Kandidát do senátu za proruskou stranu PRO Ivan Noveský sdílel na Facebooku příspěvek, ve kterém tvrdí, že „Němci svými šílenými větrnými parky poškozují klima a zabraňují proudění a tedy i příchodu vláhy nejen do Německa, ale i do ČR.“ Dále v příspěvku lobuje za spuštění plynovodu Nord Stream 2 z Ruska.
Jasně proruská orientace strany PRO je obecně známa. Pojďme se tedy podívat na tvrzení, že větrné parky mají vliv na klima i v ČR. Faktem je, že obrovské větrné parky, tedy farmy s desítkami „větrníků“ vyrábějících elektřinu, mají určitý vliv na okolní počasí. Odborníci se však shodují, že na území stovky kilometrů vzdálené naprosto zanedbatelný.
„Jak na základě pozorování, tak na základě modelování lze konstatovat, že rozsáhlé větrné parky mírně ovlivňují místní klima. Na základě dostupných studií lze vymezit dvě základní oblasti, kde je vliv hmatatelný – teplota vzduchu a vítr. V obou případech jsou ale změny poměrně malé. U teploty vzduchu dochází k nárůstu hlavně v nočních hodinách. Vlivem turbulence generované otáčením listů turbíny se totiž promíchávají přízemní vrstvy vzduchu, čímž se rozruší prochlazená vrstva vzduchu u země (někdy i teplotní inverze). Toto noční zvýšení teploty se sice během konkrétní noci může projevit až několikastupňovým ohřátím vzduchu, nicméně v dlouhodobém průměru se jedná o nižší desetiny stupně Celsia. Přes den je vliv na teplotu zanedbatelný. Pokud jde o zeslabení rychlosti větru, ta se v bezprostřední blízkosti větrníků pohybuje v jednotkách procent. Zato dopad na srážky nebo relativní vlhkost je prakticky neměřitelný. Ve zcela specifických případech může promíchání vzduchu listy větrných elektráren způsobit vznik nízkých oblaků – k tomu je ale nutné dosažení potřebné vlhkosti vzduchu blízko stavu nasycení a taky dosti výjimečně teplotní zvrstvení.
S rostoucím počtem větrných farem na západě a severozápadě Evropy se někdy objevuje i otázka jejich dopadu na naše klima, zejména srážky a výskyt sucha. Na základě dostupných analýz a simulací lze konstatovat, že zatím nic takového nenastává nebo jde o vliv na hranici statistické chyby. Je otázka, jak to bude v budoucnu. Pokud by došlo k výraznému, řekněme řádovému, navýšení počtu větrných elektráren, což by znamenalo využití asi několika promile celkové energie větru v atmosféře, vliv by se samozřejmě zvýšil, v globálním měřítku by ale i tak dopady na klima byly stále ještě poměrně zanedbatelné,“ napsal meteorolog Michal Žák pro web In počasí.
Na tom samém se shoduje i článek České společnosti pro větrnou energii nebo článek Hospodářských novin.