Internetem se šíří pověry ohledně škodlivosti roušek. Naši analytici se na to podívali.

Mýtus č. 1: “Nošením roušky vdechujeme méně kyslíku a více CO2”. Není tomu tak. U zdravých lidí je tedy snížení nasycení hemoglobinu kyslíkem a zvýšení hladiny CO2 v krvi při běžném nošení roušky zcela zanedbatelné.

Mýtus č. 2: “Roušky jsou škodlivé pro děti”. Nejsou škodlivé samy o sobě, ale neměly by se používat při zvýšené námaze. Proto by se měly u dětí roušky používat přiměřeně k jejich věku a aktivitám.

Mýtus č. 3: “Nošení roušek snižuje imunitu nositele”. Není tomu tak. Patogeny totiž nepřijímáme jen dýcháním, ale i jídlem a pitím. Imunitní systém si tak posilujeme i tudy.

Mýtus č. 4: “Mýtus č. 4 – V roušce se přemnožují bakterie a plísně”. Toto je pouze problém tehdy, když nejsou roušky pravidelně měněné a když se nepoužívají roušky čisté.

Úplný raport k této problematice včetně odborných citací:

Respirační onemocnění jako nachlazení, chřipka či COVID-19 se šíří kapénkami a aerosolem. Kapénky jsou tradičně popisovány jako malé útvary větší než 5 µm (mikrometrů), které rychle padají k zemi pomocí gravitace typicky 1 až 2 m od nakažené osoby. Aerosoly jsou menší částice do 5 μm, které se na vzduchu rychle vypařují a zanechávají jádro kapky tak malé a lehké, že může být hodiny roznášeno vzduchem (podobně jako je tomu u pylu) (Sittová).

Pro představu 1 µm (mikrometr) = 1000 nm (nanometrů). Velikost SARS-CoV-2 je 0,07-0,09 µm ( = 70-90 nanometrů) (Kim, Chung a Jo).
Kapénky a aerosoly se šíří nejen kýcháním a kašláním, ale také dýcháním, mluvením či zpíváním. Studie zveřejněná v září 2020 ukazuje rozdíly v šíření kapének a aerosolů při dýchání, mluvení, zpívání či zpívání s rouškou:
Obrázek 1: Míra emise částic aerosolu během různých cvičení (modrá) a průměrný počet kapének na snímek (z obrazové analýzy) ve vydechovaném vzduchu během stejných cvičení (červená) (Alsved, Matamis a Bohlin).
Ze studie vyplývá, že nejvíce kapének i aerosolu se šíří zpěvem, naopak při hlasitém zpěvu s rouškou se šíří o něco více aerosolu než při běžném mluvení, ale dokonce méně kapének než jen při dýchání.
Rozdíl v šíření kapénkami a aerosolem je především v tom, že kapénky jsou poměrně velké a těžké a dopadnou k zemi poměrně rychle, kdežto aerosol zůstává nějakou dobu ve vzduchu.
„Například při typických rychlostech vzduchu uvnitř v místnosti částice velikosti 5 μm uletí desítky metrů, což je mnohem větší vzdálenost než velikost běžné místnosti, při cestě z výšky 1,5 m na zem.“ (Morawska a Milton)

Kapénky

K nakažení kapénkami tedy dochází nejčastěji při kýchnutí či zakašlání, kdy se kapénky šíří rychlostí zhruba 5 m/s (Bahl, de Silva a Chughtai), nebo přenesením kapének na vlastní sliznice po doteku povrchu, kde se kapénky nacházejí(proto je třeba si často mýt ruce, neboť kapénky šířené dýcháním či mluvením dopadnou na povrchy či zem).

Aerosol

Částice aerosolu mohou zůstat ve vzduchu mezi čtyřmi až sedmi dny (Voiland). SARS-CoV-2 přežije v aerosolu zhruba tři hodiny (van Doremalen, Bushmaker a Morris). Aerosol s virem SARS-CoV-2 šířený dýcháním či mluvením tedy může nakazit i během těchto tří hodin.

Šíření za absence příznaků

V srpnu 2020 byla zveřejněna studie, která prokazuje, že i pozitivně testovaní lidé, kteří nemají zcela žádné symptomy (nejen v době testu, ale po celou dobu přítomnosti viru v těle – těch bylo v testovaném vzorku celkově asi 30 %), mají v sobě dostatek viru, aby nakazili jiné osoby (Lee, Kim a Lee).

