O tom, jak u nás politici a média reflektovali vyjádření Viktora Orbána ke Kazachstánu, psal Milan Šmíd na svém webu Louč v článku Když média zkreslují a politici to vy(zne)užívají. V článku uvádí, že došlo k posunu od „vyjádření solidarity“ až k „vyjádření podpory“. Zmiňuje i Lucii Sulovskou (bývalou spolupracovnici Echa 24 a v současnosti asistentku europoslance Alexandra Vondry) a její článek v Konzervativních novinách, kde Sulovská píše: „Každopádně Orbán Tokajeva nepodpořil a už vůbec ne ve střelbě do lidí. Česká média zase hrají svou vlastní hru proti existenci V4 a tváří se, že mají nějaký zázračný informační zdroj, jiný než média světová i maďarská. Docela pozoruhodné, vzhledem k jejich celkově chabé úrovni informování o zahraniční politice.“
S těmito závěry však nelze souhlasit. Na oficiálním webu kazašského prezidenta totiž bylo 11. ledna 2022 uvedeno, že kazašský prezident si telefonoval s uzbeckým prezidentem Šavkatem Mirzijojevem, korunním princem šejchem Abú Dhabí Mohammedem bin Saídem Al Nahjánem, maďarským premiérem Viktorem Orbánem a bahrajnským králem Hamadem bin Ísou Al-Khalifou (a to ještě před videokonferencí tzv. turkické rady, kde je Maďarsko pozorovatelem).
Poslední odstavec této kratičké zprávy doslova říká toto:
Zahraniční lídři vyjádřili podporu krokům vedení Kazachstánu k řešení situace a prohlásili, že „jsou připraveni dále posilovat přátelské vztahy s naší zemí.“
Náš zdroj byl v ruštině, pro zájemce uvádíme odkazy i na anglickou a kazašskou verzi (tedy žádný zázračný zdroj). Ve všech třech verzích se mluví o podpoře, nikoli o solidaritě. Není nám také známo, že by se Maďarsko proti této zprávě ohradilo.
Patrně se také nemá proč ohrazovat, jak ukazuje prohlášení Viktora Orbána při jeho návštěvě v Kazachstánu v roce 2015, citované kazašskou státní agenturou Kazinform 1. dubna 2015:
„Vždycky rádi jezdíme do Kazachstánu. Politicky jsme si v Evropské unii rovni, ale genealogicky jsme jiní. Když jedeme do Bruselu, nemáme tam žádné příbuzné. Ale když přijedeme do Kazachstánu, máme tady blízké lidi. Je to pro nás zvláštní pocit, ale je to pravda. Maďarské delegace proto vždy jezdí do Kazachstánu s radostí.“
Nelze proto než doporučit jak novinářům, tak i politikům, aby lépe pracovali se zdroji. Odborníci na Maďarsko, třeba právě Lucie Sulovská, by se také mohli pokusit vysvětlit, proč maďarský ministr zahraničí používá meliorativní vyjádření, popřípadě přímo lže.