Dne 2. února 2023 zveřejnil Petr Macinka v internetovém kvazimédiu Xaver Live rozhovor s Petrem Bystroněm, poslancem Spolkového sněmu za Alternativu pro Německo, nazvaný „Petr Bystroň (AfD): Totalitu německého typu brzy zažijete i v Česku | Přísně tajné“
Jedním z probíraných témat byl vztah AfD a Sudetoněmeckého krajanského sdružení k Benešovým dekretům. Šestiminutový úsek jsme transkribovali, aby si čtenáři mohli učinit obrázek jak o tvrzeních obou aktérů, tak i o vyjadřovacím stylu pana Macinky.
Přepis [čas 30:47 – 36:29]
Macinka: Nejčastějc co člověk čte o AfD v českým českým jako blogosféře nebo tisku. Pokaždé, když vás chce někdo s rozběhem nakopnout, tak zmiňujou, že vy jste ta strana, nebo respektive, oni nechcou nakopnout vás, oni vás pak na základě, vy jste ten odrazový můstek, aby se odrazili a nakopli toho toho Klause, jo. Takže jako vy jezdíte na ty akce tý odporný pronacistický strany, která chce zrušit Benešovy dekrety.
Bystroň: To říkají Klausovi, že jo?
Macinka: To říkají Klausovi a tim, jako že ho vy jste přece bojoval pro to a za to jako a s Kohlem jste uzavíral to. Teď jezdíte, se paktujete se s extrémistama, kteří otevřeně říkají, že chtějí zrušit Benešovy dekrety. Počkej, jako vy chcete zrušit Benešovy dekrety? To bysme nebyli kamarádi.
Bystroň: To je totální blbost. Ale nejlépe se to ukázalo, to byla tak jako krásná příhoda. Tady minulý rok v říjnu byla demonstrace v Praze a byla tam pozvaná moje kolegyně Christiane Anderson z Evropského parlamentu, já jsem tam taky mluvil. A tam přišel takovej jako hrozně hroznej redaktor Český televize, on já myslim, že je tady věhlasnej, takovej jako opravdu zarputilej, a okamžitě to na ní vybalil. Řikal: „Paní Andersonová, vy ty ty Benešovy dekrety…“ A ona na něho kouká a řiká: „Co?! Benešovy co?“
Macinka: Ona nevěděla…
Bystroň: Ona vůbec nevěděla, co to je, jo ona! Takže poslankyně Evropského parlamentu za AfD, která teda údajně bojuje na všech frontách za zrušení těch Benešovejch dekretů, prostě vůbec nevěděla, co to je. Takže asi asi tak. Tak tak takhle to v tý naší straně…
Macinka: To, že to tam nerezonuje, jo jako teda.
Bystroň: Prostě to je téma, kterým se prostě vůbec nezabýváme, jo. My máme stovky jiných témat, my máme v Německu, Německo má takových problémů od roku 2000, že když bysme se zabývali jenom polovinou těchhle problémů, které jsou způsobené od roku 2000, tak to nestíháme, jo. Takže my v podstatě hasíme vždycky všechny požáry, které vznikají teďka, jo, a něčím takovým jako Benešovy dekrety se opravdu nikdo nezabývá.
Macinka: Já teda musim musim potvrdit, že já jsem se mnohokrát bavil s prezidentem, protože jeho se samozřejmě tady tyhlecty zuřiví, zarputilí, ty zuřiví reportéři, jo, toho kischovského typu, jo, se ho jako taky ptají, jo: „Co ty Benešovy dekrety a tak?“ A von, my jsme se o tom bavili a on jako říká: No já dycky tam jedu a fakt se těšim, úplně to mám nachystaný, jak někdo zvedne tu ruku z toho publika a jak jako začne útočit na ty Benešovy dekrety. A já mám prostě nachystanou úplně brutální, zničující, nemilosrdnou repliku, kerou ho vyhlásim tak, že ten člověk zrudne a vodejde prostě – a nic. A zas nic.
