V sobotu 10. června 2023 došlo v Brně k incidentu, při kterém zemřel romský mladík bodnutý Ukrajincem. Při referování se některá média se předvedla ve velmi negativním světle, když a priori psala o vraždě, ačkoli naprosto nebyly známy podrobnosti. Patří k nim Seznam Zprávy, Expres, Brněnská drbna nebo Alarm. Michal Janotka z CNN Prima News na Facebooku napsal „Pachateli se údajně nelíbila hudba, kterou skupinka v tramvaji poslouchala…“ Incidentu samozřejmě zneužily i obskurní entity jako například Slušní lidé. Věc se následně zvrhla v to, že skupiny Romů útočily na Ukrajince.
Mezi politiky a veřejné činitele, kteří nejdřív mluví a až potom myslí, patří i známá dezinformátorka a senátorka Jana Zwyrtek Hamplová („Současná vláda nám nekontrolovaným přílivem lidí z východu vytváří z naší země nebezpečné místo k životu.“), romská aktivistka Žaneta Plachetková („Chceme, aby byl řádně potrestaný viník, který tuhle ohavnost spáchal, a aby byli vyhoštěni problémoví – ještě jednou zdůrazňuji problémoví – Ukrajinci.“), Zdeněk Pernica ze spolku Slušní lidé nebo prokremelský propagandista a předseda SPD Tomio Okamura („Ukrajinec vraždil v Brně. To máme za tu naši solidaritu, pane premiére Fialo (ODS) a ministře vnitra Rakušane (STAN)..?“)
Nikomu z výše zmíněných nic neříká pojem presumpce neviny.
V pátek 22. března 2024 konečně Krajský soud v Brně vynesl rozsudek, kterým Romana Rohozina zprostil obžaloby. Podle právníka Radka Pokorného byl značně pochybný postup státního zástupce, který Rohozina nejprve obžaloval z vraždy, aby v průběhu řízení překvalifikoval údajný trestný čin na zabití. Soudkyně Řepková nepřijala ani tento výklad a Ukrajince osvobodila, protože došla závěru, že šlo o nutnou obranu.
K rozsudku se týž den odmítavě vyjádřil Tomáš Ščuka z Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Uvádíme přepis rozhovoru z videa, které zveřejnil server Romea:
Ščuka: Ono je to strašně těžký komentovat, protože tady nekomentujeme fotbalovej zápas nebo volební výsledek, ale ztrátu lidského života, mladého lidského života, který vyhasl úplně zbytečně nějakým konfliktem, který se stává, v podstatě, takové útoky, se můžou, se stávají na denním pořádku. Ale to odůvodnění soudu, proč tak rozhodlo, vysílá vzkaz, že jakoby pokud dojde k nějakému útoku v tramvaji, na veřejném místě, tak použijte nůž nebo nějakou zbraň, co máte u sebe, a my to zahrajeme na nutnou obranu. Takhle opravdu, to je velice nebezpečný vzkaz do společnosti a já si myslím, že ty důkazy jsou nedostatečné. Výpovědi všech, které, všech účastníků v této kauzy jsou rozdílné. Uvedu příklady některé. Například nezávislí svědkové tam zmiňují, že nebyli v podstatě, že v podstatě nebyly, nedocházelo k nějakému tvrdému fyzickému útoku, ale že se požďuchovali. Tak do jaké míry tedy muselo dojít k té nutné obraně a použití toho nože? Stejně tak zmíním poškozené. Nebo takhle, přístup soudu někdy nezohledňuje některá sociokulturní specifika. My tady máme segregované školství po několik generací, a spoustu Romů mluví českým etnolektem. Proč tam nebyl překladatel tak jako u pachatele, protože možná tam došlo k nějakým nedorozuměním. Možná ty, co vypovídali, nepochopili správně otázku, nebo se nevyjádřili přesně. Pokud z toho soud vychází, už tady je nedostatek, už tady je nějaká chyba.
Reportér: Budete na to nějak reagovat třeba jako Rada, protože tady v Brně působí jako rada. Budete nějak reagovat?
Ščuka: Já si myslím, že my se musíme opravdu naučit používat, nebo takhle, dokončovat ty právní cesty, protože to není poprvé. Tady nejde o nesouhlas vůči městu, nebo nějakým organizacím nebo vůči Ukrajincům. Tady jde o nedůvěru v justici. Dlouhodobou, od 90. let tady padají nízké tresty vůči romským obětem. A to je špatně to je, to je opravdu špatně a my musíme, ale v tichosti. Nesmí to být jako v létě. Někteří se, my musíme vyjadřovat. My musíme využívat to, co nám dovoluje Listina základních práv a svobod, využívat svá občanská práva, pokojně se shromažďovat, upozorňovat na tady ty demokratické nedostatky, to je ta cesta.
Reportér: Co uděláte pro to, aby to bylo opravdu, jak říkáte, poklidně, aby se neopakovalo to, co se dělo třeba v létě.
Ščuka: Je to samozřejmě i na tom, abychom se spojili napříč organizacemi, ale i občanskou společností, protože já si nemyslím, že tento rozsudek vyvolá nějaký nesouhlas pouze u Romů. To vyvolá v širší společnosti, protože opravdu tady jde, tady se bavíme o generální prevenci. Generální prevence je o tom, že když vy mě napadnete v tramvaji, tak já přece nemůžu, pokud budu mít v baťohu nůž, tak ho použít a soud rozhodne o nutné obraně. To je nedostačující nevalidní vysvětlení pro mě. Čekal jsem odbornější vysvětlení.
[Konec přepisu]
Vyjádření Tomáše Ščuky považujeme za skandální. Zpochybňuje jej, a tím oslabuje naše soudnictví, podobně jako to činí Andrej Babiš, když mu rozsudek nejde pod nos. Odmítá institut nutné obrany – měl snad původně obžalovaný mávat bílou vlajkou? Útočníci musejí počítat s tím, že se mu něco stane, a to včetně usmrcení.
Ščukova řeč je bohužel projevem tribalistického myšlení. Jen podpoří negativní názory existující ve velké části společnosti vůči Romům (narativ o romské férovce). Naskýtá se otázka, zda je Tomáš Ščuka vůbec správným člověkem v Radě vlády pro záležitosti romské menšiny.
K rozsudku se vyjádřil novinář Robert Břešťan se správným poukázáním na chyby médií. Na jeho post zcela nesmyslně zareagoval předseda Rady ČTK naprostý neodborník David Soukup. Podle něj za smrt člověka nemůžete nikoho zprostit viny. Pokud bychom toto vyjádření vzali vážně, vinní by mohli být i policisté, kteří například brání někomu spáchat vraždu. V tomto případ muž z Ukrajiny ležel na zemi a skupinka Romů na ně útočila. Proto se rozhodl použít bodnořeznou zbraň, aby se bránil.
