Psal se 9. leden, když společnost Twitter oznámila, že trvale zablokovala účet amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli “nebezpečí dalšího podněcování k násilnostem”. Twitter to tehdy udělal především kvůli příspěvkům, v nichž prezident odmítal odsoudit násilné středeční vniknutí svých podporovatelů do budovy amerického Kongresu a trval na svých nepodložených tvrzeních o podvodech v nedávných prezidentských volbách. K podobnému kroku následně sáhl i Facebook.

Analýza The New York Times nyní ukazuje, co pro Trumpovu komunikaci znamenala blokace na sociálních sítích. Především se výrazně snížil dosah jeho poselství. Před zablokováním profilů na Twitteru a Facebooku 10 jeho nejvirálnejších dezinformací nasbíralo přes 22 milionů interakcí. Po zablokování už jen 1,3 milionu interakcí.

Zároveň se změnila struktura toho, jak se šíří poselství bývalého amerického prezidenta. Dříve byly centrem jeho profily, dnes je to velmi rozdrobená směs různých alternativních médií a skupin podporovatelů.

administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.