Ze studie vyplývá, že nejvíce kapének i aerosolu se šíří zpěvem, naopak při hlasitém zpěvu s rouškou se šíří o něco více aerosolu než při běžném mluvení, ale dokonce méně kapének než jen při dýchání.
Rozdíl v šíření kapénkami a aerosolem je především v tom, že kapénky jsou poměrně velké a těžké a dopadnou k zemi poměrně rychle, kdežto aerosol zůstává nějakou dobu ve vzduchu.
„Například při typických rychlostech vzduchu uvnitř v místnosti částice velikosti 5 μm uletí desítky metrů, což je mnohem větší vzdálenost než velikost běžné místnosti, při cestě z výšky 1,5 m na zem.“ (Morawska a Milton)
Částice aerosolu mohou zůstat ve vzduchu mezi čtyřmi až sedmi dny (Voiland). SARS-CoV-2 přežije v aerosolu zhruba tři hodiny (van Doremalen, Bushmaker a Morris). Aerosol s virem SARS-CoV-2 šířený dýcháním či mluvením tedy může nakazit i během těchto tří hodin.
V srpnu 2020 byla zveřejněna studie, která prokazuje, že i pozitivně testovaní lidé, kteří nemají zcela žádné symptomy (nejen v době testu, ale po celou dobu přítomnosti viru v těle – těch bylo v testovaném vzorku celkově asi 30 %), mají v sobě dostatek viru, aby nakazili jiné osoby (Lee, Kim a Lee).
Studie z roku 2011 zahrnující 67 studií provedených po celém světě se zabývala fyzickým zamezením nebo snížením přenosu respiračních virů (např. chřipka či rýma, v dnešní době i virus SARS-CoV-2). Dle této studie v případě epidemie jednostranné a potenciálně drahé metody šíření těchto virů (jako je vakcinace nebo antivirotika) nemusí stačit k přerušení šíření virů. Za nejúčinnější způsob zamezení přenosu těchto virů označila studie správné a časté mytí rukou. V případě epidemií je pak doporučeno použití rukavic, roušek či respirátorů. Dle této studie není jasné, zda je přidání přípravků antiseptických či ničících viry efektivnější než samotné mytí rukou mýdlem. V době studie nebyl dostatek důkazů, že dodržování odstupu je efektivní metoda snižování šíření virů (Jefferson, Del Mar a Dooley).
6. července 2020 byla v časopise Clinical Infectious Diseases zveřejněna výzva, aby se vědecká obec začala zabývat přenosem SARS-CoV-2 vzduchem (Morawska a Milton). Dopis podpořilo 239 vědců. Článek hned v úvodu zmiňuje, že viry se přenášejí vzduchem ve formě aerosolu na krátké až střední vzdálenosti v řádu několika metrů nebo v rámci místnosti:
„Například při typických rychlostech vzduchu uvnitř v místnosti kapka velikosti 5 μm uletí desítky metrů, což je mnohem větší vzdálenost než velikost běžné místnosti, při cestě z výšky 1,5 m na zem.“ (Morawska a Milton)
Výzva dále zmiňuje, že Světová zdravotnická organizace spolu s dalšími organizacemi doporučuje mytí rukou, odstup a zamezení přenosu kapének, ale nezabývají se přenosem nákazy vzduchem, což může způsobit problémy v místnostech, kde je mnoho lidí a špatné odvětrávání. Jako příklad uvádí obrázek:
Obrázek 2: Přenos kapének uvnitř místnosti (A) s nedostatečným odvětráváním a (B) s dostatečným odvětráváním. (Morawska a Milton)
Proto doporučují zavedení následujících opatření:
– Dostatečné a účinné odvětrávání (přívod čistého venkovního vzduchu, minimalizovat recirkulaci vzduchu) obzvlášť ve veřejných budovách, na pracovištích, školách, v nemocnicích a domovech důchodců.
– Doplnit běžné odvětrávání o opatření proti přenosu infekce vzduchem, jako např. odsávání, vysoce účinnou filtraci vzduchu nebo ultrafialové světlo s germicidním účinkem.