Bystroň: A zas nic.
Macinka: A zas nic. A teď prostě někdo už tam jako se tváří, že by jako, jak si go tipuju, že ten by moh ty dekrety vytáhnout.
Bystroň: Ale tohle prokoukli už redaktoři státem kontrolovaný televize ARD a řekli: „To nejhorší na AfD není to, co říkají, ale to co neříkají!“
Macinka: … to co neříkají [unisono]. Tak to je to je peklo. Ale mimochodem, ty Benešovy dekrety, jo, to uzavřeme a pak se vrhneme, je tady spoustu dotazů diváků. Benešovy dekrety sice za to, jo, že AfD za Benešovy dekrety a tady to umělé vyvolávání nenávidí určitá sorta lidí. U nás třeba AfD podle mě zuřivě nejvíc nenávidí lidovci, jo, a lidi třeba …
Bystroň: … co jsou placeni Posseltem.
Macinka: A lidi třeba jako pan Herman, já nevim, jestli si ho pamatuješ, to je bejvalej ministr kultury …
Bystroň: Herman – Posselt, taková známá dvojka.
Macinka: No a tady ten má, náš pan ministr jako, kterej tedy útočí na nás, že my teda podp máme podporovat někoho, kdo chce zrušit ty Benešovy dekrety, tak vedle toho jezdí na srazy Sudetoněmeckého landsmanšaftu, že jo, a tady s tim tlustym Posseltem se tam bratříčkuje, prostě, lezou si já nevim kam, a dokonce přebi přebírá od něj jako cenu, ten Herman. Najděte si tu fotku. Já jsem to tady kdysi ukazoval ve streamu.
Bystroň: To je hrozné.
Macinka: On dostal nejvyšší ocenění Sudetoněmeckého landsmanšaftu. To je ta organizace…
Bystroň: To je kolaborant, to je kolaborant!
Macinka: Ale to je ta organizace, kerá chce zrušit ty Benešovy dekrety.
Bystroň: No, to si myslim, to je, díky, Petře, to je výborný příklad a to si myslim, že jako každý, kdo umí počítat do pěti, tak pochopí, jak je to perverzní, když se o AfD tvrdí, že chce rušit Benešovy dekrety, nás takhle očerňujou. A kdybychom to opravdu chtěli, tak bysme přece museli být jako tou špičkou jo těch sudetoněmeckejch svazů. Ty by prostě museli nás…
Macinka: Předseda tvuj by byl asi Posselt, nebo ne?
Bystroň: A teď si vemte, co udělali ti sudetští Němci, co udělal osobně pan Posselt. Týden před volbama do Bundestagu, v tom týdnu, kdy byly volby, tak napsal článek, očerňující článek o mně do sudetoněmeckejch novin, kterej byl zveřejněnej na první stránce těch novin, jo. Prostě mě tam roztrhal, že jsem českej agent, že prostě bojuju proti sudetoněmeckejm zájmum…
Macinka: Už se v tom začínam ztrácet..
Bystroň: Takže asi tak, no.
Macinka: AfD je strana, která chce zrušit Benešovy dekrety, jo, je očerňovaná…
Bystroň: … je očeňovaná Sudetoněmeckym landsmanšaftem.
Macinka: … který chce zrušit Benešovy dekrety skutečně doopravdy.
[Konec přepisu]
Český rozhlas Plus ve čtvrtek 26. května 2023 vysílal v pořadu Pro a proti debatu exministra Daniela Hermana a Petra Macinky, pracovníka Institutu Václava Klause, pod názvem K sudetoněmeckému sdružení buďme obezřetní, míní Macinka. ‚Jejich snahy jsou nezištné,‘ říká Herman. (Automatický přepis rozhovoru zde.)
