Jak je to s pravdomluvností Štefana Harabina?

Štefan Harabin po boku Nočních vlků


V minulých článcích (1, 2) náš web psal o různých manipulacích Štefana Harabina, který kandiduje na post prezidenta Slovenska. Web Antipropaganda.sk se na něj podíval komplexněji.

Prakticky v každých volbách po celém světě hrají v současnosti sociální sítě a různá dezinformační média důležitou roli. Nejen západní svět tak čelí výzvám populismu a nacionalismu, které podporují dezinformační kampaně s cílem relativizovat fakta.

Na Slovensku je měsíc před prezidentskými volbami a něco přes tři měsíce před volbami do europarlamentu. Sociální sítě jsou plné informací i dezinformací, které je těžké rozeznat, co mnozí politici využívají ve svůj prospěch.

Podle posledních prezidentských průzkumů od agentury JAK a  Focus má z populistických kandidátů, kteří si s hrou na pravdu těžkou hlavu nedělají, největší šanci dostat se do druhého kola Štefan Harabin.

Ten se kolem sebe snaží vytvářet auru pravdomluvnosti a nálepkuje se jako národní kandidát na prezidenta. Jeho volební motto zní „Za Slovensko, tradice a právní stát“.

Bývalý předseda Nejvyššího soudu SR, bývalý ministr spravedlnosti (2006-2009) v první vládě Roberta Fica a současný soudce Nejvyššího soudu, který tvrdí, že nejlepším slovenský premiérem byl Vladimír Mečiar, se v prezidentské kampani za vydatné podpory konspirační scény stylizuje za bojovníka proti establišmentu (který, mimochodem, svým působením v politice a v justici pomáhal vytvářet).

Po opuštění ministerské židle v roce 2009 se několik let věnoval hlavně justici. Před pár lety se však začal v různých prokremelských a dezinformační médiích vyjadřovat k veřejným záležitostem.

Před více než dvěma lety si Harabin založil vlastní youtubový kanál , na kterém zveřejňuje videa, v nichž většinou útočí na prezidenta Kisku, „současný systém“, Evropskou unii, USA, Ukrajinu, standardní média, vymezuje se proti migraci a obhajuje ruskou politiku.

Ze začátku měli jeho videa několik tisíc zhlédnutí, postupně však nabíraly na síle a dosahu. Dnes mají jeho videa běžně i několik desítek tisíc zhlédnutí, některé i přes sto tisíc. Pravidelně je sdílí i prostřednictvím sociálních sítí. Jeho video o Marianovi Kotlebovi bylo dokonce druhým nejpopulárnějším příspěvkem na Facebooku (v počtu interakcí) v rámci dezinformačních médií za rok 2017.

Harabin se za poslední dva roky postupně stal doslova hvězdou prokremelských médií, v nichž do jisté míry zastínil i Kotlebu, kterého tato média také podporují.

Svou prezidentskou kandidaturu oznámil v červnu 2018 na Národní konferenci (ne náhodou) po boku konspirátora Tibora Eliota Rostása. V lednu 2019 odevzdal do Národní rady potřebné množství podpisů a oficiálně se stal prezidentským kandidátem.

Vzhledem ke svému statusu oficiálního kandidáta se značnou podporou mezi voliči už není Harabin odsouzen k tomu, aby svá poselství šířil pouze přes dezinformační média jako Svobodný vysílač, Hlavní zprávy, InfoVojna či Zem a Věk. Harabin chodí pravidelně do prezidentských diskusí, které vysílají komerční televize a může tak svá poselství (často lži) šířit i přes tyto kanály.

Obraz o tom, jak často se Harabin mluví pravdu, si můžeme udělat například z analýzy jeho diskuse v pořadu V politice na TA3 s dalším prezidentským kandidátem Milanem Krajniak ze začátku února 2019, kterou vytvořil portál Demagog.sk.

Harabin tam použil 16 faktických výroků. Pět z nich bylo pravdivých, osm nepravdivých a tři zavádějící. Harabin například nemluvil pravdu o tom, že jako jediný ministr dobrovolně odešel z vlády, o tom, že nikdy nebyl politikem, nebo o Lisabonské smlouvě, která podle něj dala do výlučné kompetence (členských zemí) migrační a azylové záležitosti.

Harabin nechodí jen do diskusí v televizi, ale zúčastnil se i na prezidentské diskusi časopisu Trend a diskusi Deníku N ve spolupráci s portálem Euractiv.sk.

Ve druhé z nich mluvil například i o tom, že připojení Krymu k Rusku bylo v souladu s mezinárodním právem, což samozřejmě nebylo a ani referendum na Krymu legálně nebylo, jelikož odporovalo ukrajinské ústavě.

Mezi časté argumenty konspirátorů o Krymu patří paralela s odtržením Kosova od Srbska. Tento argument použil i Harabin. Tvrdil, že odtržení Kosova od Srbska bez referenda označil mezinárodní soud v Haagu za legální, a proto bychom tak měli vnímat i proces odtržení Krymu od Ukrajiny, kde navíc proběhlo referendum.

Pokud si i odmyslíme zjevné odlišnosti obou případů, například v tom, že Kosovo je samostatný stát, zatímco Krym si pod svou zprávu vzalo Rusko, nebo to, že v Kosovu reálné probíhala genocida, přičemž na Krymu ne, nebo také to, že o statusu Kosova mezinárodní společenství jednalo téměř 10 let a na Krymu zorganizovali Rusové nelegální referendum s podporou zelených mužiků za pár týdnů. Pokud toto pomineme, přesto Harabin v této otázce zavádí, nebo se v ní neorientuje.