– Vyhnout se přeplnění veřejných prostor jako je hromadná doprava a veřejné budovy. (Morawska a Milton)
Sociální distance
Množství vydechnutých kapének a aerosolu ve vzduchu se se vzdáleností snižuje. Můžeme si situaci lépe představit jako pobyt blízko kuřáka. Množství kouře se také snižuje se vzdáleností od něj – čím dále jsme od něj, tím méně kouře vdechujeme (Peeples).
Studie publikovaná v červnu 2020 tvrdí, že riziko nákazy se se vzdáleností snižuje (Chu, Akl a Duda).
Roušky a respirátory
V květnu 2020 byla zveřejněna studie, která zhodnotila výsledky dalších 21 studií zabývajících se přínosem nošení roušek u zdravotnického personálu i u běžné populace. Z výsledků vyplývá, že roušky snižují přenos respiračních chorob až o 80 % (Liang, Gao a Cheng).
Respirátor N95 vyfiltruje zhruba 90 % příchozích i odchozích částic ve vzduchu do velikosti 0,3 µm ( = 300 nanometrů) (Peeples).
V září 2020 byl zveřejněna odborný článek, který testoval účinnost roušek z různých materiálů. Většina chirurgických a látkových roušek má podobně dobré účinky při zamezování šíření odchozích kapének. Problém může nastat u strečových šátků z polyesteru či spandexu, které mohou mít tendenci zmenšovat vydechnuté kapénky (Fischer, Fischer a Grass).
Správné používání roušek a respirátorů
Časté měnění
Chirurgické roušky ztrácejí svou schopnost zamezit šíření infekce v průběhu 2-4 hodin (Barbosa a Graziano). Roušky se dotýkáme pouze v oblasti gumiček či provázků. Roušku vyhodíme do směsného odpadu či spálíme v kamnech. Po práci s použitou rouškou si umyjeme ruce a provedeme jejich dezinfekci.
Praní látkových roušek
Správné nasazení
Je důležité, aby rouška přiléhala a zakrývala ústa i nos. V dnešní obě nosí mnoho lidí roušku pod nosem, což zcela popírá její použití, protože kapénky i aerosol se šíří i pouhým dýcháním (Alsved, Matamis a Bohlin).
Lidé mohou mít problémy se zamlžováním brýlí při nošení roušek. Důležité je vybrat správnou roušku. Bude dobře přiléhat k nosu, takže dobře přiléhá k obličeji, ideálně s drátkem v oblasti nosu, který lze pak vytvarovat. Roušku je pak třeba nasadit co nejvýše až pod oči a brýle nasadit až přes roušku. Od mlžení také pomáhá umytí brýlí jarovou vodou a vyčištění speciálním hadříkem (Burza).
Problémy s nošením roušek
Nošení roušek a respirátorů samozřejmě může především lidem se zdravotními problémy způsobovat potíže.
Bolesti hlavy
Studie ukazují, že lidé, kteří mívají problémy s bolestmi hlavy, mohou při dlouhém nošení roušek pociťovat bolesti hlavy častěji (Scheid, Lupien a Ford).
Dýchací potíže
Dýchací potíže se ve studiích projevily u pacientů s těžkým astmatem, chronickou rýmou či chronickou bronchitidou, a dokonce i u pacientů se selháním ledvin. U pacientů s mírným či kontrolovaným astmatem nejsou potíže pravděpodobné (Scheid, Lupien a Ford).
Horkost v obličeji
Výšení teploty v oblasti obličeje uvádějí zdraví dospělí lidé i děti (Scheid, Lupien a Ford).
Mýty kolem roušek a respirátorů
Mýtus č. 1 – Nošením roušky vdechujeme méně kyslíku a více CO2
Tomuto tématu se věnuje množství neodborných článků v médiích. V září vyšel na toto téma komentář v International Journal of Environmental Research and Public Health (Scheid, Lupien a Ford). Komentář zahrnuje množství studií. Z komentáře vyplývá, že běžné nasycení hemoglobinu kyslíkem se v těle pohybuje mezi 90 a 98 %. Jedna ze studií sledovala 52 chirurgů, kteří prováděli zákroky v délce jedné až čtyř hodin, a přitom měli respirátor N95. Po zákroku bylo zjištěno, že se jejich nasycení hemoglobinu kyslíkem snížilo z 98 % na 96 %. To je za statistického hlediska významné, ale ze zdravotního zanedbatelné, neboť je to stále v běžném rozmezí.
