Dne 17. září 2019 byl zveřejněno prohlášení „There is no Climate Emergency“, které má být reakcí údajných odborníků na údajný klimaalarmismus. Deklarace byla jako příloha dopisu zaslána generálnímu tajemníkovi OSN António Guterresovi. U nás je známa jako „dopis pěti set vědců“ a byla oslavována jako rána pro Gretu Thunbergovou. Takto psal například Ivan Brezina z Reflexu a na něj navazovali či obdobně psali Radim Fiala z SPD (na dezinformačním webu EUportál), Sputnik, Vlastenecké noviny, server iUhlí nebo server CZ24News.

V případě signatářů ovšem zdaleka nešlo pouze o vědce, mnohdy to byli blogeři, pracovníci těžařských a energetických firem či lidé ze zcela odlišných vědeckých disciplín (indicií, že v případě této deklarace cosi zavání, je už skutečnost, že ji mimo jiné podepsal i Václav Klaus, který žádným vědcem nikdy nebyl a není).

K deklaraci se u nás vyjádřil klimatolog Radim Tolasz, psal o ní ostatně i náš server.

Připomeňme si právě v dnešní době, kdy se různí poučení laici (bohužel i z medicínských oborů), zpěvačky i pseudoodborníci vyjadřují o opatření proti šíření koronaviru, jsou některé osoby schopny stejně jako v případě výše zmíněné deklarace zneužívat své epistémické autority na jednom poli coby autority deontické v oblasti jim zcela cizí a jak jsou ochotny přitom spojit i naprostými dezinformátory.

Podívali jsme se, kolik ze signatářů deklarace je dosud aktivními vědci, podle toho, jak se sami označili:

  • emeritní – 80x
  • bývalý – 100x
  • v důchodu – 64x

Vědec, který již není aktivní, samozřejmě nepodléhá takovému tlaku na poctivost jako vědec pracující pro vědeckou instituci. Bohužel se také stává, že někteří (bývalí) vědci šíří nesmysly (připomeňme naši Annu Struneckou či virologa a nositele Nobelovy cena Luka Montagniera).

Jakou odbornost signatáři deklarovali (některé osoby se mohou překrývat):

  • geologové – 57x
  • matematici – 15x
  • fyzici (jaderní, experimentální, geofyzici, jaderní, astrofyzici) – 91x
  • jaderní fyzici/chemici – 20x
  • odborníci na zemědělství – 8x
  • člen klimaskeptického spolku – 11x
  • geografové – 11x
  • poradci – 11x
  • doktoři medicíny – 7x
  • stavební inženýr – 6x
  • publicisté o klimatu (z toho jen jeden meteorolog, ostatní fyzici, inženýři…) – 7x
  • psychoanalytici – 1x
  • agronomové – 3x
  • odborníci na lesnictví – 3x
  • právníci – 2x
  • novináři – 4x
  • architekti – 4x
  • odboráři z hornictví – 3x
  • spisovatel bez další kvalifikace – 1x
  • hematolog – 1x
  • autor knihy bez další kvalifikace – 8x
  • ekonom bez další kvalifikace – 12x
  • bakalář zemědělských věd
  • „skeptický vědecký oponent v diskusi o klimatu“
  • redaktor filmu „Velký podvod s globálním oteplováním“

Na závěr uvádíme celý seznam signatářů s jejich vlastními údaji o odbornosti či působišti v českém překladu či s vysvětlením.

Signatáři:

VĚDCI A ODBORNÍCI Z BELGIE

  1. Rob Lemeire, publicista zabývající se environmentální a klimatickou problematikou, ambasador programu rozvoje v raném dětství (ECD) organizace UNICEF
  2. Eric Blondeel, stavební inženýr v důchodu.
  3. Emiel van Broekhoven, emeritní profesor v oboru ekonomie, Univerzita Antverpy
  4. Christophe de Brouwer, MD, čestný profesor v oboru environmentální a průmyslové toxikologie, bývalý prezident Fakulty veřejného zdraví Svobodné univerzity Brusel
  5. Christian Dierick, hlavní expert ve společnosti Energy Technology Solutions [o společnosti nelze najít bližší informace]
  6. Ferdinand Engelbeen, bývalý inženýr v oboru automatizace chemických procesů ve společnosti Akzo Nobel Chemicals
  7. Samuel Furfari, profesor v oboru energetické politiky na Svobodné univerzitě Brusel
  8. Georges Geuskens, emeritní profesor v oboru chemie na Svobodné univerzitě Brusel a odborný publicista v oblasti klimatologie
  9. Drieu Godefridi, PhD v oboru práva, autor četných knih
  10. Jan Jacobs, vědecký novinář se specializací na klimatickou a energetickou tranzici
  11. Raymond Koch, ředitel výzkumu v Laboratoři plazmové fyziky při Královské vojenské akademii v Bruselu (v důchodu) a docent na Univerzitě Mons.
  12. Henri A. Masson, emeritní profesor v oboru analýzy dynamických systémů a data miningu na Univerzitě Antverpy
  13. Ferdinand Meeus, výzkumný pracovník v důchodu, odborný recenzent IPCC AR6
  14. Jean Meeus, meteorolog v důchodu, letiště Brusel, autor bestselleru Astronomical Algorithms
  15. Ernest Mund, honorární ředitel výzkumu, Fond pro vědecký výzkum (FNRS), jaderné inženýrství
  16. Bart Ooghe, geolog & geofyzik, nezávislý vědec
  17. Jozef Verhulst, spisovatel
  18. Jean van Vliet, předseda, specialista v oboru vesmírného počasí (v důchodu)
  19. Appo van der Wiel, vedoucí vývojový inženýr

VĚDCI A ODBORNÍCI Z ČESKÉ REPUBLIKY

  1. Václav Klaus, bývalý prezident České republiky, profesor ekonomie, zakladatel Institutu Václava Klause

VĚDCI A ODBORNÍCI Z DÁNSKA

  1. Bjarne Andresen, profesor v oboru fyziky, Institut Nielse Bohra, Univerzita Kodaň
  2. Peter Kjær Poulsen, inženýr metrologie, Dánsko
  3. Johannes Krüger, emeritní profesor, doktor věd, katedra geověd a řízení přírodních zdrojů, Univerzita Kodaň
  4. Niels Schrøder, geofyzik/geolog, docent v ústavu přírody a životního prostředí, Univerzita Roskilde, Dánsko

