Na sociálních sítích se šíří tvrzení, že Petr Pavel už v roce 2019 mluvil o Rusku a Ukrajině „stejně jako dnešní proruští aktivisté po 24. únoru 2022“, tedy že ruské napadení Ukrajiny je sice špatné, ale Rusko „nemělo jinou možnost“. Jako důkaz je sdílen krátký úryvek z jeho přednášky Česko v (ne)bezpečné Evropě z cyklu Pátečníci z 6. září 2019. Taková interpretace je však zavádějící a vytrhává Pavlova slova z časového, politického i významového kontextu.
Přednáška vznikla v roce 2019, tedy tři roky před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022. Petr Pavel v ní analyzoval vývoj bezpečnostní situace po roce 2014, tedy po anexi Krymu a začátku konfliktu na Donbasu. Jeho výklad měl analytický charakter a snažil se vysvětlit, jak jednotlivé kroky vnímaly různé strany – nikoli legitimizovat ruské jednání. V dané pasáži mluví o vnímání ze strany Ruska a netvrdí, že s postojem souhlasí.
Ve vystoupení Pavel připouští, že Západ sehrál roli v širším geopolitickém vývoji na Ukrajině, například tím, že v roce 2008 přislíbil Ukrajině a Gruzii budoucí členství v NATO, aniž by byl schopen tento slib reálně naplnit. Zároveň ale jasně říká, že revoluce na Majdanu byla převážně nenásilná a že násilí eskaloval režim prezidenta Viktora Janukovyče, nikoli demonstranti. Tato fakta jsou dnes dobře doložena i nezávislými mezinárodními šetřeními.
Zásadní je, že Petr Pavel nikdy neobhajoval anexi Krymu. Naopak opakovaně zdůrazňuje, že ruský postup v roce 2014 byl agresí proti suverénnímu státu a porušením mezinárodního práva. Když mluví o tom, že Krym měl pro Rusko strategický a historický význam (například kvůli základnám Černomořské flotily), nejde o ospravedlnění anexe, ale o popis ruské motivace, což je běžný analytický postup v bezpečnostních studiích.
Klíčová manipulace spočívá v tom, že výroky z roku 2019 jsou zpětně interpretovány optikou roku 2022. Plnohodnotná invaze zahájená 24. února 2022 byla kvalitativně zcela jiným konfliktem: masivní, otevřenou a ničím nevyprovokovanou agresí s cílem zničit ukrajinský stát. To ostatně Petr Pavel po roce 2022 opakovaně a jednoznačně pojmenoval, včetně podpory vojenské pomoci Ukrajině a tvrdého postoje vůči Rusku.
Tvrzení, že Pavel „říkal totéž co dnešní proruští aktivisté“, je proto nepravdivé. Analýza bezpečnostní situace neznamená souhlas s agresí. Popsat, že konflikt po roce 2014 nebyl černobílý, není totéž jako tvrdit, že Rusko „nemělo jinou možnost“. Právě tento posun významu je typickým znakem manipulace, kterou na sociálních sítích dlouhodobě šíří účty s otevřeně proruskou orientací.
Shrnuto: výroky Petra Pavla z roku 2019 jsou účelově vytrženy z kontextu, ignorují rozdíl mezi roky 2014 a 2022 a překrucují analytický popis reality v údajnou obhajobu ruské agrese. Taková interpretace neodpovídá ani obsahu přednášky, ani Pavlovým dlouhodobým a konzistentním postojům k ruské politice a válce proti Ukrajině.