Kdo dále šíří nepravdy o Cášské smlouvě? Například Vladimír Pikora, Marian Kechlibar, Tomáš Jirsa, Miroslav Ševčík a Petr Štěpánek


V článku Mýty o Cášské smlouvě. Jak dezinformují ECHO24, Ondřej Neff, IVK, Václav Klaus a Ivo Strejček z 1. února jsme psali o falešných informacích o Cášské smlouvě. Prvním dezinformátorem byl server ECHO24, na který vzápětí navázali Ondřej Neff a po něm Václav Klaus jako pars pro toto za celý institut.

ECHO24, Ondřej Neff (a později i Daniel Kaiser z Týdeníku Echo) tvrdili, že smlouva byla uzavřena potají a že byla vlastně skryta před obyvatelstvem až do doby jen několika málo dnů před podpisem. Václav Klaus tato tvrzení přejal a korunoval je konfabulacemi o „společné kultuře ozbrojených sil“ či o plánech „na společné nasazení francouzsko-německých ozbrojených sil v boji proti ‚vnitřnímu a vnějšímu nepříteli‘“ Klaus zde hned manipulativně do tématu zapletl „evropské hodnoty“, o kterých v tomto kontextu není řeč. Ivo Strejček pak v rozhlase opakoval výmysl o boji proti vnitřnímu a vnějšímu nepříteli a doplnil další nepravdu, totiž, že ve smlouvě není zmínka o NATO (je a dokonce dvakrát).

V článku se nám podařilo dokázat, že Cášská smlouva byla připravována rok dopředu, že o tomto záměru předsedové dolních komor parlamentů promluvili vždy před poslanci dolní parlamentní komory druhého státu, že o úmyslu uzavřít novou smlouvu byla v médiích i na webech obou parlamentů průběžně informována veřejnost a že nedošlo k utajení – pokud za ně naši „odborníci“ nepovažují vyvěšení na internetu. Není také pravda, co tvrdil Václav Klaus, totiž že většina poslanců CDU o přípravě smlouvy nevěděla, když přece předseda Spolkového sněmu (za CDU) hovořil ve francouzském Národním shromáždění, když CDU měla v přípravné komisi své poslance. V německé části společné parlamentní komise byl dokonce i zástupce AfD, čili Klaus to díky svým čilým kontaktům s touto stranou měl vědět.

Nezůstalo pouze u těchto osob, přidali se k nim i další „odborníci“ ze širšího okruhu Institutu Václava Klause. Stejně jako především Klausovi jim nejde o poctivé informování, ale o manipulaci s veřejností proti EU přesně podle hesla o stokrát opakované lži. Smlouvu nečetli a ani to vlastně nepotřebují, protože již mají prefabrikovaný názor a pravda je nezajímá.

Přehled příspěvků těchto dezinformátorů uvádíme v chronologickém pořadí. Nepravdivá místa jsou zdůrazněna tučně. Příznačné je, že v případě Parlamentních listů manipuluje už i redaktor, který klade návodnou otázku.

 

Přehled dezinformačních textů o Cášské smlouvě

  • Marian Kechlibar, Info, 29. 1. 2019: Cášská smlouva musí být transparentní, jinak uškodí Macronovi i MerkelovéNějaké části francouzské a německé veřejnosti se zkrátka nezamlouvají ani Macron s Merkelovou, ani ta smlouva, kterou do Cách přijeli podepsat. Potíž je v tom, že nevíme, jak velká část veřejnosti to je. Nedostala totiž možnost se k věci vyjádřit jinak, než bezmocným křikem a pískáním na ulici, když už bylo vše vyjednáno a hotovo.
    Jednání o Cášské smlouvě probíhala neveřejně a její plný text se objevil na webu Elysejského paláce dosti pozdě. To není vůči oběma národům férové.

    Takové otázky jsou legitimní a zaslouží si odpovědi; zejména si ale zaslouží zaznít a být brány vážně. Postup, který místo toho vlády zvolily – utajené vyjednávání následované slavnostním podpisem – může jejich důvěryhodnosti jedině uškodit.