Jak upozorňuje právník Dano Brossman, soud v Haagu nikdy neřekl, že odtržení Kosova od Srbska bez referenda bylo v souladu s mezinárodním právem. Soud konstatoval, že vyhlášení nezávislosti Kosova bylo z právního pohledu v pořádku, což je však rozdíl oproti argumentu Harabina, kterým se snažil legalizovat ruskou anexi Krymu.

Slova o tom, že na Ukrajině vládnou fašisté, že sankce jsou neúčinné a je třeba je zrušit, a obhajoba ruské zahraniční politiky (nejen vůči Ukrajině) patří pevně do jeho demagogického repertoáru.

O anexi Krymu Harabin dokonce v minulosti tvrdil , že ji uznali i právníci Evropské unie. Odkazoval se přitom na organizaci AALEP (Asociace akreditovaných právníků pro styk s orgány veřejné moci EU). Jde přitom o dezinformaci, kterou šířily některé dezinformace weby.

AALEP ve skutečnosti není žádná oficiální evropská instituce. Je to sdružení právníků a lobbistů, které je přes Olega Rumyanceva propojeno na Kreml. Pod stanoviskem AALEP je podepsán jen Christian de Fouloy a ne 30 právníků. Nejde tedy o názor právníků Evropské unie, ale jednoho právníka blízkého Moskvě.

Harabin ve svých projevech často kritizuje Západ a USA. Mnohokrát v nich však využívá účelové argumenty a zavádí.

Koncem srpna se na youtube a v dezinformační médiích objevilo video s rozhovorem Harabina s představitelem americké ambasády o úloze USA při osvobozování Slovenska během druhé světové války.

Harabin se ve videu představitele americké ambasády ptá, proč Američané bombardovali Petrochem Dubová, Apollo, proč bombardovali Nitru, kde zemřeli i civilisté. Harabin ve stejném videu říkal, jak byl na Dukle, kladl tam věnce, ale nejsou tam pohřbeni američtí vojáci.

Člověk, který o historii druhé světové války neví velmi mnoho, mohl z videa nabýt pocit, že Američané Slovensku ve válce nijak nepomohli, jen uškodili a osvobodil ho jen Sovětský svaz. Zem a Věk zveřejnil přepis z tohoto videa a udělal z něj článek s  titulkem VIDEO: Harabin „vyškolil“ amerických diplomatů z karavanu. Článek vykresluje Harabina jako sečteného člověka, který ví mnoho o slovenské historii a záleží mu na slovenském národě.

Ve skutečnosti však Harabin s historií manipuluje a zcela vynechává kontext, v němž Slovensko vyhlásilo USA válku a stálo na straně nacistického Německa, a proto bylo terčem náletů. Jak vysvětluje tento článek, nálety na slovenské rafinérie byly velmi přesné a cílem byly objekty, které pomáhaly Němcům ve válce. Harabin mimoto zamlčel, že slovenští civilisti umírali i během sovětských náletů.

Kromě takovýchto manipulací, které část čtenářů nemusí odhalit, využívá Harabin ve své kampani i jednoduché hoaxy, které útočí na primitivní lidské pudy, na strach a hněv.

V polovině května Harabin šířil video, ve kterém říká, že na Slovensku už máme asi 10 tisíc migrantů a 1. července 2018 přijde dalších 11 tisíc. Každý z nich má dostat od státu podporu 800 eur měsíčně, ubytování a další výhody. Ve druhé části zmiňuje důchody a mzdy na Slovensku. Status kromě strašení lidí implikuje i údajné priority vlády, kterými jsou migranti a ne obyvatelé Slovenska. Vůči tomu chce Harabin bojovat a představuje vůči tomu alternativu.

Harabin sdílel hoax. Žádní migranti v takovém počtu na Slovensko nepřišli. Podle statistik ministerstva vnitra za celý rok 2018 poskytlo Slovensko pět azylů a 37 doplňkových ochran.

S tímto hoaxem konfrontoval Harabina moderátor Michal Kovačič v diskusní relaci Na tělo s Michalem Kovačičem v neděli 10. února. Harabin argumentoval výmluvou, že se odkazoval na neověřené informace a odmítl se za šíření tohoto hoax ospravedlnit.

Další očividný hoax šířil Harabin i v roce 2017, kdy sdílel status o tom, že na některých benzinových pumpách v tankovacích pistolích nastražili jehly infikované HIV. Ke svému statusu tehdy napsal „Doufám, že se tímto policie již zabývá, protože pokud je to pravda, jde o zjevnou trestnou činnost mimořádně nebezpečnou, extrémního charakteru.“ Jde přitom o známý hoax.

Prezident nemusí být dokonalou lidskou bytostí, ale aspoň špetkou kritického myšlení by disponovat měl. Zda tuto podmínku splňuje Štefan Harabin, který i o pádu lampy konspiruje, že to byl pokus o vraždu, necháváme na posouzení čtenářů a čtenářek.

Článek původnw vyšel na webu Antipropaganda.sk: https://antipropaganda.sk/ako-je-s-pravdovravnostou-stefana-harabina/