V českém online prostoru se opakovaně vrací narativ, že prezident republiky Petr Pavel měl lhát o své minulosti před rokem 1989. V posledních dnech se šíří zejména sestříhané video, které má navodit dojem, že si protiřečí v otázce působení v tajných službách. Při bližším pohledu však nejde o nové „odhalení“, ale o recyklaci staré manipulace založené na záměrné záměně pojmů a práci s vytrženými výroky.
Základní fakt je přitom dlouhodobě známý a sám prezident jej opakovaně přiznává: před rokem 1989 působil ve vojenském zpravodajství. Manipulace spočívá v tom, že autoři virálních příspěvků směšují vojenskou rozvědku s kontrarozvědkou (tedy se strukturami, které byly součástí Státní bezpečnosti). Rozvědka a kontrarozvědka však byly dvě odlišné instituce s rozdílným postavením i kompetencemi. Tvrzení, že Pavel „popírá členství v rozvědce“, vychází právě z této záměny. Ve skutečnosti dlouhodobě uvádí, že byl příslušníkem vojenské rozvědky, nikoli kontrarozvědky.
Podobné narativy jsme na Manipulátoři.cz opakovaně rozebrali. Už v lednu 2025 jsme vysvětlovali, že Petr Pavel nikdy nebyl členem kontrarozvědky. Letos v únoru jsme upozornili, že výrok z roku 2019 o Krymu byl vytržen z kontextu – anexi označil za agresi, nikoli za krok, který by obhajoval. Vyvraceli jsme také tvrzení, že měl být na cvičení Varšavské smlouvy v roce 1975 (tehdy mu bylo 13 let), že na staré fotografii v uniformě VB je právě on, či že existují důkazy o údajném týrání manželky. Ve všech případech šlo o kombinaci domněnek, chybné identifikace osob, případně o zcela smyšlená obvinění bez důkazů.
Vedle textových manipulací se opakovaně objevují i graficky upravené materiály. Šíří se fotomontáže, které prezidenta zobrazují v uniformách nebo situacích, kde nikdy nebyl, koláže sugerující napojení na StB bez doložených podkladů či graficky upravené citace s výroky, které nepronesl. Častým prvkem je práce s emocemi: dramatická hudba v sestříhaných videích, sugestivní titulky, červené zvýraznění slov typu „tajemství“ nebo „odhalení“. Vizuální forma má navodit pocit skandálu, aniž by přinesla nové ověřitelné informace.
Mechanismus těchto manipulací je stále stejný. Vezme se reálný fakt – například působení ve vojenském zpravodajství. Ten se následně spojí s jiným, negativně konotovaným pojmem (kontrarozvědka, StB), případně se doplní o neověřený či smyšlený „důkaz“. Výsledkem je dojem, že došlo k zásadnímu odhalení. Ve skutečnosti jde o interpretaci založenou na významovém posunu a práci s emocemi, nikoli o nové skutečnosti.
Kritika prezidenta – stejně jako jakéhokoli jiného politika – je v demokratické společnosti legitimní. Musí však vycházet z přesných pojmů a doložitelných faktů. Opakované šíření fotomontáží, sestříhaných videí a záměrných záměn pojmů nepřispívá k věcné debatě o politice, ale k dalšímu znepřehledňování veřejného prostoru. Pokud se podobné materiály znovu objeví, je vhodné vrátit se k základním faktům – a oddělit realitu od dojmu, který se někdo snaží vyvolat.