Macinka rozhodně popírá jakékoli pozitivní aktivity Bernda Posselta včetně zrušení požadavku na návrat do domoviny (zde je nutno pana Macinku opravit, ve shodě s komunisty hovoří o právu na vlast, což jsou rozdílné pojmy). Vůči SL je Macinka soustavně podezřívavý a nevěří ani v nezištnost českých Němců, kteří poskytují peníze na obnovu, a tvrdí, že se SL chtělo prosadit, aby čeští Němci mohli hospodářsky působit v bývalých tzv. Sudetech. Zpochybnil také poděkování prezidenta Pavla Berndu Posseltovi a přirovnal je k poděkování mafiánovi za to, že odchází do důchodu a nebude už páchat zločiny. Podle Macinky Posselt vždy jednal proti českým zájmům (protože mj. hlasoval proti vstupu ČR do EU) a bránil rozšiřování EU na východ.
Závěr
Pánové Macinka a Bystroň samozřejmě šíří očividné lži, jak ukazuje interpelace poslaneckého klubu AfD ve Spolkovém sněmu z 3. května 2018 (níže uvádíme její kompletní překlad do češtiny). Všichni poslanci této strany tam operují s pojmem genocida v souvislosti s českými Němci, požadují zrušení Benešových dekretů a chtějí, aby čeští Němci měli možnost získat znovu občanství, vrátit se do domoviny, usadit se v ní a dostat náhradu za zabavený majetek. Poslanci si také chválí, že zástupci českého státu označují české Němce jako krajany – jmenovitě je zde uveden Daniel Herman…
Hanebnou lží Petra Bystroně je tvrzení, že se AfD tímto tématem nezabývá – patrně si nechce pamatovat, že to byl i on sám, kdo je pod touto interpelací podepsán, protože ve Spolkovém sněmu seděl už od září roku 2017.
Podle Macinky neplatí, že Bernd Posselt v SL už v roce 2015 prosadil zrušení požadavku na návrat do domoviny, ale skutečnost, že AfD požadovala zrušení dekretů a mnohé další aktivity ještě o tři roky později, úmyslně přehlíží. Určitě je závažnější, pokud nějaký požadavek vznáší parlamentní strana – a ne občanské sdružení.
Za článkem uvádíme dva tematicky související screenshoty z twitterového účtu Petra Macinky.
Co se otázky Benešových dekretů týče, vyplývá z tohoto porovnání, že zájem Institutu Václava Klause a jeho skvadry o ně je zcela falešný, prázdný a ryze pokrytecký. Jediným jeho úmyslem je použití dekretů jako argumentačního klacku proti oponentovi, protože tak lze navodit konotaci s nacismem. To hlavní, co doopravdy spojuje IVK(b) a AfD, je jejich příchylnost k Putinovu Rusku (odkazy k AfD viz zde, zde či zde, odkazy k IVK(b) viz zde, zde či zde).
Překlad interpelace poslaneckého klubu AfD:
Dotaz poslanců Stephana Protschky, dr. Antona Friesena a poslaneckého klubu AfD
Realizace mezinárodního práva veřejného pro německojazyčné obyvatelstvo českých zemí
Právní předchůdce České republiky po skončení druhé světové války provedl mezi květnem 1945 a prosincem 1946 etnickou čistku, totiž vyhnání svého německojazyčného obyvatelstva. V souvislosti s vyhnáním těchto 3 miliónů lidí zemřelo 241 000 lidí, ostatní byli rozptýleni do čtyř okupačních zón v Německu, v Rakousku a jiných zemích (zástupně za mnoho pramenů: Odsun – Die Vertreibung der Sudetendeutschen, svazek 2: Od zřízení ‚Protektorátu Čechy a Morava‘ v březnu 1939 do oficiálního ukončení vyhnání koncem roku 1946, Sudetoněmecký archiv, Mnichov2010; www.egerer-landtag.de/Geschichte/Vertreibung.htm).