 

  • Tomáš Jirsa, Neviditelný pes, 1. 2. 2019: Bude nadále Franko-Německo pevnou součástí NATO?Smlouva o Franko-Německu, právě pro své utajené vyjednávání v transparentní Evropě (transparentnost je další z progresivistických katastrof), vzbuzuje mnoho obav a pochyb. Osobnosti podepisující výzvu by se měly hlavně ptát na kardinální otázku současné Evropy: je nadále Franko-Německo pevnou součástí NATO?
  • Marian Kechlibar, Parlamentní listy, 4. 2. 2019: Tohle Němci nesmí udělat, varuje Marian Kechlibar před návrhem, který ohrožuje Česko. A varuje Andreje Babiše (rozhovor vedl Marek Korejs)
    Korejs: Francie a Německo podepsaly smlouvu o společném partnerství, která výrazně pozmění podobu společné Evropy. Oba státy budou nově vystupovat jako jeden celek v obranné a zahraniční politice a budou koordinovat své postoje v rámci EU a NATO. Jde o krok správným směrem? Je třeba pracovat na dalším sjednocení Evropy? Měli bychom se snažit na tom participovat také?
    Kechlibar: Myslím si, že je to krok špatným směrem už z toho důvodu, že ani Macron, ani Merkelová nekonzultovali v této otázce vlastní obyvatelstvo. Cášská smlouva byla ušita potichu a bez jakékoliv zpětné vazby od občanů.
  • Václav Vlk starší, Neviditelný pes, 4. 2. 2019: Německo umí překvapitA pak do posledního okamžiku tajenou smlouvou podepsanou Merkelovou a Macronem 22. ledna 2019 v Cáchách. Ta vzbudila řadu otázek mezi novináři a politiky Evropy. Co ta smlouva vlastně znamená? Je to něco jako nový pakt uvnitř EU, důkaz, že EU v dnešní podobě zkrachovala, nebo co vlastně? Je to zásadní politický krok, anebo jen podobný nesmysl jako „Lisabonská strategie“ z roku 2000?
    Po jejím téměř konspiračním podepsání se komentátoři většiny evropských seriózních (čti: levicových) medií ve svých výrocích kroutili jak had. Jen aby se nějak neprovinili nějakým výrokem proti EU a možná novému „bratrskému objetí“ Německa a Francie. Případně proti tvrzení Merkelové a Macrona, že jde jen a jen o „zářnou budoucnost“ Evropy. Jak za Husáka, když psalo Rudé právo.
  • Miroslav Ševčík, Parlamentní listy, 6. 2. 2019: Lepšolidé jsou pokrytci, křiváci. Zeman má pravdu. EU zahnívá, eurofilové nehájí občany. Pořádná nálož docenta Ševčíka (rozhovor vedl Martin Huml)
    Huml: Smlouvu „upekli“ vrcholní představitelé obou zemí. Neměli by ale o něčem takovém hlasovat obyvatelé obou zúčastněných států?
    Ševčík: To, že politikové upekli v tichosti tuto smlouvu, svědčí až o jejich panické hrůze z možných nastávajících dezintegračních tendencí. Přinejmenším by o těchto smlouvách v jejich zemích měly rozhodovat demokratické instituce, tzn. zákonodárci, příp. exekutiva. Nedostala se ke mně informace, že by diskuse a rozhodování o smlouvě na této úrovni proběhla.
  • Petr Štěpánek, Parlamentní listy, 6. 2. 2019: Slunkofašisté! Troubové. Petr Štěpánek se neovládl, když viděl Dolínka, Jurečku a další vychvalovat ČT (rozhovor vedl David Hora)
    Hora: Francie a Německo podepsaly smlouvu o společném partnerství, která výrazně pozmění podobu společné Evropy. Oba státy budou nově vystupovat jako jeden celek v obranné a zahraniční politice a budou koordinovat své postoje v rámci EU a NATO. Jde o krok správným směrem? Je třeba pracovat na dalším sjednocení Evropy? Co to bude podle vás znamenat pro další státy EU, konkrétně i pro nás?
    Štěpánek: K ničemu dobrému to nepovede. K čemu asi tak může být další unie uprostřed jiné Unie? K čemu asi tak může být obranné spojenectví uprostřed jiného obranného společenství, totiž uvnitř NATO? K čemu asi tak může být pokoutně sepsaná smlouva, o které nikdo předem nevěděl, nikdo ji nemohl prodiskutovat, nikdo ji nemohl podrobit kritice, dokonce ani občané Francie a Německa? Je to jen další merkelovsko-macronovská mocenská kabinetní trapárna.
  • Milena Kozumplíková, Neviditelný pes, 9. 9. 2019: článek Smlouva z CáchA pokud taková smlouva měla vůbec vzniknout (pro většinu volených zástupců obyvatel obou zemí i EU prý byla překvapením), neměla být podepsána kvůli vzájemnému složitému stýkání a potýkání se v historii spíše ve Štrasburku?