VĚDCI A ODBORNÍCI Z FRANCIE

  1. Benoît Rittaud, mimořádný profesor v oboru matematiky na Univerzitě Paříž XIII, prezident Francouzské asociace klimatických realistů. Ambasador programu rozvoje v raném dětství (ECD) organizace UNICEF
  2. Jean-Charles Abbé, bývalý ředitel výzkumu v Národním výzkumném centru (CNRS), ředitel radiochemické laboratoře (Štrasburk, Nantes), odborník v NATO a IAEA
  3. Bertrand Aliot, environmentalista
  4. Charles Aubourg, řádný profesor na Univerzitě Pau, geofyzik.
  5. Hervé Azoulay, inženýr (CNAM), síťový a systémový specialista, externí přednášející na univerzitách (Francie, Švýcarsko, Čína), výkonný ředitel a prezident několika asociací
  6. Jean-Pierre Bardinet, inženýr na Technické škole elektřiny a mechaniky (ENSEM), publicista píšící o problematice klimatu
  7. Bernard Beauzamy, univerzitní profesor (v důchodu), předseda a výkonný ředitel, akciová společnost Společnost pro matematické výpočty (Paris).
  8. Jean-Claude Bernier, emeritní profesor (Univerzita Štrasburk), bývalý vedoucí ústavu chemie v Národním výzkumném centru (CNRS).
  9. Pierre Beslu, bývalý výzkumník a vedoucí katedry ve francouzské Komisi pro jadernou energii (CEA).
  10. Michel Bouillet, PhD v oboru humánní geografie, emeritní profesor, bývalý vědeckovýzkumný pracovník v Domě věd o člověku
  11. Christian Buson, PhD v oboru agronomie, ředitel výzkumu v průmyslové společnosti (dopadové studie o environmentální problematice, čištění odpadních vod).
  12. Sylvie Brunel, řádná profesorka na Sorbonnské univerzitě, geografka a ekonomka, bývalá prezidentka humanitární organizace Akce proti hladu (Action contre la faim).
  13. Jean-Louis Butré, profesionální inženýr, vedoucí laboratoře v Centru pro jaderný výzkum v Grenoblu, generální ředitel společnosti Pharmacie Centrale de France, prezident společnosti Axens [koncern vyrábějící technologie pro zpracování ropy a biomasy], prezident Federace pro trvale udržitelné životní prostředí [sdružení bojuje proti větrné energii] a Evropské platformy proti větrným parkům, rytíř Národního řádu za zásluhy.
  14. Bernard Capai, chemický inženýr v důchodu, specialista průmyslových procesů, které se vyhýbají použití karcinogenních rozpouštědel
  15. Patrick de Casanove, doktor medicíny, předseda Kroužku Frédérica Bastiata
  16. Philippe Catier, doktor medicíny
  17. Pascal Chondroyannis, lesní inženýr, ředitel Národní alpské herbářové knihovny (v důchodu) (2008-2013)
  18. Philippe Colomban, vědecký profesor v Národním výzkumném centru (CNRS), bývalý vedoucí laboratoře na Univerzitě Pierra & Marie Curieových, odborník na ukládání energie na bázi vodíku
  19. Jacques Colombani, bývalý vedoucí výzkumu v Institutu pro výzkum rozvoje při Francouzském vědeckovýzkumném institutu pro rozvoj a spolupráci (ORSTOM-IRD) v důchodu, autor četných studií v oboru hydrologie a klimatologie a specialista v oboru mechaniky tekutin. Dvacet let člen představenstva Francouzského vědeckovýzkumného institutu pro rozvoj a spolupráci (ORSTOM)
  20. Vincent Courtillot, geofyzik, člen Francouzské akademie věd, bývalý ředitel Ústavu fyziky země (Institute de Physique du Globe de Paris)
  21. Pierre Darriulat, profesor v oboru fyziky, člen Francouzské akademie věd
  22. Gérard Douet, PhD v oboru jaderné fyziky, inženýr v CERN (v důchodu), technický manažer pro digitální přenos a kódování videa
  23. Hubert Dulieu, emeritní profesor v oboru aplikované ekologie, bývalý vedoucí výzkumník v Národním výzkumném centru (CNRS), prezident CNRS, sekce rostlinné biologie (XXVII)
  24. Bruno Durieux, ekonom, bývalý ministr zdravotnictví a zahraničního obchodu, bývalý administrátor Francouzského institutu pro statistiku a ekonomické studie (INSEE).
  25. Max Falque, mezinárodní konzultant v oboru environmentální politiky
  26. Patrick Fischer, docent v oboru aplikovaná matematika, Univerzita Bordeaux
  27. François Gauchenot, specialista governance, zakladatel poradenské společnosti Institut svatého Jiří.
  28. Christian Gérondeau, bývalý poradce několika francouzských předsedů vlády, dříve odpovědný za politiku bezpečnosti silničního provozu pro Francii a Evropskou unii.
  29. François Gervais, emeritní profesor v oboru fyzika a věda o materiálech, Univerzita Tours.
  30. Philippe Giraudin, Pařížská polytechnika, geografické vědy
  31. Bernard Grandchamp, zemědělský inženýr, expert na životní prostředí & ochranu rostlin, jednatel společnosti Famoux Chateaux Viticoles v Bordeaux [společnost tohoto jména nelze najít]
  32. Gilles Granereau, bývalý meteorolog, v současnosti projektový manažer pro životní prostředí a turismus ve veřejné instituci. Působil v oborech pobřežní rizika, mořská eroze, zpevňování písečných dun, hydraulika, lesní hospodářství, botanika.
  33. Maximilian Hasler, docent v oboru matematiky, Univerzita Francouzské Západní Indie
  34. Claude Jobin, inženýr [titul z Texaské univerzity A&M] se specializací pro mikrovlnnou komunikaci, v důchodu
  35. Alexandre Krivitzki, psychoanalytik, člen Mezinárodní psychoanalytické asociace
  36. Roger Lainé, geologický inženýr v důchodu
  37. Philippe de Larminat, profesor na Vysoké technické škole v Nantes, specialista v oboru modelování obchodních procesů
  38. René Laversanne, bývalý výzkumník v Národním výzkumném centru (CNRS), 16 patentů.
  39. Christian Marchal, astronom a matematik, bývalý vedoucí výzkumu v Národním centru kosmického výzkumu, bývalý profesor Pařížské observatoře (1980-93), bývalý docent na Polytechnické škole (1981-92).
  40. Patrick Mellett, architekt a výkonný ředitel [výkonný ředitel architektonické společnosti Mellett Architects].
  41. Marc le Menn, vedoucí laboratoře pro metrologii a chemickou a fyzikální oceánografii, Brest.
  42. Jacques-Marie Moranne, inženýr v důchodu (Technická univerzita Lille), specialista v oboru čištění vzduchu a vody, chemického a jaderného inženýrství
  43. Cédric Moro, geograf v oblasti řízení přírodních rizik, spoluzakladatel společnosti Visov [neziskové organizace v oblasti civilní obrany]
  44. Philippe Morvan, inženýr na Vojenské vysoké technické škole (obor námořní inženýrství), specialista na vývoj softwaru
  45. Charles Naville, geofyzik v oblasti výzkumu a vývoje, sdružení „IFP Energies Nouvelles“ [sdružení se původně zabývalo petrochemickým výzkumem, nyní se věnuje i novým energetickým zdrojům]
  46. Rémy Prud’homme, emeritní profesor v oboru ekonomie na Pařížské univerzitě v Nanterre, bývalý zástupce ředitele pro životní prostředí, ředitelství OECD
  47. Isabelle Rivals, docentka v oboru statistiky na Vysoké škole pro průmyslovou fyziku a chemii (ESPCI), Paříž
  48. Betrand Rouffiange, doktor medicíny se specializací na radiologii
  49. Jean Rouquerol, emeritní ředitel výzkumu v Národním výzkumném centru (CNRS) Marseille, expert na adsorpci plynů a kalorimetrii
  50. François Simonet, bývalý ředitel pro plánování a prognózy ve Státní agentuře pro řízení vodních a vodních ekosystémů.
  51. Marcel Terrier, inženýr ENSAEM [titul z Vysoké školy umění a řemesel] v oblasti řízení rizik, vyučující na Vyšší odborné škole báňské.
  52. Étienne Vernaz, bývalý ředitel výzkumu v Komisariátu pro jadernou energii (CEA) ve Francii, profesor na Národním institutu pro jadernou vědu a techniku (INSTN)
  53. Camille Veyres, penzionovaná inženýrka na Vyšší odborné škole báňské, specialistka v oboru telekomunikací a širokopásmových sítí
  54. Brigitte Van Vliet-Lanoë, geovědkyně, emeritní ředitelka výzkumu v Národním výzkumném centru (CNRS), Univerzita Západní Bretaně, stratigrafie a paleoenvironment, kvartér a holocén.
  55. Théa Vogt, výzkumná pracovnice v Národním výzkumném centru (CNRS), (v důchodu), obor geomorfologie, kvartérní paleoenvironment, dálkový průzkum půdy a desertifikace
  56. Henri Voron, hlavní stavební inženýr v důchodu, specializace na vodní hospodářství

VĚDCI A ODBORNÍCI Z NĚMECKA

  1. Fritz Vahrenholt, profesor (v důchodu) v Ústavu technické a makromolekulární chemie na Univerzitě Hamburk; Ambasador programu rozvoje v raném dětství (ECD) organizace UNICEF
  2. J. Bandelt, emeritní profesor v oboru matematiky, Univerzita Hamburk
  3. Dietrich Bannert, profesor honoris causa, Univerzita Marburg [geolog, pracoval jako prospektor pro vícero ropných společností]
  4. Lars Birlenbach, doktor v oboru chemie, Univerzita Siegen
  5. Klaus Döhler, profesor v oboru farmacie, Univerzita Hannover
  6. Friedrich-Karl Ewert, emeritní profesor v oboru geologie, Univerzita Paderborn
  7. Hermann Harde, emeritní profesor v oboru experimentální fyziky a vědy o materiálu, Univerzita Helmuta Schmidta, Hamburk
  8. Werner Kirstein, emeritní profesor v oboru klimatologie, Univerzita Lipsko
  9. Stefan Kröpelin, emeritní profesor v oboru geologie, Svobodná univerzita Berlín a Univerzita Kolín nad Rýnem, specializace na klimatickou změnu na Sahaře
  10. Ulrich Kutschera, profesor v oboru fyziologie & evoluční biologie na Univerzitě Kassel, Německo, a hostující vědecký pracovník na Stanfordově univerzitě, USA
  11. Horst-Joachim Lüdecke, profesor v oboru operačního výzkumu (v důchodu) na Vysoké škole techniky a ekonomie v Sársku, Saarbrücken
  12. Lothar W. Meyer, emeritní profesor v oboru materiálového inženýrství, Technická univerzita v Saské Kamenici, podnikatel v saské společnosti „Nordmetall GmbH“, člen vedení zapsaného spolku „Vernunftkraft Niedersachsen“ [spolek bojuje proti získávání elektřiny z větru]
  13. Carl-Otto Weiss, emeritní profesor v oboru nelineární fyziky, poradce Evropského institutu pro klima a energii [Europäisches Institut für Klima & Energie e. V. – zapsaný spolek sdružující popírače klimatické změny], bývalý prezident Německého meteorologického ústavu, Braunschweig

