Nekonečný příběh konfabulací o Cášské smlouvě, tentokrát od Lukáše Visingra z Týdeníku ECHO


O Cášské smlouvě jsme přinesli už tři články. Byly to texty „Cášská smlouva: Vznikl z Německa a Francie superstát?“ z 22. ledna 2019, „Mýty o Cášské smlouvě. Jak dezinformují ECHO24, Ondřej Neff, IVK, Václav Klaus a Ivo Strejček“ z 1. února a naposled „Kdo dále šíří nepravdy o Cášské smlouvě? Například Vladimír Pikora, Marian Kechlibar, Tomáš Jirsa, Miroslav Ševčík a Petr Štěpánek“ ze 14. února. V těchto příspěvcích jsme vyvrátili nepravdivá tvrzení o tomto dokumentu. Do šíření nepravd se nyní ovšem zapojil i vojenský analytik a publicista Lukáš Visingr z Týdeníku Echo.

V čísle 9. z 28. února v článku Evropská konfederace sice Visingr píše, že Echo bylo jedním z prvních médií, které o smlouvě informovalo (to je jistě pravda, ale jak jsme už ukázali, byla to informace zkreslená – ostatně sám Visingr připouští, že titulek o superstátu byl „poněkud nadsazený“.) Rozhodně už ale není pravda opakovaný nesmysl, že se „smlouva chystala v utajení, její oficiální publikace proběhla v tichosti“. Je tu znatelný vývoj. Tam, kde totiž první zpráva Echa tvrdí, že smlouva vznikla „prakticky v utajení“, to už Visingr konstatuje jako stoprocentní fakt, v čemž se ostatně shoduje s  Václavem Klausem. Skutečnost je samozřejmě jiná – o chystané smlouvě informovaly na svých stránkách zákonodárné sbory ve Francii i v Německu a informovala o ní i média (pro připomenutí na konci článku znovu uvádíme namátkový přehled zpráv o chystané Cášské smlouvě), na přípravě pracovala společná parlamentní komise, kde na německé straně dokonce byl i zástupce AfD. Marine Le Penová kritizovala záměr sepsat novou smlouvu na tiskové konferenci hned 22. ledna 2018. Nemohu si proto odpustit opakovaný vtip, že očividně nejlepší způsob, jak utajit informaci (alespoň před Lukášem Visingrem a spol.), je zveřejnit ji na parlamentním webu. Vyjde to nastejno, jako kdyby byla vyvěšena na místním plánovacím odboru na Alfě Centauri…

Pravdivý není ani Visingrův výrok „a vlastně ani podpis nedoprovázela nějaká mimořádná pompa“. Slavnostní podpis se odehrával na cášské radnici, kam bylo pozváno 500 hostů, mezi nimi například předseda Evropské rady Donald Tusk, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, rumunský prezident Klaus Iohannis, němečtí ministři či předseda francouzské vlády Edouard Philippe. Jaká pompa by tedy byla přiměřená?

Dále v článku Visingr tvrdí, že ve smlouvě jde o „evropský newspeak“, ve kterém se hovoří například o „společné kultuře ozbrojených sil“. Opět jde o nesmysl, převzatý Visingrem přímo od Institutu Václava Klause, který jej začal šířit jako první. Článek 4 odstavec 3 Cášské smlouvy ale ve skutečnosti uvádí toto: „Oba státy se zavazují dále posilovat spolupráci mezi svými ozbrojenými silami vzhledem ke společné kultuře a ke společným zásahům.“

Visingr dále nepravdivě uvádí: „Z různých náznaků se dá soudit, že práce na ní [smlouvě] začaly po britském referendu v červnu 2016 a že její podepsání právě v lednu 2019 souvisí s květnovými volbami do Evropského parlamentu.“ Analytik by neměl psát o náznacích tam, kde jsou dohledatelná fakta. Angela Merkelová navštívila Emanuela Macrona začátkem minulého roku. Na společné tiskové konferenci 19. ledna 2018 (tři dny před výročím jejího podpisu) oznámila, že požádají parlamenty obou zemí, aby obnovily Elysejskou smlouvu. Dne 22. ledna 2018 německý Spolkový sněm i dolní komora francouzského parlamentu paralelně přijaly rezoluci o přípravě nové smlouvy. Ve stejný den byla rezoluce zveřejněna v zrcadlové podobě.

Když Visingr takto pracuje s jednoduše zjistitelnými fakty, nutně to zpochybňuje i serióznost celého jeho článku věnovaného vývoji EU a nebezpečím, která jí hrozí. A protože to u ECHA není první případ, zpochybňuje to i serióznost celého periodika. Je smutné, když analytik má za bernou minci exsudáty z Institutu Václava Klause. Ten je (bohužel nejen) šéfredaktorovi zjevně názorově blízký, jak lze soudit podle zveřejnění manifestu IVK „Obrana demokracie před liberální demokracií“ vloni v červnu. Echo zatím bylo možné chápat jako velmi seriózní zdroj, ale pokud bude dále driftovat ke všem těm Václavům Klausům, stane se z něj bohužel něco podobného Neviditelnému psu.

Namátkový přehled zpráv o Cášské smlouvě

Německo

  1. ledna 2018:
  1. ledna 2018
  1. března 2018
  • Stránky Spolkového sněmu – informace o jmenování německých zástupců do mezistátní pracovní skupiny k nové Elysejské smlouvě, členové pocházeli ze všech parlamentních stran Spolkového sněmu (například: za CDU dr. Reinhard Brandl, Ursula Groden-Kranich, Andreas Jung; nebo za AfD Norbert Kleinwächter)
  1. května 2018
  • Stránky Spolkového sněmu – informace o veřejné konzultaci zástupců veřejnosti se společnou francouzsko-německou parlamentní pracovní skupinou pro přípravu nové smlouvy, zastoupena byla mimo jiná Německá odborová konfederace DGB )

 

  1. srpna 2018
  • MainPost– rozhovor Andreasem Jungem (CDU), předsedou německo-francouzské pracovní skupiny, pracující na nové Elysejské smlouvě
  1. srpna 2018
  • Stránky spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko – informace, že předseda zemské vlády Armin Laschet (CDU) se v rámci smlouvy o přátelství mezi Německem a Francií stává zmocněncem pro kulturní vztahy mezi oběma zeměmi.
  1. listopadu 2018
  • Der Tagesspiegel – informace o návštěvě předsedy Spolkového sněmu Schäubleho v Paříži, kde představoval plány německo-francouzského parlamentního shromáždění

Francie

  1. ledna 2018
  1. března 2018

celý rok 2018

  1. září 2018
  • Le Figaro – informace o návštěvě předsedy francouzského Národního shromáždění Richarda Ferranda u předsedy Spolkového sněmu Wolfganga Schäubleho v Lübecku