Prevence šíření SARS-CoV-2

Mytí rukou

Studie z roku 2011 zahrnující 67 studií provedených po celém světě se zabývala fyzickým zamezením nebo snížením přenosu respiračních virů (např. chřipka či rýma, v dnešní době i virus SARS-CoV-2). Dle této studie v případě epidemie jednostranné a potenciálně drahé metody šíření těchto virů (jako je vakcinace nebo antivirotika) nemusí stačit k přerušení šíření virů. Za nejúčinnější způsob zamezení přenosu těchto virů označila studie správné a časté mytí rukou. V případě epidemií je pak doporučeno použití rukavic, roušek či respirátorů. Dle této studie není jasné, zda je přidání přípravků antiseptických či ničících viry efektivnější než samotné mytí rukou mýdlem. V době studie nebyl dostatek důkazů, že dodržování odstupu je efektivní metoda snižování šíření virů (Jefferson, Del Mar a Dooley).

Větrání

6. července 2020 byla v časopise Clinical Infectious Diseases zveřejněna výzva, aby se vědecká obec začala zabývat přenosem SARS-CoV-2 vzduchem (Morawska a Milton). Dopis podpořilo 239 vědců. Článek hned v úvodu zmiňuje, že viry se přenášejí vzduchem ve formě aerosolu na krátké až střední vzdálenosti v řádu několika metrů nebo v rámci místnosti:
„Například při typických rychlostech vzduchu uvnitř v místnosti kapka velikosti 5 μm uletí desítky metrů, což je mnohem větší vzdálenost než velikost běžné místnosti, při cestě z výšky 1,5 m na zem.“ (Morawska a Milton)
Výzva dále zmiňuje, že Světová zdravotnická organizace spolu s dalšími organizacemi doporučuje mytí rukou, odstup a zamezení přenosu kapének, ale nezabývají se přenosem nákazy vzduchem, což může způsobit problémy v místnostech, kde je mnoho lidí a špatné odvětrávání. Jako příklad uvádí obrázek:
Obrázek 2: Přenos kapének uvnitř místnosti (A) s nedostatečným odvětráváním a (B) s dostatečným odvětráváním. (Morawska a Milton)
Proto doporučují zavedení následujících opatření:
– Dostatečné a účinné odvětrávání (přívod čistého venkovního vzduchu, minimalizovat recirkulaci vzduchu) obzvlášť ve veřejných budovách, na pracovištích, školách, v nemocnicích a domovech důchodců.
– Doplnit běžné odvětrávání o opatření proti přenosu infekce vzduchem, jako např. odsávání, vysoce účinnou filtraci vzduchu nebo ultrafialové světlo s germicidním účinkem.
– Vyhnout se přeplnění veřejných prostor jako je hromadná doprava a veřejné budovy. (Morawska a Milton)

Sociální distance

Množství vydechnutých kapének a aerosolu ve vzduchu se se vzdáleností snižuje. Můžeme si situaci lépe představit jako pobyt blízko kuřáka. Množství kouře se také snižuje se vzdáleností od něj – čím dále jsme od něj, tím méně kouře vdechujeme (Peeples).
Studie publikovaná v červnu 2020 tvrdí, že riziko nákazy se se vzdáleností snižuje (Chu, Akl a Duda).

Roušky a respirátory

V květnu 2020 byla zveřejněna studie, která zhodnotila výsledky dalších 21 studií zabývajících se přínosem nošení roušek u zdravotnického personálu i u běžné populace. Z výsledků vyplývá, že roušky snižují přenos respiračních chorob až o 80 % (Liang, Gao a Cheng).
Respirátor N95 vyfiltruje zhruba 90 % příchozích i odchozích částic ve vzduchu do velikosti 0,3 µm ( = 300 nanometrů) (Peeples).
V září 2020 byl zveřejněna odborný článek, který testoval účinnost roušek z různých materiálů. Většina chirurgických a látkových roušek má podobně dobré účinky při zamezování šíření odchozích kapének. Problém může nastat u strečových šátků z polyesteru či spandexu, které mohou mít tendenci zmenšovat vydechnuté kapénky (Fischer, Fischer a Grass).

