasu vlády s přelety vojenských letadel států Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) přes území České republiky Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu České republiky.

Provedou:

místopředseda vlády pro
zahraniční a bezpečnostní
politiku,
ministři zahraničních věcí,
obrany, dopravy a spojů


Následoval i souhlas sněmovny s poskytnutím svých letišť k přistávání spojeneckých stíhaček. „Poslanecká sněmovna ve středu večer stejně jako Senát vyslovila v souvislosti s akcemi NATO v Jugoslávii souhlas s pozemním tranzitem jednotek NATO přes české území a s přistáváním a pobytem jeho vojenských letadel na území ČR. Souhlas poslanců se týká také ozbrojených sil států programu Partnerství pro mír, které se akcí NATO v Jugoslávii a jejím okolí účastní. Souhlas sněmovny podpořilo 145 ze 181 přítomných poslanců, proti jich bylo 32. K vyslovení souhlasu bylo nezbytných nejméně 101 hlasů. Dolní parlamentní komora má celkem 200 členů. Kladně hlasovali všichni přítomní poslanci ODS, KDU-ČSL a Unie svobody a 50 ze 63 přítomných sociálních demokratů. Jejich zbytek a komunisté navrženou formu pomoci silám NATO nepodpořili,“ napsal 22. dubna 1999 deník Idnes.cz.

 
Jan Cemper