O lidském podvádění a nečestném chování
Je podvádění běžné a normální? A co něm ví věda?
Je podvádění běžné a normální? A co něm ví věda?
Dnešní generace tedy není zkažená. Jen to má podstatně těžší než kterékoliv jiné pokolení a my jí v tom upřímně moc nepomáháme.
Vedli jste už někdy s někým diskuzi a člověk, který vám oponoval, nebyl schopen změnit názor ani tehdy, když jste mu jej racionálně vyvrátili?
Co nás ale vede k tomu, abychom si pomáhali? Proč někdy pomůžeme a jindy ne?
17. listopad 1989. Symbolické datum. Sametová revoluce svrhla totalitní komunismus a nastolila svobodnou demokracii. Ale co když ne?
Je člověk opravdu racionální bytost? Můžeme věřit naší intuici? Jsou naše rozhodnutí produktem naší svobodné vůle? Jakým iluzím podléháme? A jak mohou být tyto iluze zneužity v náš neprospěch? Na tyto otázku se pokusím odpovědět v následující práci.
Veškeré naše vnímání je ovlivněno reklamou a podbízivou propagandou, kterou slýcháváme a vídáváme všude, kde se hneme a za všech situací, které zažíváme.
„A každý, kdo káže opak, je buď hlupákem, demagogickým populistou, osvíceným idealistou nebo naivním filozofem…“
Stresujete se? Bojíte se, co si řeknou ostatní? Pravděpodobně se stresujete zbytečně. Všichni jsme totiž lepší lháři, než si myslíme.
Dnešní svět by se dal charakterizovat jako chaotická honba za materialismem – je to začarovaný kruh, který Ginsberg Allen ve svém díle Kvílení nazval Molochem.
Stále častěji se setkávám s pesimistickým pohledem na společnost. Stále častěji slýchávám, že to přeci dříve nebylo.
Jedním ze způsobů zneužití psychologických znalostí je ovládnutí lidských emocí. Z toho těží nepochybně i média. Jaké triky na nás tedy používají?
Jednou za čas se u nás rozvíří vášnivé debaty o znovuzavedení trestu smrti a většinou k tomu vede nějaký ohavný zločin. Přinášíme vám šest důvodů k diskuzi nad oprávněností trestu nejvyššího.
Proč někdo vidí láhev z poloviny plnou a jiný ne? Proč někdo hledá příčinu neúspěchu v sobě a jiný v okolí? Dle jakých kritérií vůbec dáváme smysl věcem?