Správné používání roušek a respirátorů

Časté měnění

Chirurgické roušky ztrácejí svou schopnost zamezit šíření infekce v průběhu 2-4 hodin (Barbosa a Graziano). Roušky se dotýkáme pouze v oblasti gumiček či provázků. Roušku vyhodíme do směsného odpadu či spálíme v kamnech. Po práci s použitou rouškou si umyjeme ruce a provedeme jejich dezinfekci.

Praní látkových roušek

Podrobný návod k praní látkových roušek popsalo Ministerstvo zdravotnictví už v březnu a je k dispozici na webu https://koronavirus.mzcr.cz/pece-o-rousky.

Správné nasazení

Je důležité, aby rouška přiléhala a zakrývala ústa i nos. V dnešní obě nosí mnoho lidí roušku pod nosem, což zcela popírá její použití, protože kapénky i aerosol se šíří i pouhým dýcháním (Alsved, Matamis a Bohlin).
Lidé mohou mít problémy se zamlžováním brýlí při nošení roušek. Důležité je vybrat správnou roušku. Bude dobře přiléhat k nosu, takže dobře přiléhá k obličeji, ideálně s drátkem v oblasti nosu, který lze pak vytvarovat. Roušku je pak třeba nasadit co nejvýše až pod oči a brýle nasadit až přes roušku. Od mlžení také pomáhá umytí brýlí jarovou vodou a vyčištění speciálním hadříkem (Burza).

Problémy s nošením roušek

Nošení roušek a respirátorů samozřejmě může především lidem se zdravotními problémy způsobovat potíže.

Bolesti hlavy

Studie ukazují, že lidé, kteří mívají problémy s bolestmi hlavy, mohou při dlouhém nošení roušek pociťovat bolesti hlavy častěji (Scheid, Lupien a Ford).

Dýchací potíže

Dýchací potíže se ve studiích projevily u pacientů s těžkým astmatem, chronickou rýmou či chronickou bronchitidou, a dokonce i u pacientů se selháním ledvin. U pacientů s mírným či kontrolovaným astmatem nejsou potíže pravděpodobné (Scheid, Lupien a Ford).

Horkost v obličeji

Výšení teploty v oblasti obličeje uvádějí zdraví dospělí lidé i děti (Scheid, Lupien a Ford).

Mýty kolem roušek a respirátorů

Mýtus č. 1 – Nošením roušky vdechujeme méně kyslíku a více CO2

Tomuto tématu se věnuje množství neodborných článků v médiích. V září vyšel na toto téma komentář v International Journal of Environmental Research and Public Health (Scheid, Lupien a Ford). Komentář zahrnuje množství studií. Z komentáře vyplývá, že běžné nasycení hemoglobinu kyslíkem se v těle pohybuje mezi 90 a 98 %. Jedna ze studií sledovala 52 chirurgů, kteří prováděli zákroky v délce jedné až čtyř hodin, a přitom měli respirátor N95. Po zákroku bylo zjištěno, že se jejich nasycení hemoglobinu kyslíkem snížilo z 98 % na 96 %. To je za statistického hlediska významné, ale ze zdravotního zanedbatelné, neboť je to stále v běžném rozmezí.
V další studii byly sledovány sestry v průběhu dvanáctihodinové směny, kdy měly na sobě respirátor N95 buď samotný nebo v kombinaci s chirurgickou rouškou přes něj. I zde, ačkoliv došlo ke statisticky významnému zvýšení hladiny CO2, klinicky je výsledek zanedbatelný, neboť hladina CO2 se i po 12 hodinách pohybovala v běžném rozmezí (tedy méně než 45 mmHg) (Scheid, Lupien a Ford).
Nošení roušky či respirátoru při fyzické námaze není dostatečně prostudováno. Některé studie však naznačují, že může nošení ochrany nosu a úst při fyzické námaze způsobovat dýchací potíže, a proto je není při těchto aktivitách doporučeno používat (Scheid, Lupien a Ford).
U zdravých lidí je tedy snížení nasycení hemoglobinu kyslíkem a zvýšení hladiny CO2 v krvi při běžném nošení roušky zcela zanedbatelné.