VĚDCI A ODBORNÍCI Z IRSKA

  1. Jim O’Brien, předseda, Irské klimatologické fórum, odborný recenzent IPCC AR6, ambasador programu rozvoje v raném dětství (ECD) organizace UNICEF [Irské klimatologické fórum je klimaskeptická organizace]
  2. Tom Baldwin, elektroinženýr, specialista na bezpečnost energetických zdrojů
  3. Dr Anthony D. Barry, čestný člen Irské akademie technických věd
  4. Tony J. Carey, bakalář přírodních věd, Cambridgeská univerzita, kolej Clare
  5. David Horgan, magistr artium (Cambridge), MBA (Harvard), ředitel personální agentury
  6. Seamus Hughes, specialista v oboru genetiky
  7. Ultan Murphy, specializovaný bakalář chemie, odborník v oboru průmyslových věd
  8. Owen O’Brien, zakladatel obchodní společnosti a podnikatel, MBA, DBA
  9. Philip O’Kane, emeritní profesor, Fakulta technických věd, Národní univerzita Irska, Cork
  10. Peter O’Neill, v důchodu, Fakulta technických věd, Národní univerzita Irska, Dublin, odborný recenzent IPCC AR6
  11. Fintan Ryan, dopravní pilot – kapitán (v důchodu), člen Královské aeronautické společnosti
  12. Brian N. Sweeney, zakládající předseda Irské vědecké nadace
  13. Sean Tangney, podnikatel, bývalý technický ředitel společnosti CRH plc [výrobce stavebních materiálů]
  14. David Thompson, bakalář zemědělských věd, magistr artium, odborník na výživu zvířat
  15. Edward Walsh, bývalý předseda Irské rady pro vědu, technologie a inovace; bývalý ředitel Energy Research Group, Virginia Tech, USA

