Internetem se šíří stále různé příspěvky o cizorodých složkách na respirátorech. Někdy jsou tato vlákna přisuzována i neexistujícím parazitům. Někteří i upozorňují, že se tato vlákna hýbou. Jedná se však o známé fyzikální jevy. Je ovšem pravdou, že na respirátorech se tato vlákénka pod mikroskopem nalézt dají. Odkud se tedy berou?
AFP provedla svůj vlastní pokus: pomocí telefonní aplikace simulující lupu prozkoumala různé předměty denní potřeby včetně bavlněné roušky a respirátoru KN95. Černá vlákna se našla úplně všude.
„Pravděpodobně je to kousek vlákna nějaké textilie, kterou dotyčný experimentátor měl na sobě nebo kolem sebe, jako jsou závěsy, koberce apod. Vzduchem létá spoustu těchto úlomků spolu se sporami hub, plísní, pylem, částmi odumřelých buněk naší kůže nebo půdními částicemi,” řekla AFP Ing. Jana Nebesářová, CSc., vedoucí Laboratoře elektronové mikroskopie při Akademii věd ČR.
„Společnou vlastností je velikost pod 500 µm a z toho vyplývající lehkost umožňující volné unášení proudícím vzduchem. Tento vzdušný aerosol vytváří v domácnosti všudypřítomný prach. Na roušce mohou být vlákna, která se tam dostala při výrobě, ale také při manipulaci s rouškou před jejím prohlížením. Každopádně pro zdravého člověka nejsou nijak nebezpečná, vdechujeme je každodenně a náš řasinkový epitel, kterým jsou vystlány dýchací cesty, si umí s těmito mikroskopickými cizorodými částicemi dobře poradit,” dodala Nebesářová v e-mailu 31. března 2021. 500 µm se rovná 0,5 milimetru.
Jeffrey Marlow, docent biologie na Boston university, na žádost AFP podrobil zkoušce zbrusu nový respirátor. „Když jsem respirátor vyňal z obalu a prozkoumal jej pod mikroskopem Nikon při zvětšení 80x, viděl jsem síť průhledných vláken. Ovšem na každém čtverečním centimetru došlo jednou či dvakrát také k výskytu tmavších vláken, která byla kratší a často zkroucená. Během zhruba desetiminutového laboratorního pokusu se tato vlákna nepohnula,” řekl Marlow AFP v e-mailu 5. dubna 2021.
Mluvčí německého výrobce respirátorů D/Maske Christian Scharlach v e-mailu 7. dubna 2021 AFP vysvětlil, že „roušky s velmi vysokou schopností filtrace mají obzvláště dobrý elektrostatický náboj”, který materiálu umožňuje přilákat a zachytit i malé viry. Právě tento náboj na povrch přitahuje i drobné částice jako ona tmavá vlákna. „Elektrostatický náboj přitahuje a filtruje vlákna. Pokud si respirátor dáte například do kapsy od saka, vlákna se na něj automaticky nalepí,” dodal Scharlach.
„Pokud jsou respirátory vyráběny technologií zvlákňování, kterou znám, tak většina těch tmavých vláken vznikla tak, že se polymer nezvláknil “hladce” ale vznikly ve vlákně vnitřní nehomogenity což se projevuje tmavší barvou. Když osvětlíte preparát pod mikroskopem zboku tak to někdy udělá něco jako duhu, naskočí tam někdy náznak barev – lom na těch anizotropiích uvnitř vlákna. Proto jsou také ‘černá’ vlákna náchylnější na vlivy z okolí – nejsou tak pevná jako správně zvlákněný materiál, takže stačí menší síla k jejich rozhýbaní. No a ty fousy, prach, vlákna z triček dělníků a rozpadlá křídla hmyzu tam určitě také jsou. Zcela bez kontaminace se zatím neumí vyrobit ani družice,“ napsal nám Jan Dvořák, který se na výrobě respirátorů podílí.
Více v článku AFP