Mýtus č. 2 – Roušky jsou pro děti škodlivé

V současné chvíli je v ČR doporučeno, aby děti nosily roušky až od dvou let. Studie mezi dětmi ve věku 8-11 let ukazuje, že největší problém, který roušky dětem způsobují, je zvyšování pocitové teploty v obličeji (Smart, Horwell a Smart). Dýchací potíže bude rouška dětem způsobovat při zvýšené námaze, tedy při běhání a hraní, což je aktivita, které lze u dětí jen stěží zabránit.
Světová zdravotnická organizace vydala ve spolupráci s UNICEF následující doporučení pro nošení roušek dětmi vzhledem k jejich psychosociálním potřebám a vývojovým milníkům:
– U dětí do 5 let by neměla být povinnost nosit roušky vyžadována
– U děti mezi 6 a 11 lety by měla být rouška nošena za splnění několika předpokladů (např. zda si ji bude umět správně nasadit a sundat, zda to neohrozí jeho psychosociální rozvoj atd.)
– Děti nad 12 let by měly nosit roušky za stejných podmínek jako dospělí (World Health Organization)

Mýtus č. 3 – Nošení roušek snižuje imunitu nositele

Tento mýtus je založen na teorii, že jediné patogeny, které se do těla dostanou, přijdou nosem či ústy při dýchání. Patogeny ale přijímáme i jídlem a pitím. Například obyčejné jablko má na sobě zhruba 100 milionů bakterií (Wassermann, Müller a Berg).