VĚDCI A ODBORNÍCI Z ITÁLIE

  1. Uberto Crescenti, emeritní profesor v oboru aplikované geologie, Univerzita Chieti-Pescara, bývalý rektor a prezident Italské geologické společnosti.
  2. Giuliano Panza, profesor v oboru seismologie, Univerzita v Terstu, Rysí akademie a Národní akademie věd, laureát Mezinárodní ceny Americké geofyzikální unie za rok 2018.
  3. Alberto Prestininzi, profesor v oboru aplikované geologie, Univerzita La Sapienza v Římě, bývalý vědecký šéfeditor mezinárodního časopisu Italian Journal of Engineering Geology and Environment a ředitel Centra pro výzkum v oblasti predikce, prevence a řízení geologických rizik (CERI), Univerzita La Sapienza v Římě; ambasador programu rozvoje v raném dětství (ECD) organizace UNICEF
  4. Franco Prodi, profesor v oboru fyzika atmosféry, Univerzita Ferrara.
  5. Franco Battaglia, profesor v oboru fyzikální chemie, Univerzita Modena; člen asociace Movimento Galileo 2001 [skeptické sdružení za „svobodu a důstojnost vědy].
  6. Mario Giaccio, profesor v oboru technologie a ekonomie energetických zdrojů, Univerzita Chieti-Pescara, bývalý děkan Fakulty ekonomie.
  7. Enrico Miccadei, profesor v oboru fyzické geografie a geomorfologie, Univerzita Chieti-Pescara.
  8. Nicola Scafetta, profesor v oboru fyziky atmosféry a oceánografie, Univerzita Neapol.
  9. Antonino Zichichi, emeritní profesor v oboru fyziky, Univerzita Bologna, zakladatel a prezident Centra pro vědeckou kulturu Ettore Majorany v Erice.
  10. Renato Angelo Ricci, emeritní profesor v oboru fyziky, Padovská univerzita, bývalý prezident Italské fyzikální společnosti a Evropské fyzikální společnosti; člen asociace Movimento Galileo 2001 [skeptické sdružení za „svobodu a důstojnost vědy].
  11. Aurelio Misiti, profesor v oboru inženýrství životního prostředí, Univerzita La Sapienza v Římě, bývalý prezident Fakulty inženýrství, bývalý prezident Vyšší rady pro veřejné práce
  12. Antonio Brambati, profesor v oboru sedimentologie, Univerzita v Terstu, vedoucí programu paleoklimatického výzkumu moří Národního antarktického výzkumného programu, bývalý president Národní oceánografické komise.
  13. Cesare Barbieri, profesor v oboru astronomie (v důchodu), Padovská univerzita.
  14. Sergio Bartalucci, fyzik, předseda asociace vědců a techniků v italském výzkumu.
  15. Antonio Bianchini, profesor v oboru astronomie, Padovská univerzita.
  16. Paolo Bonifazi, astrofyzik, bývalý ředitel Institutu vesmírné fyziky (IFSI) při Národním astrofyzikálním institutu (INAF).
  17. Francesca Bozzano, profesorka v oboru aplikované geologie, Univerzita La Sapienza v Římě, ředitelka Centra pro výzkum v oblasti predikce, prevence a řízení geologických rizik (CERI).
  18. Marcello Buccolini, profesor v oboru geomorfologie, Univerzita Chieti-Pescara.
  19. Paolo Budetta, profesor v oboru aplikované geologie, Univerzita Neapol.
  20. Monia Calista, výzkumná pracovnice v oboru aplikované geologie, Univerzita Chieti-Pescara.
  21. Giovanni Carboni, profesor v oboru fyziky, Univerzita Tor Vergata v Římě; člen asociace Movimento Galileo 2001 [skeptické sdružení za „svobodu a důstojnost vědy].
  22. Franco Casali, profesor v oboru fyziky, Univerzita Bologna a Akademie věd v Bologni.
  23. Giuliano Ceradelli, inženýr a klimatolog, Asociace ředitelů průmyslových podniků v Lombardii.
  24. Augusta Vittoria Cerutti, členka Italského glaciologického výboru.
  25. Domenico Corradini, profesor v oboru historické geologie, Univerzita Modena.
  26. Fulvio Crisciani, profesor v oboru geofyzikální dynamiky tekutin, Univerzita v Terstu a Ocenánografický institut, Cnr, Terst.
  27. Carlo Esposito, profesor v oboru dálkového průzkumu Země, Univerzita La Sapienza v Římě.
  28. Antonio Mario Federico, profesor v oboru geotechniky, Polytechnická vysoká škola v Bari.
  29. Mario Floris, profesor v oboru dálkového průzkumu Země, Padovská univerzita.
  30. Gianni Fochi, chemik, Univerzita (Scuola Normale Superiore) Pisa; vědecký novinář.
  31. Mario Gaeta, profesor v oboru vulkanologie, Univerzita La Sapienza v Římě.
  32. Giuseppe Gambolati, člen Americké geofyzikální unie, profesor v oboru numerických metod, Padovská univerzita.
  33. Rinaldo Genevois, profesor v oboru aplikované geologie, Padovská univerzita.
  34. Carlo Lombardi, profesor v oboru jaderných zařízení, Polytechnická vysoká škola v Milánu.
  35. Luigi Marino, geolog, ředitel Centra pro výzkum v oblasti predikce, prevence a řízení geologických rizik (CERI)
  36. Salvatore Martino, profesor v oboru seizmické mikrozonace, Univerzita La Sapienza v Římě.
  37. Paolo Mazzanti, profesor v oboru satelitní interferometrie, Univerzita La Sapienza v Římě.
  38. Adriano Mazzarella, profesor v oboru meteorologie a klimatologie, Univerzita Neapol.
  39. Carlo Merli, profesor v oboru environmentální technologie, Univerzita La Sapienza v Římě.
  40. Alberto Mirandola, profesor v oboru aplikované energetiky a předseda, PhD v oboru energetiky, Padovská univerzita.
  41. Renzo Mosetti, profesor v oboru oceánografie, Univerzita v Terstu, bývalý ředitel oceánografického oddělení v Národním instutu pro oceánografii a experimentální geofyziku, Terst.
  42. Daniela Novembre, výzkumná pracovnce v oboru nerostných zdrojů a jejich využití v těžebním a ropném průmyslu, Univerzita Chieti-Pescara.
  43. Sergio Ortolani, profesor v oboru astronomie a astrofyziky, Padovská univerzita.
  44. Antonio Pasculli, výzkumný pracovník v oboru aplikované geologie, Univerzita Chieti-Pescara.
  45. Ernesto Pedrocchi, profesor v oboru energetiky (v důchodu), Polytechnická vysoká škola v Milánu.
  46. Tommaso Piacentini, profesor v oboru fyzické geografie a geomorfologie, Univerzita Chieti-Pescara.
  47. Guido Possa, jaderný inženýr, bývalý náměstek na ministerstvu školství, vysokého školství a výzkumu, pověřený výzkumem.
  48. Mario Luigi Rainone, profesor v oboru aplikované geologie, Univerzita Chieti-Pescara.
  49. Francesca Quercia, geoložka, ředitelka výzkumu v Ústavu pro ochranu životního prostředí a výzkum (Ispra).
  50. Giancarlo Ruocco, profesor v oboru materiálových struktur, Univerzita La Sapienza v Římě.
  51. Sergio Rusi, profesor v oboru hydrogeologie, Univerzita Chieti-Pescara.
  52. Massimo Salleolini, profesor v oboru aplikované hydrogeologie a environmentální hydrogeologie, Univerzita v Sieně.
  53. Emanuele Scalcione, vedoucí regionální agrometeorologické služby ALSIA, Basilicata.
  54. Nicola Sciarra, profesor v oboru aplikované geologie, Univerzita Chieti-Pescara.
  55. Leonello Serva, geolog, bývalý ředitel Italské geologické služby; Evropská akademie věd a umění, skupina V [Společenské vědy, právo a ekonomie], technologické a environmentální vědy; člen asociace Movimento Galileo 2001 [skeptické sdružení za „svobodu a důstojnost vědy].
  56. Luigi Stedile, geolog, Centrum prognostického výzkumu, prevence a řízení geologických rizik (CERI), Univerzita La Sapienza v Římě.
  57. Giorgio Trenta, fyzik a lékař, emeritní prezident Italské asociace pro radiační ochranu v lékařství; člen asociace Movimento Galileo 2001 [skeptické sdružení za „svobodu a důstojnost vědy].
  58. Gianluca Valensise, vedoucí výzkumu, Národní geofyzikální a vulkanologický institut, Řím.
  59. Corrado Venturini, profesor v oboru strukturální geologie, Univerzita Bologna.
  60. Franco Zavatti, astronom, Univerzita Bologna.
  61. Achille Balduzzi, geolog, Agip-Eni.
  62. Claudio Borri, profesor v oboru konstrukční vědy, Univerzita Florencie, koordinátor postgraduálních studií ve stavebním inženýrství.
  63. Pino Cippitelli, geolog Agip-Eni.
  64. Franco Di Cesare, manažer, Agip-Eni.
  65. Serena Doria, výzkumná pracovnice v oboru pravděpodobnosti a matematické statistiky, Univerzita Chieti-Pescara.
  66. Enzo Siviero, profesor v oboru konstrukce mostů, Benátská univerzita, rektor Univerzity e-Campus.
  67. Pietro Agostini, inženýr, Italská vědeckotechnická asociace.
  68. Donato Barone, inženýr.
  69. Roberto Bonucchi, učitel.
  70. Gianfranco Brignoli, geolog.
  71. Alessandro Chiaudani, Ph.D. v oboru agronomie, Univerzita Chieti-Pescara.
  72. Antonio Clemente, výzkumný pracovník v oboru urbanismu, Univerzita Chieti-Pescara.
  73. Luigi Fressoia, městský architekt, Perugia.
  74. Sabino Gallo, jaderný inženýr a vědecký spisovatel.
  75. Daniela Giannessi, vedoucí výzkumná pracovnice, Institut fyzikálních a chemických procesů (IPCF-CNR), Pisa.
  76. Roberto Grassi, inženýr, tajemník oblasti geologie a geofyziky, Řím.
  77. Alberto Labi, inženýr, prezident sdružení pro sanaci ekologických zátěží. [Sdružení nelze najít]
  78. Luciano Lepori, výzkumník v Institutu fyzikálních a chemických procesů (IPCF-CNR), Pisa.
  79. Roberto Madrigali, meteorolog.
  80. Ludovica Manusardi, jaderná fyzička a vědecká novinářka, Italská asociace vědeckých autorů (UGIS).
  81. Maria Massullo, technoložka, výzkumné centrum ENEA-Casaccia, Řím.
  82. Enrico Matteoli, vedoucí výzkumník, Institut fyzikálních a chemických procesů (IPCF-CNR), Pisa.
  83. Gabriella Mincione, profesorka v oboru vědecko-technického laboratorního výzkumu v medicíně, Univerzita Chieti-Pescara.
  84. Massimo Pallotta, vedoucí technolog, Národní institut jaderné fyziky.
  85. Enzo Pennetta, profesor v oboru přírodních věd a popularizátor vědy.
  86. Franco Puglia, inženýr, prezident Konfederace uvědomělého občanství (CCC), Milán.
  87. Nunzia Radatti, chemik, Sogin.
  88. Vincenzo Romanello, jaderný inženýr, výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu v Řeži, Česká republika.
  89. Alberto Rota, inženýr, výzkumný pracovník ve společnosti CISE/ENEL a expert na obnovitelné zdroje energie.
  90. Massimo Sepielli, ředitel výzkumu, výzkumné centrum ENEA, Roma.
  91. Ugo Spezia, inženýr, odpovědný za průmyslovou bezpečnost, italská státní společnost pro likvidaci jaderného odpadu SoGIN; člen asociace Movimento Galileo 2001 [skeptické sdružení za „svobodu a důstojnost vědy].
  92. Emilio Stefani, profesor v oboru rostlinné patologie, Univerzita Modena.
  93. Umberto Tirelli, hostující vedoucí výzkumný pracovník, Onkologický institut Aviano; člen asociace Movimento Galileo 2001 [skeptické sdružení za „svobodu a důstojnost vědy].
  94. Roberto Vacca, inženýr a vědecký spisovatel.
  95. Giorgio Bertucelli, inženýr, bývalý průmyslový manažer, Asociace ředitelů průmyslových podniků v Lombardii.
  96. Luciano Biasini, emeritní profesor, bývalý přednášející v oboru numerických a grafických výpočtů, ředitel ústavu matematiky a vedoucí fakulty matematických, fyzikálních a přírodních věd na Univerzitě Ferrara.
  97. Giampiero Borrielli, inženýr.
  98. Antonio Maria Calabrò, inženýr, výzkumný pracovník, konzultant
  99. Enrico Colombo, chemik, průmyslový manažer
  100. Stefano De Pieri, inženýr v oboru jaderné energetiky.
  101. Benedetto De Vivo, profesor v oboru geochemie (v důchodu) na Univerzitě Neapol; nyní mimořádný profesor na online Dálkové univerzitě Pegaso, Neapol.
  102. Carlo Del Corso, chemický inženýr.
  103. Francesco Dellacasa, inženýr, administrátor společností v energetickém sektoru.
  104. Sergio Fontanot, inženýr.
  105. Umberto Gentili, fyzik ve výzkumném centru ENEA, klimatolog Projektu Antarktida.
  106. Ettore Malpezzi, inženýr.
  107. Alessandro Martelli, inženýr, bývalý ředitel výzkumného centra ENEA.
  108. Umberto Minopoli, prezident Italské nukleární asociace
  109. Antonio Panebianco, inženýr.
  110. Giorgio Prinzi, inženýr, šéfredaktor časopisu 21mo Secolo Scienza e tecnologia (Věda a technika 21. století)
  111. Arnaldo Radovix, geolog, risk manager finančních derivátů.
  112. Mario Rampichini, chemik, ředitel průmyslového podniku (v důchodu), poradce.
  113. Marco Ricci, fyzik, vedoucí výzkumník, Národní fyzikální institut

