Cášská smlouva: Vznikl z Německa a Francie superstát?

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v západoněmeckém městě Cáchy (Aachen) podepsali novou smlouvu o přátelství a vzájemné spolupráci. Dohoda navazuje na Elysejskou smlouvu z roku 1963, kterou uzavřeli jejich někdejší předchůdci Konrad Adenauer a Charles de Gaulle.

Kolem smlouvy se vyrojila také řada dezinformací a kritických komentářů. Například bývalý český prezident Václav Klaus v komentáři pro MF DNES napsal, že smlouva nemůže znamenat nic jiného než faktickou rezignaci těchto dvou evropských superelit na Evropskou unii.

Co obsahuje smlouva?

Cílem smlouvy je více integrovat francouzskou a německou politiku na mezinárodním spektru a v rámci Evropské unie. Součástí dohody je také větší spolupráce a sjednocení diplomacií obou zemí, kupříkladu jednotný postoj obou zemí při jednání v Evropském parlamentu a s ostatními zeměmi EU. Za cíl si smlouva dává, doslova, boj proti populismu, domněle především proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa, italského ministra vnitra Mattea Salviniho a většině euroskeptických stran a hnutí. Smlouva hovoří i o spolupráci ve věci obrany a společné obraně obou zemí před vnitřními a vnějšími hrozbami. Kromě obrany se má také koordinovat společný vývoz zbraní do zahraničí a zbraňový průmysl celkově. Z ekonomického hlediska má smlouva dosáhnout propojení energetiky, průmyslu a zemědělství, a vznik společné hospodářské zóny.

Jedním z hlavních bodů je vznik tzv. německo-francouzských rad, které mají být těmi orgány, které budou vzájemnou spolupráci řídit a iniciovat. Rady se mají scházet třikrát ročně a jejich prostřednictvím se mohou scházet i členové vlád obou států. Ze smlouvy vyplývá, že ministerstva obou zemí mohou očekávat zásahy vlády druhého státu v rámci integrační politiky. S touto politikou jsou spjaté i body zaručující začleňování evropských zákonů mezi zákony států.

Mezi body smlouvy je také zařazena výuka obou jazyků v obou zemích vzájemně, především v pohraničním Alsasku. Integrace se pak týká rozšíření spolupráce francouzských a německých partnerských měst.

Veřejnost smlouvu kritizuje pro nedostatek informací o jejím obsahu s veřejností. Občanská sdružení lidí žijících v Alsasku smlouvu označují za ignorování výsledku prusko-francouzské války, při níž bylo Alsasko anektováno Německým císařstvím. Europoslanci České republiky smlouvu označili za nečekanou a za překvapení a tvrdí, že neproběhla jakákoliv debata o její podobě a ratifikaci

„Některá česká média kritizují i dezinformují o smlouvě mezi Francií a Německem, kterou spolu dnes podepsali kancléřka Merkelová a prezident Macron v Cáchách. Hovoří se o tajné smlouvě, konspiraci, vytváření superstátu a obcházení EU. Své polínko do ohně si pochopitelně přiložily různé dezinformační weby či ex-prezident Václav Klaus. Když jsem tuto českou “debatu” viděla, musela jsem se pousmát. Jako francouzštinářka, toho času v Bruselu, jsem při četbě francouzských novin a debatách s kolegy v Evropském parlament nabyla zcela jiného přesvědčení. rancie a Německo podepsaly dohodu o spolupráci, která navazuje na Elysejskou smlouvu z roku 1963. Státníci zvolili město Cáchy, které je spjato s Karlem Velikým, což je postava významná pro německé i francouzské a vůbec celé evropské křesťanské dějiny. Karel Veliký byl první císař Svaté říše římské, do které spadaly celý středověk i české země. Ve smlouvě se hovoří o spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti, kultury a vzdělávání a lepší koordinaci ekonomických politik a integraci příhraničních regionů. Podle hodnocení francouzských komentátorů (např. zde) je v zásadě málo ambiciózní. Mnozí z nich by uvítali, aby v EU po brexitu Francie a Německo byly skutečným motorem další integrace. Úzká spolupráce obou zemí bude tak jako tak v EU dominantní prvek a ČR se s tím musí naučit žít. To ale zabíháme jinam. Po dohodě se ve Francii pochopitelně „vozí“ populistické síly, jako lepenisté apod., pro které není spolupráce s Německem žádoucí. Ale ani francouzská extrémní pravice se českým fake-news, které hovoří o konspiraci a vytváření superstátu, zdá se nevyrovná,“ píše poslankyně Evropského parlamentu Michaela Šojdrová.

 „Podobně my máme s Německem strategické partnerství, které je postaveno na celé řadě bilaterálních témat, která jsou pro obě země důležitá,“ řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček, který navíc poznamenal, že smlouva neznamená pro Českou republiku či další menší členské země komplikace v rámci EU.

Jak již bylo řečeno, smlouva může vyvolat jednání společných rad, kterých se budou moci účastnit i ministři daných zemí. I v České republice je běžné, že naše vláda společně zasedá s vládami okolních států. Letos se například konaly společná zasedání s vládou Slovenska a Polska.