Mýtus č. 4 – V roušce se přemnožují bakterie a plísně

Studie z roku 2018 ukazuje, že se vlhkost v respirátoru N95 zvyšuje již po několika minutách nošení (Yang, Li a Shen). To sice může vytvořit vhodné prostředí pro množení bakterií a plísní, pokud ale dodržujeme zásady správného zacházení s rouškami a respirátory, pak si na ústa dáváme roušku či respirátor čistý a vydezinfikovaný, a pokud mají i všichni ostatní roušky, pak vdechujeme víceméně jen patogeny, které sami vydechujeme (Reuters). V případě častého měnění roušek se pak není čeho bát.
Odkazy a citace
Alsved, M., a další. „Exhaled respiratory particles during singing and talking.“ 17. září 2020. Taylor & Francis Online. https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/02786826.2020.1812502. 12. říjen 2020.
Bahl, Prateek, a další. „An experimental framework to capture the flow dynamics of droplets expelled by a sneeze.“ 18. červenec 2020. Springer Link. https://link.springer.com/article/10.1007/s00348-020-03008-3. 12. říjen 2020.
Barbosa, Maria Helena a Kazuko Uchikawa Graziano. „Influence of wearing time on efficacy of disposable surgical masks as microbial barrier.“ září 2006. Scielo.https://www.scielo.br/scielo.php?script=sci_arttext&pid=S1517-83822006000300003. 12. říjen 2020.
Burza, Marek. „Když se vám mlží brýle při nošení roušky, pomůže jar i pěna na holení.“ 27. březen 2020. iDNES.cz.https://www.idnes.cz/hobby/domov/bryle-mlzeni-rouska.A200325_170153_hobby-domov_bma. 12. říjen 2020.
Fischer, Emma P., a další. „Low-cost measurement of face mask efficacy for filtering expelled droplets during speech.“ 02. září 2020. Science Advances.https://advances.sciencemag.org/content/6/36/eabd3083. 12. říjen 2020.
Chu, Derek K., a další. „Physical distancing, face masks, and eye protection to prevent person-to-person transmission of SARS-CoV-2 and COVID-19: a systematic review and meta-analysis.“ 01. červen 2020. The Lancet.https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(20)31142-9/fulltext. 12. říjen 2020.
Jefferson, T., a další. „Physical interventions to interrupt or reduce the spread of respiratory viruses.“ červen 2011. Cochrane Library, The University of Queensland.https://espace.library.uq.edu.au/data/UQ_245459/UQ245459_OA.pdf?Expires=1601470835&Key-Pair-Id=APKAJKNBJ4MJBJNC6NLQ&Signature=JaTt6xsOyG0WcHbsHcFgIngrU9DfsRIkYhamQdfQZK-Ed3MkielhMF7JugE1lhkO7jY7HyedlsAz0WV8wkCxWr6hEKTZHg9WzsDddAeyGLBSPiSzfkZbj0~xnoidulg6G. 09. září 2020.
Kim, Jeong-Min, a další. „Identification of Coronavirus Isolated from a Patient in Korea with COVID-19.“ únor 2020. Osong Public Health and Research Perspectives.https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7045880/. 12. říjen 2020.
Lee, Seungjae, Tark Kim a Eunjung Lee. „Clinical Course and Molecular Viral Shedding Among Asymptomatic and Symptomatic Patients With SARS-CoV-2 Infection in a Community Treatment Center in the Republic of Korea.“ 06. srpen 2020. JAMA Internal Medicine.https://jamanetwork.com/journals/jamainternalmedicine/fullarticle/2769235. 12. říjen 2020.
Liang, Mingming, a další. „Efficacy of face mask in preventing respiratory virus transmission: A systematic review and meta-analysis.“ 28. květen 2020. US National Library of Medicine, National Institutes of Health.https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7253999/. 12. říjen 2020.
Morawska, Lidia a Donald K Milton. „It Is Time to Address Airborne Transmission of Coronavirus Disease 2019 (COVID-19).“ 06. červenec 2020. Clinical Infectious Diseases.https://academic.oup.com/cid/advance-article/doi/10.1093/cid/ciaa939/5867798. 24. září 2020.
Peeples, Lynne. „Face masks: what the data say.“ 06. říjen 2020. Nature.https://www.nature.com/articles/d41586-020-02801-8. 12. říjen 2020.
Reuters. „Fact check: Masks worn during COVID-19 response do not cause fungal lung infections.“ 10. červenec 2020. Reuters.https://www.reuters.com/article/uk-factcheck-masks-fungal-lung-infection-idUSKBN24B25H. 12. říjen 2020.
Scheid, Jennifer L., a další. „Commentary: Physiological and Psychological Impactof Face Mask Usage during the COVID-19 Pandemic.“ 12. září 2020. MDPI.https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwjFhaaRt6_sAhWIsKQKHSUTD8o4ChAWMAd6BAgJEAI&url=https%3A%2F%2Fwww.mdpi.com%2F1660-4601%2F17%2F18%2F6655%2Fpdf&usg=AOvVaw2gG2pdK2EZh9wDt5sU5Kf5. 12. říjen 2020.
Sittová, Martina. „Přenos viru SARS-CoV-2 vzduchem – kapénky anebo aerosol? .“ 13. červenec 2020. Fakultní nemocnice u Sv. Anny v Brně.https://iweb3.fnusa.cz/prenos-viru-sars-cov-2-vzduchem-kapenky-anebo-aerosol/. 12. říjen 2020.
Smart, Naomi R., a další. „Assessment of the Wearability of Facemasks against Air Pollution in Primary School-Aged Children in London.“ 02. červen 2020. US Nationall Library of Medicine, National Institutes of Health.https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7312046/. 12. říjen 2020.
van Doremalen, Neeltje, Trenton Bushmaker a Dylan H. Morris. „Aerosol and Surface Stability of SARS-CoV-2 as Compared with SARS-CoV-1.“ 16. duben 2020. The New England Journal of Medicine. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMc2004973. 28. září 2020.
Voiland, Adam. „Aerosols: Tiny Particles, Big Impact.“ 02. listopad 2010. NASA Earth Observatory.https://earthobservatory.nasa.gov/features/Aerosols. 28. září 2020.
Wassermann, Birgit, Henry Müller a Gabriele Berg. „An Apple a Day: Which Bacteria Do We Eat With Organic and Conventional Apples?“ 24. červenec 2019. Frontiers in Microbiology.https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fmicb.2019.01629/full. 12. říjen 2020.
World Health Organization. „Q&A: Children and masks related to COVID-19.“ 21. srpen 2020. World Health Organization.https://www.who.int/news-room/q-a-detail/q-a-children-and-masks-related-to-covid-19. 12. říjen 2020.
Yang, Quan, a další. „Study of the micro-climate and bacterial distribution in the deadspace of N95 filtering face respirators.“ 26. listopad 2018. Scientific Reports.https://www.nature.com/articles/s41598-018-35693-w. 12. říjen 2020.

Čeští Elfové

Elfové je v českém internetovém prostředí sebeprezentační název anonymní aktivistické skupiny, která si vzala za cíl „boj s internetovými trolly, kteří šíří dezinformace a proruskou propagandu“. Skupina se zformovala v roce 2018 po vzoru obdobných skupin v pobaltských státech, například Litvy, kde podobná aktivita vznikla asi o pět let dříve. Přijala od nich také označení za elfy.