VĚDCI A ODBORNÍCI Z NIZOZEMSKA

  1. Guus Berkhout, emeritní profesor v oboru geofyziky, Technická univerzita Delft, člen Královské nizozemské akademie věd a umění; ambasador programu rozvoje v raném dětství (ECD) organizace UNICEF
  2. Maarten van Andel, autor knihy ‘Groene Illusie’
  3. André Bijkerk, geofyzik, bývalý zaměstnanec Královského nizozemského letectva, nyní klimatolog
  4. Peter Bloemers, emeritní profesor v oboru biochemie, Univerzita Radbout, Nijmegen
  5. Paul M.C. Braat, emeritní profesor v oboru pulmonální fyziky, Univerzita Amsterdam
  6. Solke Bruin, emeritní profesor v oboru produktově řízené technologie procesů, Univerzita Eindhoven, a bývalý člen řídícího výboru výzkumného centra společnosti Unilever, Vlaardingen
  7. Paul Cliteur, profesor právních věd, člen Senátu Nizozemska
  8. Albert J.H.G. Cloosterman, chemický inženýr v důchodu, publicista píšící o klimatických a kosmologických otázkách
  9. Marcel Crok, klimatolog a vědecký novinář.
  10. David E. Dirkse, bývalý počítačový inženýr a učitel matematiky.
  11. Kees de Groot, bývalý ředitel výzkumné laboratoře Upstream Research Lab. Shell
  12. Kees de Lange, emeritní profesor v oboru fyziky, Svobodná Univerzita Amsterdam a Univerzita Amsterdam
  13. Louw Feenstra, emeritní profesor na Erasmově Univerzitě a filozof, Rotterdam
  14. Frans H. Gortemaker, bývalý viceprezident centra globálního vývoje a výzkumu ve společnosti Unilever
  15. Leo Halvers, bývalý ředitel chemické výzkumné společnosti Biliton Research Arnhem a bývalý ředitel Technické nadace STW
  16. Eduard Harinck, bývalý odborník na logistiku, Nedlloyd Group/KPMG consulting; člen sdružení ED support team [organizace zabývající se poradenstvím v oblasti sportovních aktivit dětí]
  17. R. Hetzler, lesnická ekonomie a modelování časových řad.
  18. Jan F. Holtrop, emeritní profesor v oboru petrochemického inženýrství, Technická univerzita Delft
  19. Huijser, fyzik a bývalý technický ředitel společnosti Royal Philips Electronics
  20. J. (Wouter) Keller, emeritní profesor v oboru statistických metod, bývalý člen představenstva společnosti, Centrální statistický úřad (CBS)
  21. Jacques van Kerchove, ekonom a marketér, bývalý finanční ředitel Rabobank, nyní výzkumník v oboru klimatu a životního prostředí
  22. W.J. Kouffeld, emeritní profesor v oboru energetické konverze, Technická univerzita Delft
  23. Hans H.J. Labohm, bývalý odborný recenzent IPCC
  24. Kees le Pair, fyzik, bývalý ředitel Nizozemské nadace pro zkoumání hmoty (FOM) a Technické nadace (STW) & bývalý člen Všeobecné rady pro energii, Nizozemsko
  25. G. Linsen, bývalý ředitel výzkumného centra společnosti Unilever ve Vlaardingenu, Nizozemsko
  26. Pieter Lukkes, emeritní profesor v oboru ekonomické a humánní geografie, Univerzita Groningen
  27. Hugo Matthijssen, bývalý učitel meteorologie, nyní publicista zabývající se záležitostmi klimatu
  28. Simon Middelhoek, emeritní profesor v oboru electronické instrumentace a senzorů, Technická univerzita Delft, člen Královské nizozemské akademie věd a umění a člen Národní akademie inženýrství, USA
  29. M. Mulderink, bývalý generální ředitel společnosti Akzo-Nobel [společnost se zabývá výrobou nátěrových hmot]
  30. Rob Nijssen, radarový inženýr a publicista píšící o klimatických otázkách
  31. Leffert Oldenkamp, expert na lesní hospodářství
  32. Peter Oosterling, bývalý vědec v divizi průzkumu a výroby společnosti Shell, nyní působí jako klimatolog; člen sdružení ED support team [organizace zabývající se poradenstvím v oblasti sportovních aktivit dětí]
  33. Kees Pieters, matematik; bývalý manažer operačního výzkumu a ICT ve společnosti Shell
  34. Reynier Pronk, bývalý IT manažer, akreditovaný poradce a školitel v oboru řízení projektů
  35. T. Robillard, emeritní profesor v oboru biochemie a biofyziky
  36. Arthur Rörsch, bývalý člen představenstva společnosti TNO, Nizozemsko
  37. Don Schäfer, bývalý ředitel v divizi průzkumu a výroby společnosti a nového podnikání společnosti Shell
  38. Frans Schrijver, strategický poradce a publicista píšící o klimatických otázkách
  39. Jos de Smit, emeritní profesor v oboru výzkum stochastických procesů a bývalý prorektor pro vědu na Univerzitě Twente
  40. Albert Stienstra, emeritní profesor v oboru počítačové simulace a mikroelektroniky, Technická univerzita Delft
  41. J. Strijkert, bývalý člen představenstva společnosti DSM, Delft, Nizozemsko
  42. Dick Thoenes, emeritní profesor v oboru chemické technologie, Technická univerzita Eindhoven
  43. Fred Udo, emeritní profesor v oboru jaderné fyziky, Svobodná univerzita Brusel, Belgie
  44. F. van de Vate, bývalý ředitel výzkumného střediska pro energetiku (ECN), Petten, Nizozemsko, bývalý delegát OSN v IPCC.
  45. Frans van den Beemt, jaderný fyzik, bývalý programový ředitel Technické nadace STW
  46. Rutger van Santen, emeritní profesor v oboru anorganické chemie a katalýzy, bývalý prorektor pro vědu, Univerzita Eindhoven
  47. Barend-Jan Smits, geolog, bývalý ředitel společnosti Wintershall Nederland, BASF [Wintershall je ropná a plynárenská společnost]
  48. Hans van Suijdam, bývalý výkonný náměstek pro výzkum a vývoj v chemickém koncernu DSM, Nizozemsko
  49. Peter van Toorn, bývalý výzkumník v oboru geofyziky ve společnosti Shell
  50. Jannes J. Verwer, bývalý výkonný ředitel velké energetické společnosti a bývalý předseda dozorčí rady Státní společnosti pro ukládání radioaktivních odpadů, Nizozemsko
  51. Henk van der Vorst, emeritní profesor v oboru numerické matematiky, Univerzita Utrecht
  52. Jaap van der Vuurst de Vries, emeritní profesor v oboru ropného inženýrství, bývalý děkan Fakulty aplikovaných věd o Zemi, Technická univerzita Delft
  53. Karel Wakker, emeritní profesor v oboru astrodynamiky & geodynamiky, Technická univerzita Delft
  54. Cyril Wentzel, multifyzikální inženýr a předseda ekologického think-tanku ‘Groene Rekenkamer’
  55. Dolf van Wijk, bývalý vedoucí laboratoře pro environmentální výzkum ve společnosti AkzoNobel Environmental Research Laboratory a bývalý výkonný ředitel společnosti Cefic-Euro Chlor, Brusel
  56. J. Witteman, profesor v oboru aplikované fyziky a CO2 laserů, Univerzita Twente
  57. Theo Wolters, spoluzakladatel ekologického think-tanku „Groene Rekenkamer“ a klimaskeptické novinářské iniciativy „Climategate.nl’“

VĚDCI A ODBORNÍCI Z NORSKA

  1. Morten Jødal, biolog, bývalý zaměstnanec Norského výboru pro výzkum a Centra pro rozvoj a životní prostředí na Univerzitě Oslo; ambasador programu rozvoje v raném dětství (ECD) organizace UNICEF
  2. Gunnar Abrahamsen, emeritní profesor v oboru pedologie, Zemědělská univerzita, Norsko
  3. Stein Storlie Bergsmark, fyzik, bývalý vedoucí studijního programu obnovitelných zdrojů, Univerzita Agder, Norsko
  4. Reidar Borgstrøm, emeritní profesor v oboru biologie ryb a zachování přírody, Zemědělská univerzita, Norsko
  5. Jon Gulbrandsen, PhD, biolog, docent v Norském výzkumném ústavu pro výživu, rybolov a akvakulturu (NOFIMA) a Národním úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA – USA), Norsko
  6. Rögnvaldur Hannesson, emeritní profesor, Norská vysoká škola ekonomická, Norsko
  7. Geir Hasnes, mimořádný docent, Institut aplikované kybernetiky, Norská univerzita vědy a techniky, Norsko
  8. Hans Konrad Johnsen, Dr. Ing., Norsko [stavební inženýr]
  9. Arnfinn Langeland, emeritní profesor v oboru biologie, Norská univerzita vědy a techniky
  10. Willy Nerdal, professor v oboru chemie, Univerzita Bergen
  11. Ulf Torgny Rock, magistr v oboru chemického inženýrství, Norsk Hydro, Norsko
  12. Martin Torvald Hovland, poradce v oboru geofyziky a geologie, bývalý přednášející na Univerzitě Tromsø
  13. Elen Roaldset, emeritní profesorka v oboru geologie, Univerzita Oslo, bývalá ředitelka Muzea dějin přírody Oslo, profesorka na Norské univerzitě vědy a techniky
  14. Hakon Gunnar Rueslatten, vědeckovýzkumný pracovník v oboru geologie, Trondhheim
  15. Tom V Segalstad, emeritní mimořádný profesor v oboru geochemie, Univerzita Oslo, Norsko
  16. Jan-Erik Solheim, emeritní profesor v oboru astrofyziky, Univerzita Oslo
  17. Jørgen Stenersen, emeritní profesor v oboru ekotoxikologie, Univerzita Oslo

VĚDCI A ODBORNÍCI Z POLSKA

  1. Marek Boinski, předseda národní energetické sekce Nezávislého odborového svazu Solidarita
  2. Jaroslaw Grzesik, předseda národního sekretariátu Nezávislého odborového svazu Solidarita pro hornictví a energetiku
  1. Dominik Kolorz, předseda Slezsko-Dabrowského kraje Nezávislého odborového svazu Solidarita