Četní odborníci na mezinárodní právo veřejné označují vyhnání jako genocidu nebo zločin proti lidskosti (Felix Ermacora – Die sudetendeutschen Fragen, München 1992; Alfred M. de Zayas – Die Anglo-Amerikaner und die Vertreibung der Deutschen, Frankfurt/M, Berlin 1996; Prof. Blumenwitz – Heimatrecht, Volksgruppenrecht und Eigentum – Die rechtliche Situation der sudetendeutschen Volksgruppe, Mitteilungsblatt der Sudetendeutschen Landsmannschaft Nummer 9/1998, Seite 233-251; www.sudeten.de/cms/?Historie:Haltung_der_ UNO:UNO-Menschenrechtskommission_bekennt_sich_zum_Recht_auf_die_ Heimat#A).
Spolková republika Německo a Československá socialistická republika prohlásily v Pražské smlouvě z roku 1973 (Spolková sbírka zákonů 1974 II, S. 990-993, www.documentArchiv.de/brd/cssr1973.html ) Mnichovskou dohodu z 29. září 1938 za nulitní. Práva německojazyčného obyvatelstva vyhnaného z Československa, totiž právo na návrat do domoviny, státní občanství a vlastnictví byly z Pražské smlouvy vyloučeny.
Po pádu železné opony ani Smlouva o dobrém sousedství a přátelské spolupráci mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Německem z 27. února 1992, ani Česko-německá deklarace z 21. ledna 1997 neupravily práva německojazyčného obyvatelstva vyhnaného z bývalého Československa. V roce 1997 vlády obou států (dr. Helmut Kohl / Václav Klaus), pomineme-li české politování nad způsobeným utrpením a bezprávím, prohlásily, že své vztahy nechtějí zatěžovat politickými a právními otázkami (www.bundestag.de/parlament/geschichte/gastredner/havel/havel2/244732).
Práva německojazyčného obyvatelstva bývalého Československa chráněná mezinárodním právem jsou dle názoru interpelujících (ale nikoli pouze jich) dosud vyloučena.
Bývalý prezident Československa Václav Havel naproti tomu v roce 1991 za přítomnosti svého ministra zahraničí Karla von Schwarzenberga předložil německému spolkovému kancléři nabídku na odčinění etnické čistky, totiž právo na návrat do domoviny, státní občanství a odškodnění formou kupónů (Karl von Schwarzenberg, Die Biographie, Ueberreuter, S. 182 ff). Tehdejší spolkový prezident dr. Helmut Kohl nabídku odmítl.
Politické klima i pohled na události se dle názoru interpelujících potěšujícím způsobem změnily. Od nedávné doby tak ministři české vlády označují vyhnance jako své krajany (kupříkladu Daniel Herman, bývalý ministr kultury v Sobotkově vládě).
Tážeme se spolkové vlády:
- Chopí se spolková vláda návrhu Václava Havla z roku 1991, aby vyhnancům z domoviny v českých zemích bylo uděleno (vráceno) státní občanství, poskytnuto právo na návrat a poskytnuto majetkové odškodnění formou kupónů, a podpoří spolková vláda tento návrh?
- Jaké kroky podnikne spolková vláda, aby přiměla českou vládu ke zřeknutí se nadále diskriminačních Benešových dekretů, které jsou z pohledu výše uvedených odborníků na mezinárodní právo v rozporu s mezinárodním právem, a amnestijního zákona?
- Podpoří spolková vláda českou vládu tím, že jí v digitalizované podobě poskytne údaje Archivu o odškodnění válečných a poválečných škod a ztrát ohledně vyhnanců?
- Podpoří spolková vláda potomky vyhnanců z domoviny, kteří si přejí české státní občanství a chtějí se usadit v České republice?
- Zařadí spolková vláda do prioritního plánování výstavby a financování rychlé železniční spojení (např. ICE Sprinter) na trase Mnichov-letiště-Řezno-Plzeň-Praha?
- Podpoří spolková vláda českou vládu a spolkové země, aby zapojily Českou republiku do veřejnoprávního evropského televizního kulturního kanálu (ARTE) se začleněním vyhnanců z domoviny a jejich potomků?
Berlín 3. května 2018
Dr. Alice Weidel, dr. Alexander Gauland a poslanecký klub
(originální dokument zde)
