Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí se setkal s nepochopením v dezinformační scéně


Vláda v pondělí 6. května 2019 schválila Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2019–2022. Akční plán se zaměřuje především na partnerské, mezigenerační a sexuální násilí. Přináší 24 konkrétních opatření, která by měla vést k důslednější prevenci a dostupnější pomoci obětem.

Schválení akčního plánu reaguje na skutečnost, že domácí a sexuální násilí nadále představuje závažný problém české společnosti. Zkušenost s partnerským násilím má každá třetí žena, oběťmi znásilnění se stalo 5–10 % žen. Na policii či jiné pomáhající profese se však obrátí jen zlomek obětí.

Tento fakt se však setkal s nepochopením mezi dezinformační scénou. Příkladem je například příspěvek Zdeňka Chytry, který je jednou z hlavních postav kampaně proti tzv. Globálnímu paktu. Zdeněk Chytra je také častý šiřitelem hoaxů a nejrůznějších bludů. Jako třeba toho, že Istanbulská úmluva se bude vztahovat i na pedofily, nebo například toho, že prý útočná válka vedená Německem není již trestná.

Chytra argumentuje, že prý akční plán zapříčiní „feminizace mladých chlapců a mužů.“ To však není pravdou. O feminizaci mužů se v dokumentu nepíše ani řádek. Jak již bylo napsáno, cílí hlavně na snížení domácího násilí. Čísla jsou odstrašující.

Ženy v ČR jsou často obětmi nebezpečného pronásledování:

Situace se příliš nelepší ani co se týká znásilnění:

Počet vražd motivovaných osobními vztahy klesá, ale i tak je poměrně vysoký:

Cílem má být hlavně osvětové kampaně a školení:

Podle dokumentu je dostupnost služeb pro ohrožené násilím stále nedostatečná a chybí třeba utajené azylové domy či sociální bydlení pro oběti. Je nutné také zajistit dostatečné a předvídatelné financování. U řady kroků se dál počítá s tím, že je zaplatí tzv. norské fondy.

Podle jejích zjištění veřejné rozpočty ztrácely ročně kolem 1,3 miliardy korun za policejní vyšetřování, soudy, podpory v nezaměstnanosti, nemocenské či řešení přestupků. Tehdejší studie počítala ale jen s částí nákladů, nezahrnula třeba výdaje na invalidní důchody či ztráty zaměstnavatelů a obětí.

 
Jan Cemper