VĚDCI A ODBORNÍCI ZE ŠVÉDSKA

  1. Ingemar Nordin, emeritní profesor v oboru filozofie vědy, Univerzita Linköping; ambasador programu rozvoje v raném dětství (ECD) organizace UNICEF
  2. Sture Åström, odborník v otázkách klimatu, tajemník švédské sítě Klimatsans [volné klimaskeptické sdružení]
  3. Rolf Bergman, emeritní profesor v oboru fyzikální chemie, Univerzita Uppsala
  4. Lars Bern, člen Královské švédské akademie věd, generální ředitel ve farmaceutické společnosti Incentive AB (v důchodu)
  5. Magnus Cederlöf, softwarový specialista, Stockholm
  6. Per-Olof Eriksson, fyzik, bývalý generální ředitel společnosti Sandvik Group
  7. Anders Flodin, manažer rozvoje podnikání, společnost Höganäs AB v Severní Karolíně [výrobce kovovoých prášků]
  8. David D. Gee, profesor v oboru orogenní dynamiky, Univerzita Uppsala, Švédsko
  9. Hans Jelbring, klimatolog
  10. Claes Johnson, emeritní profesor v oboru matematiky na Královském technologickém institutu, Stockholm
  11. Gunnar Juliusson, profesor hematologie, Lundská univerzita, seniorní poradce, Skåne, Univerzitní nemocnice, Lund
  12. Sten Kaijser, emeritní profesor v oboru matematiky, Univerzita Uppsala
  13. Johan Montelius, docent v oboru počítačových věd na Královském technologickém institutu, Stockholm
  14. Nils-Axel Mörner, emeritní profesor v oboru geologie, prezident Nezávislého výboru pro geoetiku. Bývalý vedoucí katedry paleogeofyziky & geodynamiky na Stockholmské univerzitě
  15. Gösta Pettersson, emeritní profesor v oboru biochemie, Lundská univerzita
  16. Marian Radetzki, emeritní profesor v oboru ekonomie, Technická univerzita Luleå
  17. Peter Stilbs, emeritní profesor v oboru fyzikální chemie, Královský technologický institut (KTH), Stockholm
  18. Elsa Widding, poradkyně, autorka knihy Climate Change, Stockholm [poradkyně v oboru energetiky]

VĚDCI A ODBORNÍCIZE ŠVÝCARSKA

  1. Jean-Claude Pont, Dr. Math., emeritní profesor v oboru dějiny filosofie vědy, Ženevská univerzita
  2. Jef Ongena, člen Panelu pro stálé sledování světové energie při Světové federaci vědců, Ženeva [Světová federace vědců je volné sdružení vědců založené v roce 1973 v Erice na Sicílii)

 

VĚDCI A ODBORNÍCI ZE SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ

  1. Christopher Monckton of Brenchley, člen Sněmovny lordů a autor několika recenzovaných příspěvků na téma klimatu; ambasador programu rozvoje v raném dětství (ECD) organizace UNICEF
  2. David Bodecott, poradce v oboru geofyziky a geologie, člen Geologické společnosti v Londýně
  3. Q. Bowen, emeritní profesor v oboru geověd a oceánologie, člen Mezinárodní unie pro kvartérní výzkum, Univerzita Cardiff
  4. Michael Brown, odborník v širokém spektru dynamických modelů kapalin a plynů.
  5. John C. W. Cope, profesor v oboru přírodních věd, Waleské národní muzeum, Cardiff
  6. Richard Courtney, materiálový vědec (v důchodu), odborný recenzent IPCC
  7. Isabel Davis, geofyzička a podnikatelka
  8. Howard Dewhirst FGS, geolog, iniciátor otevřeného dopisu pro Geologickou společnost v Londýně
  9. Gregor Dixon FGS, geolog, bývalý člen Geologické společnosti v Londýně
  10. Roderick Paul Eaton, analytik energetických systémů u dodavatelů energetického průmyslu UK (v důchodu)
  11. Peter Gill, fyzik, bývalý předseda Fyzikálního institutu energetického koncernu Energy Group, UK
  12. Gil Gilchrist, geofyzik, UK
  13. Tim Harper FGS, geolog, podnikatel, Devon
  14. Bob Heath, geofyzik v důchodu, čestný člen Indické společnosti ropných geologů
  15. David A. L. Jenkins, geolog, ředitel společnosti Hurricane Energy plc
  16. Chris Matchatte-Downes, geolog, člen Geologické společnosti Velké Británie
  17. Edward Nealon, geolog, člen Australského institutu hornictví a metalurgie, UK
  18. Peter Owen FGS, člen Geologické společnosti v Londýně
  19. Clive Randle, geolog, člen Geologické společnosti v Londýně
  20. Michael F. Ridd, geolog, člen Geologické společnosti v Londýně
  21. Michael Seymour, geolog, bývalý výkonný ředitel společnosti Aurelian Oil & Gas and Trajan Oil limited
  22. Valentina Zharkova, profesorka v oboru matematiky a astrofyziky, Univerzita Northumbria, Newcastle upon Tyne