V další studii byly sledovány sestry v průběhu dvanáctihodinové směny, kdy měly na sobě respirátor N95 buď samotný nebo v kombinaci s chirurgickou rouškou přes něj. I zde, ačkoliv došlo ke statisticky významnému zvýšení hladiny CO2, klinicky je výsledek zanedbatelný, neboť hladina CO2 se i po 12 hodinách pohybovala v běžném rozmezí (tedy méně než 45 mmHg) (Scheid, Lupien a Ford).
Nošení roušky či respirátoru při fyzické námaze není dostatečně prostudováno. Některé studie však naznačují, že může nošení ochrany nosu a úst při fyzické námaze způsobovat dýchací potíže, a proto je není při těchto aktivitách doporučeno používat (Scheid, Lupien a Ford).
U zdravých lidí je tedy snížení nasycení hemoglobinu kyslíkem a zvýšení hladiny CO2 v krvi při běžném nošení roušky zcela zanedbatelné.
Mýtus č. 2 – Roušky jsou pro děti škodlivé
V současné chvíli je v ČR doporučeno, aby děti nosily roušky až od dvou let. Studie mezi dětmi ve věku 8-11 let ukazuje, že největší problém, který roušky dětem způsobují, je zvyšování pocitové teploty v obličeji (Smart, Horwell a Smart). Dýchací potíže bude rouška dětem způsobovat při zvýšené námaze, tedy při běhání a hraní, což je aktivita, které lze u dětí jen stěží zabránit.
Světová zdravotnická organizace vydala ve spolupráci s UNICEF následující doporučení pro nošení roušek dětmi vzhledem k jejich psychosociálním potřebám a vývojovým milníkům:
– U dětí do 5 let by neměla být povinnost nosit roušky vyžadována
– U děti mezi 6 a 11 lety by měla být rouška nošena za splnění několika předpokladů (např. zda si ji bude umět správně nasadit a sundat, zda to neohrozí jeho psychosociální rozvoj atd.)
– Děti nad 12 let by měly nosit roušky za stejných podmínek jako dospělí (World Health Organization)
Mýtus č. 3 – Nošení roušek snižuje imunitu nositele
Tento mýtus je založen na teorii, že jediné patogeny, které se do těla dostanou, přijdou nosem či ústy při dýchání. Patogeny ale přijímáme i jídlem a pitím. Například obyčejné jablko má na sobě zhruba 100 milionů bakterií (Wassermann, Müller a Berg).
Mýtus č. 4 – V roušce se přemnožují bakterie a plísně
Studie z roku 2018 ukazuje, že se vlhkost v respirátoru N95 zvyšuje již po několika minutách nošení (Yang, Li a Shen). To sice může vytvořit vhodné prostředí pro množení bakterií a plísní, pokud ale dodržujeme zásady správného zacházení s rouškami a respirátory, pak si na ústa dáváme roušku či respirátor čistý a vydezinfikovaný, a pokud mají i všichni ostatní roušky, pak vdechujeme víceméně jen patogeny, které sami vydechujeme (Reuters). V případě častého měnění roušek se pak není čeho bát.
Odkazy a citace
Liang, Mingming, a další. „Efficacy of face mask in preventing respiratory virus transmission: A systematic review and meta-analysis.“ 28. květen 2020.
US National Library of Medicine, National Institutes of Health.https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7253999/. 12. říjen 2020.
Smart, Naomi R., a další. „Assessment of the Wearability of Facemasks against Air Pollution in Primary School-Aged Children in London.“ 02. červen 2020.
US Nationall Library of Medicine, National Institutes of Health.https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7312046/. 12. říjen 2020.
van Doremalen, Neeltje, Trenton Bushmaker a Dylan H. Morris. „Aerosol and Surface Stability of SARS-CoV-2 as Compared with SARS-CoV-1.“ 16. duben 2020.
The New England Journal of Medicine. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMc2004973. 28. září 2020.