V pořadu Prostor X hovořil Čestmír Strakatý 12. října s novopečenou senátorkou Janou Zwyrtek Hamplovou. Hlavním tématem bylo válka Ruska proti Ukrajině.
Senátorčiny výroky obsahovaly argumentační fauly, prokremelskou propagandu i obecné lži.
Několikrát zopakovala, že se řídí selským rozumem, což je oblíbená mantra dezinformátorů (zdravý selský rozum asi bude hlavním předmětem všech vysokých škol života). O tomto fenoménu, připomínajícím Yettiho, napsal nikterak lichotivě Jiří Burýšek na serveru Bez faulu.net, který se zabývá falešnou argumentací:
„Selský rozum není antitéze intelektualismu, ale je něco jako jeho podmnožinou se specifickými sklony ke zjednodušování a silně subjektivnímu ovlivnění všech závěrů. Vyvodit tedy závěr o problematice, se kterou nemáme zkušenosti, na základě selského rozumu, by bylo podobné jako sázka v ruletě. Není možné tento závěr jakkoliv podložit, jelikož empirické důkazy, na kterých jsou závěry selského rozumu postaveny, jednoduše nemáme. Museli bychom (ideálně několikrát) projít celým zmíněným procesem opakovaného selhání, úspěchu a inovace, než bychom tento závěr mohli vytvořit. A to si s ohledem na důležitost některých problémů jednoduše nemůžeme dovolit.
Mezi takové problematiky patří složité politické otázky, ekonomické otázky, nebo většina společenských problémů, které vznikají například na základě vývoje technologií. V těchto případech selský rozum selhává, protože jednoduše nemůže na jeho základě být vyvozen závěr ohledně problematiky, která postrádá jakákoliv empirická data.
Bohužel si dnes část společnosti plete selský rozum s vlastními výmysly, protože se začal stavět na stejnou úroveň jako závěr experta podložený důkazy.“
Na totéž téma podobně psali například Ján Simkanič v článku „Prokletí selského rozumu“, Pavel Semela v článku „Zdravý selský rozum nás snadno může uvést v omyl“, Jan Jandourek v článku „Kdo se spoléhá jen na selský rozum, dopadne jako sedláci u Chlumce“ nebo Petr Honzejk v článku „Zdravý selský rozum často není rozum. Jen klacek na protivníka a způsob obhajoby vlastních předsudků“.
Obecně lze konstatovat, že floskuli o zdravém rozumu používají zejména ti, kteří tím myslí svůj způsob uvažování.
Zwyrtek Hamplová v rozhovoru tvrdí, že její selský rozum spočívá v tom, že když něco neví, poradí se, chce vidět důkaz. Prý jde o to přiznat si, že neví všechno.
Svými dalšími výroky však tento princip sama popírá, když například tvrdí, že Rusko v nynější situaci vydělává více, že masakry asi budou na obou stranách, když hovoří o „humanitárním bombardování” (o této lži senátora a agenta StB Falbra jsme psali například zde). Další očividnou lží je její prohlášení, že premiér Fiala označil demonstranty na Václavském náměstí 3. září za proruské. Na lži trvala, i když jí to moderátor vyvracel, s odvoláním na svou paměť (že by něco jako „vlevo dole“?). Rovněž nebyl schopna uvést, kde přišla na údaj, že si krizi z 80 % způsobujeme sami.
Hanebným argumentačním faulem jsou dále její snahy budit dojem, že obě strany jsou na vině stejně („o válce se informuje jednostranně“). Sem patří již výše zmíněné tvrzení o masakrech nebo rádoby dojemné prohlášení, že umírají „kluci“ na obou stranách, když víme, že mučitelé, vrazi a vůbec váleční zločinci jsou na ruské straně. Snad by paní Zwyrtek Hamplovou mohla přesvědčit alespoň zpráva Rady OSN pro lidská práva, když už se tak silně odvolává na mezinárodní struktury.
Rovněž falešné je její tvrzení, že nevíme, co se vlastně dělo na Ukrajině před letošní ruskou invazí. Kdo chce vědět, ví – Rusko zaútočilo na Ukrajinu už v roce 2014 pod falešnými záminkami a od té doby okupuje Krym a části Doněcké a Luhanské oblasti, kde vraždí místní obyvatele. Takzvané „separatistické republiky“ byly opět jen kulisou, protože zločinecký ruský režim ve skutečnosti na okupovaných územích instaloval vládu kriminálních struktur, které posléze bojovaly i mezi sebou (viz například zde).
Logicky je proto naprosto stupidní požadavek Zwyrtek Hamplové, že se v případě ukradených teritorií jedná o „sporná území“, na kterých by mělo proběhnou referendum pod mezinárodním dohledem. Velmoci by se prý měly dohodnout – to opět implikuje ruské bláboly o proxy válce. Přesto je prý nutné jednat, ačkoli asi celá léta jednání s Putinem nic nepřinesla (nezná snad selská senátorka průpovídku „Opravdové šílenství je dělat věci stále stejně a čekat jiný výsledek“?).
Zwyrtek Hamplová se ohání svým věkem a mateřstvím („jednám jako máma, žena, která odmítá válku“, „reaguji jako zkušená žena před šedesátkou“). Jde o zcela plytké pseudoargumenty, které jejím vymyšleným tvrzením nepropůjčují o nic větší váhu. Věk sám o sobě moudrost nepřináší.
Senátorčino tvrzení o nebezpečí vycházejícím z ukrajinských uprchlíků údajně potvrzeným ministrem vnitra Rakušanem, když sám policejní prezident prohlásil, že v důsledku přílivu utečenců nedošlo k nárůstu trestné činnosti. Zjevně také proto, že cca tři čtvrtiny uprchlíků jsou ženy s dětmi (tady už paní senátorka jako „máma“ příliš nemluví).
Požadavek Zwyrtek Hamplové, aby Česká republika byla neutrální, a to včetně vystoupení z NATO, je jen dalším servilním podbízením se mezinárodnímu zločinci Putinovi.
Závěrem tedy musím konstatovat, že ačkoli Zwyrtek Hamplová chápe své označení jako proruské osoby za urážlivé, nic jiného si nezaslouží. Nepoklonkuje Rusku prvoplánově jako známé persony typu Václava Klause, Patrika Tušla, Jiřího Vyvadila či Petra Hájka, ale i ona je pro Kreml užitečnou služebnicí, jen v soft verzi.