VĚDCI MIMO EU

VĚDCI A ODBORNÍCI Z AUSTRÁLIE

  1. Viv Forbes, geolog se speciálním zájmem o klima, zakladatel sdružení na podporu uhelné ekonomiky Carbon sense, Queensland, Austrálie; ambasador programu rozvoje v raném dětství (ECD) organizace UNICEF
  2. Don Andersen, učitel v důchodu, programátor
  3. David Archibald, vědeckovýzkumný pracovník, Austrálie [zabývá se výzkumem rakoviny, průzkumem ropných ložisek a klimatologií, napojen na Heartland Institute]
  4. Michael Asten, emeritní profesor v oboru geofyziky a v současnosti vedoucí vědecký pracovník na Monashově univerzitě, Melbourne
  5. Jeremy Barlow, odborník v oblasti energetiky a hornictví, ředitel a výkonný ředitel, Austrálie
  6. Colin Barton, geolog, bývalý hlavní vědecký pracovník Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO), Austrálie
  7. Gordon Batt, ředitel společnosti GCB Investments Pty Ltd
  8. Robert M. Bell, geolog v důchodu, Victoria, Austrálie
  9. Richard Blayden, profesionální inženýr [poradce při zlepšování podnikatelských aktivit]
  10. Howard Thomas Brady, člen Klubu výzkumníků v New Yorku, člen Australské akademie forenzních věd
  11. Geoff Brown, organizátor Kritické skupiny o klimatu, Austrálie [Critical Climate Group nelze najít, veškeré zmínky jsou spojeny s Brownem a jeho podpisem pod tímto dopisem]
  12. Douglas Buerger, člen Australasijského institutu hornictví a metalurgie, člen Australského institutu ředitelů společností, Austrálie
  13. Mike Bugler, poradce v oblasti životního prostředí (v důchodu), Austrálie
  14. Ray Carman, organický chemik, čestný člen Univerzity Queensland, Austrálie
  15. Peter Champness, radiolog, Austrálie
  16. Andrew E. Chapman, odborník na srážky a povodně, Austrálie
  17. Richard Corbett, člen Královského australského chemického institutu, člen neziskové organizace Australská a novozélandská společnost pro čistý vzduch
  18. Majorie Curtis, geoložka v důchodu, stratigrafická a paleoklimatologická studia, Canberra, Austrálie
  19. Geoff Derrick, geolog
  20. Aert Driessen, geolog, člen Australského institutu geovědců, Austrálie
  21. John A. Earthrowl, geolog v důchodu, Brisbane, Austrálie
  22. Jeremy K. Ellis, generální ředitel australsko-britského důlního koncernu BHP (v důchodu), nyní předseda spolku Saltbush Club, Austrálie [Saltbush Club je popíračské sdružení, které je přidruženou organizací Carbons Sense Coalition, podle vlastního vyjádření jsou členy nejen vědci různých oborů, ale i absolventi „vysoké školy života“]
  23. Matthew J. Fagan, zakladatel a prezident softwarové společnosti FastCAM Inc.
  24. Rodney Fripp, bývalý přednášející v oboru geologie, geochemie a geotechniky
  25. Christopher J.S. Game, neurofyziolog v důchodu, Austrálie
  26. Robin George, geolog, Canterbury, Austrálie
  27. David Gibson, experimentální fyzik, Austrálie
  28. Gavin Gillman, bývalý vedoucí vědeckovýzkumný pracovník Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO) Austrálie; zakládající ředitel ekologického regionálního výzkumného centra v Kamerunu pro Mezinárodní ústav tropického zemědělství (IITA)
  29. Hamish Grant, poradce v oboru magneticko-rezonanční spektroskopie & magneticko-rezonančního zobrazování, Victoria, Austrálie
  30. Lindsay Hackett, zakládající člen spolku Saltbush Club v Austrálii [Saltbush Club je popíračské sdružení, které je přidruženou organizací Carbons Sense Coalition, podle vlastního vyjádření jsou členy nejen vědci různých oborů, ale i absolventi „vysoké školy života“]
  31. Erl Happ, jednatel, Austrálie
  32. John Happs, geovědec, přednášející na vysoké škole (v důchodu), Austrálie
  33. John Harrison, námořní inženýr (v důchodu), Austrálie
  34. Jarvis Hayman, hostující vědecký pracovník Fakulty archeologie & antropologie, Australská národní univerzita
  35. Mark Henschke, geolog v těžařském, ropném a plynárenském průmyslu (v důchodu), Austrálie
  36. Gerhard Hofmann, geolog a paleontolog, bývalý ředitel státní Organizace pro geologický průzkum v Queenslandu
  37. Geraint Hughes, strojní a stavební inženýr, klimatolog, Austrálie
  38. Kevin Kemmis, odborník na informační technologie, klimatolog
  39. Hugh H. Laird, vedoucí pracovník v tropickém zemědělství (v důchodu)
  40. John Leisten, nositel Řádu britského impéria (OBE), expert v oboru fyzikální chemie
  41. Brian Levitan, bývalý pracovník NASA, v současnosti technologický poradce nadnárodních společností
  42. Matthew David Linn, člen Instituce australských inženýrů
  43. Gerard McGann, technický ředitel společnosti Eon NRG
  44. Rodney McKellar, geolog v důchodu, Queensland, Austrálie
  45. John McLean, autor první velké recenze údajů o globální průměrné teplotě HadCRUT 4, člen New Zealand Climate Science Coalition [McLean je bakalářem architektury a absolventem postgraduálního kursu IT, v oboru IT pracoval 40 let, NZCSC je novozélandská klimaskeptická organizace]
  46. Ross McLeod, hygienik (v důchodu), Austrálie
  47. Finlay MacRitchie, emeritní profesor na katedře věd o obilí a průmyslu na Kansaské státní univerzitě, USA. Austrálie
  48. John Michelmore, průmyslový chemik (v důchodu), Jižní Austrálie
  49. Alan Moran, přispěvatel a vydavatel sborníku Marka Steyna: „Climate Change, the Facts“, autor knihy Climate Change: „Treaties and Policies in the Trump Era“ [Mark Steyn je konzervativní novinář, Alan Moran je ekonom, který pracoval pro vládu v oblasti energetiky, je napojen na Heartland Institute]
  50. Des Moore, bývalý náměstek ministra financí, zakladatel a vedoucí Institutu pro soukromé podnikání
  51. Hugh Morgan, významný vedoucí pracovník v australském důlním průmyslu, člen Australské akademie technologie, věd a inženýrství (FTSE).
  52. D. Ollier, emeritní profesor v oboru geologie a čestný člen Fakulty geověd a geografie, Západoaustralská univerzita
  53. Ian Plimer, emeritní profesor v oboru důlní geologie na Univerzitě Adelaide a autor knihy ‘Climate Delusion and the Great Electricity Rip-off’ [napojen na Heartland Instutite]
  54. Alistair Pope, psc, CM, skeptický vědecký oponent v diskusi o klimatu. [penzionovaný podplukovník, psc = absolvent štábního kursu, CM = manažer kapacit]
  55. Tom Quirk, jaderný fyzik, Austrálie
  56. Campbell Rankine, advokát, Austrálie
  57. Peter Ridd, oceánograf a geofyzik, bývalý vedoucí katedry fyziky na Univerzitě Jamese Cooka, Queensland
  58. Nigel Rowlands, pracovník v důlním a průzkumném průmyslu (v důchodu)
  59. Judy Ryan, editorka časopisu Principia Scientific Institution – Austrálie [časopis tohoto jména nelze najít]
  60. Jim Simpson, působil ve vedoucích funkcích v různých mezinárodních telekomunikačních společnostech, nyní aktivní v australské klimatické komunitě.
  61. Case Smit, fyzik, odborník na ochranu životní prostředí, spoluzakladatel Galileo Movement, Austrálie
  62. Lee Smith, univerzitní přednášející v oboru vesmírné techniky, za státní správu odpovědný za přesné sledování hladiny moře a mezinárodních mořských hranic
  63. Darren Speirs, nezávislý vlastník obchodní společnosti, Rangeland NRM Consultants, Austrálie
  64. Geoffrey Stocker, profesor a vedoucí katedry lesnictví, PNG University of Technology – ředitel PNG Forest Research Institute
  65. Rodney R. Stuart, expert v energetickém průmyslu (v důchodu), Tasmánie, Austrálie
  66. Symons, profesionální inženýr, odborník na řízení teploty v průmyslových budovách
  67. Rustyn Wesley Thomas, letecký inženýr (v důchodu), Austrálie
  68. John W. Turner, vědecký pedagog, Noosa Heads, Austrálie
  69. Peter Tyrer, projektový inženýr v důlním průmyslu, Austrálie
  70. Terrence Vincent, bezpečnostní inženýr, poradce v oboru drobného podnikání AIST, ASIAL, SMBE, Austrálie
  71. James Walter, doktor medicíny, Austrálie
  72. John Warnock, astroekonom, Austrálie
  73. Christopher Kenneth Warren, odborník na navrhování a konstrukci hrází vodních elektráren, Austrálie
  74. Neil Wilkins, geolog v důchodu, Austrálie
  75. C. Wilson, bývalý novinář v televizní a rozhlasové stanici A.B.C. Queensland, Austrálie

VĚDCI A ODBORNÍCI Z BRAZÍLIE

  1. Luiz Carlos Baldicero Molion, emeritní profesor na Federální univerzitě Alagoas (UFAL), bývalý ředitel Národního institutu pro vesmírný výzkum (INPE)
  2. Ricardo Augusto Felicio, profesor na katedře geografie na Univerzitě São Paulo (USP), člen Brazilské meteorologické společnosti (SBMET)
  3. Geraldo Luis Saraiva Lino, geolog, autor knihy „How a natural Phenomenon Was Converted into a False Global Emergency“
  4. Thiago Maia, jaderný fyzik s vědeckou hodností PhD v astrofyzice, napsal brazilské vládě kritický dopis
  5. Igor Vaz Maquieira, biolog, specialista na environmentální řízení
  6. Mario de Carvalho Fontes Neto, agronom, redaktor filmu „Velký podvod s globálním oteplováním“
  7. Daniela de Souza Onca, profesor na katedře geografie Státní univerzity Santa Catarina (UDESC)

VĚDCI A ODBORNÍCI Z KANADY

  1. Jeffrey Ernest Foss, profesor v obou filozofie vědy, Victorijská univerzita, Anglická Kanada; ambasador programu rozvoje v raném dětství (ECD) organizace UNICEF
  2. Reynald Du Berger, emeritní profesor v oboru geofyziky na Quebecké univerzitě v Chicoutimi, Francouzská Kanada, ambasador programu rozvoje v raném dětství (ECD) organizace UNICEF
  3. Alain Bonnier, fyzik, Národní ústav pro vědecký výzkum (INRS), Montreal, Kanada
  4. Ian Clark, profesor v oboru geověd a environmentálních věd, Ottawská univerzita
  5. Susan Crockford, zooložka a odbornice na lední medvědy, bývalá mimořádná profesorka na Victorijské univerzitě, Kanada
  6. Paul A. Johnston, docent, katedra geověd a environmentálních věd, Univerzita Mount Royal, Calgary, Alberta
  7. Klaus L.E. Kaiser, vědeckovýzkumný pracovník (v důchodu), Národní hydrologický institut, autor několika četných článků v tisku, Kanada
  8. Madhav Khandekar, odborný recenzent čtvrté hodnotící zprávy IPCC 2007, Kanada
  9. Kees van Kooten, profesor v oboru ekonomie a vedoucí kanadského výzkumu v oblasti environmentálních studií a klimatu, Victorijská univerzita, Kanada
  10. Allen MacRae, inženýr v důchodu, Kanada
  11. Paul MacRae, nezávislý klimatolog, Kanada [Paul MacRae ve skutečnosti je bývalý novinář, po 40 letech žurnalismu vyučuje na univerzitě angličtinu a tvůrčí psaní; sám o sobě říká, že není odborníkem na klimatologii]
  12. Patrick Moore, ekolog, vedoucí think-tanku CO2 Coalition, spoluzakladatel Green Peace, Kanada [CO2 Coalition je konzervativní think-tank, podle kterého je oxid uhličitý prospěšný pro životní prostředí]
  13. Brian R. Pratt, profesor v oboru geověd, Univerzita Saskatchewan
  14. Peter Salonius, výzkumný pracovník (v důchodu), Kanadské centrum pro dřevěná vlákna, Kanada
  15. Marcelo C. Santos, profesor v oboru geodézie, Univerzita Nový Brunšvik, Kanada
  16. Ian Semple, geolog v důchodu, McGillova univerzita, Kanada
  17. William van Wijngaarden, profesor v oboru fyziky, Univerzita York, Kanada

VĚDCI A ODBORNÍCI Z ČÍNY A HONG KONGU

  1. NG Young, hlavní geovědec, Čínský tan-sia-šanský globální geopark
  2. Wyss Yim, profesor v důchodu, katedra geověd, Hongkongská univerzita, Hong Kong SAR, Čína / zástupce vedoucího, tým pro implementaci klimatické změny, Mezinárodní rok planety Země (UNESCO 2007-2009) / odborný recenzent IPCC AR2

VĚDCI A ODBORNÍCI Z INDIE

  1. Sanjeev Sabhlok, ekonom se zaměřením na klimatickou a energetickou politiku, Indie

VĚDCI A ODBORNÍCI Z JAPONSKA

  1. Masayuki Hyodo, profesor v oboru geověd, Univerzita Kóbe, Japonsko

VĚDCI A ODBORNÍCI Z NOVÉHO ZÉALANDU

  1. Terry Dunleavy MBE, spoluzakladatel (2006) a čestný tajemník Novozélandské klimatologické koalice; ambasador programu rozvoje v raném dětství (ECD) organizace UNICEF
  2. Deborah Alexander, zemědělská vědkyně, Nový Zéland
  3. Jock Allison, zemědělský vědec (v důchodu), ministerstvo zemědělství, Nový Zéland
  4. Barry Brill, nositel Řádu britského impéria (OBE), dříve ministr pro vědu a technologie, Nový Zéland
  5. Doug Edmeades, výkonný ředitel agrární společnosti agKnowledge Ltd., Nový Zéland
  6. Roger High Dewhurst, geolog/hydrogeolog v důchodu, Nový Zéland
  7. Geoffrey G. Duffy, emeritní profesor, Univerzita Auckland, Nový Zéland [chemický inženýr]
  8. Joe Fone, inženýr CAD, Enatel Ltd.
  9. Bryan Leyland, inženýr energetických systémů a zkušený specialista v oboru obnovitelných zdrojů energie
  10. Gerrit J. van der Lingen, paleoklimatolog, Nový Zéland, autor knihy The Fable of Stable Climate
  11. John Scarr, stavební inženýr, strukturální inženýr, člen New Zealand Climate Science Coalition [NZCSC je novozélandská klimaskeptická organizace]
  12. John Sexton, člen New Zealand Climate Coalition [NZCSC je novozélandská klimaskeptická organizace]
  13. Philip Strong, vedoucí vědeckého výzkumu & člen New Zealand Climate Coalition [NZCC je novozélandská klimaskeptická organizace]
  14. Richard Treadgold, výkonný člen NZ Climate Science Coalition, svolavatel skupiny pro diskuse o klimatu [NZCSC je novozélandská klimaskeptická organizace, Treadgold je bloger]

VĚDCI A ODBORNÍCI Z RUSKÉ FEDERACE

  1. Habibullo Abdussamatov, vedoucí kosmického výzkumu se zaměřením na Slunce, Pulkovská observatoř RAS a vedoucí projektu lunární observatoře pro sledování klimatu, Ruská federace

VĚDCI A ODBORNÍCI Z JIŽNÍ AFRIKY

  1. Rosemary Falcon, emeritní profesorka na ústavu pro výzkum čisté uhelné technologie na Univerzitě Witwatersrand, ředitelka Nadace pro fosilní paliva
  2. John Ledger, hostující profesor na Univerzitě Witwatersrand, poradce v oboru energií a životního prostředí
  3. Don Mingay, profesor v oboru jaderné fyziky, Jižní Afrika

VĚDCI A ODBORNÍCI Z USA

  1. Richard Lindzen, emeritní profesor v oboru výzkum atmosféry, oceánologie a klimatologie, MIT, USA; ambasador programu rozvoje v raném dětství (ECD) organizace UNICEF
  2. Ralph B. Alexander, emeritní profesor v oboru fyziky, vědecký spisovatel
  3. Anthony J. Armini, zakladatel a generální ředitel společnosti Implant Sciences Corp. (v důchodu), USA
  4. Tim Ball, emeritní profesor v oboru geografie, Winnipežská univerzita, Kanada a poradce Mezinárodní vědecké koalice
  5. Hans-Peter Bär, emeritní profesor v oboru farmakologie, Kanada a bývalý děkan fakulty základní lékařské vědy, Americká univerzita na Barbadosu, Barbados
  6. James R. Barrante, emeritní profesor v oboru fyzikální chemie, USA
  7. Charles G. Battig, poradce v oboru klimatologie, Heartland Institute, USA
  8. Larry Bell, profesor v oboru vesmírné architektury, Houstonská univerzita, USA
  9. Elliott D. Bloom, emeritní profesor v oboru částicové fyziky a astrofyziky, KIPAC-SLAG, Stanfordova univerzita
  10. Daniel Botkin, emeritní profesor v oboru biologie, klimatolog, autor knihy „Twenty-five Myths That Are Destroying the Environment“, USA
  11. Martin Cornell, vedoucí vědecký pracovník v důchodu, Dow Chemical Company, USA
  12. Joseph S. D’aleo, profesor v oboru meteorologie a klimatologie na Lyndon Stage College, zakladatel Icecap.us [Mezinárodní projekt pro posuzování změny klimatu a životního prostředí, jde o klimaskeptickou organizaci bez vědeckých výstupů], první ředitel pro meteorologii na placené televizi Weather Channel, USA
  13. David Deming, profesor umění a věd, Oklahomská univerzita, USA
  14. Harold H. Doiron, inženýr NASA v důchodu, USA
  15. John Droz jr, fyzik, zakladatel Aliance pro moudrá rozhodnutí v energetice [AWED Alliance], USA
  16. Freeman Dyson, emeritní profesor v oboru přírodních věd, fakulta pokročilých studií, Princetonská univerzita, USA
  17. Peter Farrell, člen Národní inženýrské akademie Spojených států, USA
  18. Rex Fleming, výzkumný pracovník, autor knihy Carbon Dioxide Fallacy, prezident Global Aerospace v důchodu, USA
  19. Gordon J. Fulks, astrofyzik, představenstvo CO2 Coalition, spoluzakladatel [CO2 Coalition je konzervativní think-tank, podle kterého je oxid uhličitý prospěšný pro životní prostředí]
  20. Terry Gannon, fyzik, manažer ve výrobě polovodičů v několika společnostech, USA
  21. Ulrich H. Gerlach, profesor v oboru matematiky, Státní univerzita v Ohiu, USA
  22. Laurence I. Gould, profesor v oboru fyziky, Univerzita v Hartfordu, Past Chair, Novoanglická sekce Americké fyzikální společnosti.
  23. Steve Goreham, výkonný ředitel Koalice americké klimatické vědy [Climate Science Coalition of America – jde o klimaskeptickou organizaci], USA
  24. David Heald, elektroinženýr v důchodu, USA
  25. Howard C. Hayden, emeritní profesor v oboru fyziky, Connecticutská univerzita, USA
  26. Wayne P. Kraus, člen Amerického institutu chemických inženýrů (AIChE)
  27. Patrick J. Michaels, Competitive Enterprise Institute, Washington DC, USA [CEI je libertariánský think-tank prosazující svobodné podnikání]
  28. Pamela Matlack-Klein, člen projektu „Portuguese Sea Level Project“, USA [k projektu nelze najít žádné informace]
  29. Richard McFarland, fyzik NASA v důchodu, USA
  30. Daniel W. Nebert, emeritní profesor, katedra environmentální medicíny a Centrum environmentální genetiky, University of Cincinnati
  31. Thomas O’Connor, člen Americké asociace ropných geologů, Washington, USA
  32. Herman A. Pope, letecký inženýr z NASA-JSC v důchodu, USA
  33. Willem Post, nezávislý výzkumník se zaměřením na energie a životní prostředí
  34. Phil Robinson, chemik v hliníkářském a ocelářském průmyslu (v důchodu)
  35. Willie Soon, nezávislý vědec, USA [astrofyzik, klimaskeptik, obdržel od energetických firem a jejich majitelů více než 1,2 mil. USD, aniž by tuto skutečnost zmínil]
  36. Ronald Stein, profesionální inženýr, USA
  37. Paul Taylor, energetický ekonom, nositel ceny Rossitera Raymonda, Golden Colorado, USA [cenu uděluje americká asociace důlních inženýrů]
  38. Richard Trzupek, chemik a expert na kvalitu vzduchu
  39. Waheed Uddin, profesor v oboru strojírenství, University of Mississippi, expert na modelování klimatu, bývalý poradce OSN
  40. William B. Walters, vědecký pracovník s grantem Guggenheimovy nadace, profesor v oboru atmosférické, jaderné a environmentální chemie, Univerzita Maryland, USA
  41. Steven E. Weismantel, inženýr v důchodu a klimatolog, USA
  42. Gregory R. Wrightstone, odborný recenzent 6. hodnotící zprávy IPCC (AR6), USA
  43. David Wojick, kognitivní vědec, USA
  44. Thomas Wysmuller, vedoucí pracovník NASA (v důchodu), USA
  45. Bob Zybach, programový manažer, Oregon Websites and Watersheds Project INC., USA [OWWP je nezisková organizace založená soukromými osobami, jejím cílem je využití přírodních a kulturních zdrojů Oregonu]

author