Polskem hýbe případ dvou vážných incidentů na železniční trati Varšava–Lublin, k nimž došlo v neděli 16. listopadu. Premiér Donald Tusk označil událost za „bezprecedentní akt diverze“ a upozornil, že exploze na trati nebyla náhodná. Vyšetřovatelé už pracují s verzí, že šlo o úmyslné útoky s cílem vykolejit vlak. Spolu s dramatickými zprávami se ale začala rychle šířit dezinformační vlna – od falešných fotografií z jiné země až po snahy svalovat vinu na uprchlíky či Ukrajince bez jediného důkazu.
V neděli ráno nahlásil strojvedoucí poblíž stanice Mika poškození infrastruktury. Na místě se ukázalo, že torzo kolejí bylo zničeno výbuchem nálože C4, která byla odpálena pomocí iniciačního zařízení a 300metrového kabelu. Druhá nálož naopak neexplodovala — i ta byla podle polských médií propojena s mobilním telefonem a měla být zřejmě odpálena dálkově. Později téhož dne musel být o třicet kilometrů dál zastaven vlak ze Świnoujście do Rzeszówa, v němž praskla okna po náhlém poškození trakčního vedení. V soupravě cestovalo 475 lidí, nikdo nebyl zraněn.
V pondělí ráno dorazili na místo premiér Tusk, ministr vnitra Marcin Kierwiński i ministr–koordinátor tajných služeb Tomasz Siemoniak. Ten potvrdil, že případ již převzala civilní kontrarozvědka ABW ve spolupráci s prokuraturou a speciálním vyšetřovacím týmem. Podle vlády i zásahových složek míří všechny dosavadní indicie k úmyslné sabotáži, která měla potenciál způsobit tragédii velkého rozsahu — trať č. 7 totiž patří k nejdůležitějším logistickým spojnicím Polska s Ukrajinou a využívá se mimo jiné pro převoz humanitární, technické i vojenské pomoci.
Současně s tím se ale na sociálních sítích naplno rozjela dezinformační kampaň. Na síti X začala rychle kolovat údajná „dokumentace“ výbuchu — fotografie zničených kolejí, které měly dokazovat rozsah útoku. Jenže jak ověřily polské fact-checkingové projekty, obrázky vůbec nepocházejí z Polska: jde o fotografie poškozené infrastruktury z Ukrajiny z roku 2022. Podobně problematické byly i příspěvky tvrdící, že incident je „provokací“ polských úřadů, tato verze přitom vzešla od běloruských služeb a objevila se koordinovaně na provládních běloruských kanálech.
Další vlnu manipulací rozdmýchaly závěry kolektivu Res Futura (dříve Polityka w Sieci), který tvrdil, že „42 % komentářů“ přisuzuje vinu Ukrajincům. Projekt však dlouhodobě není považován za důvěryhodný — jeho analýzy už v minulosti šířily nepřesné nebo zavádějící závěry a byly přebírány ruskými propagandistickými médii. Navíc nejde o žádný reprezentativní průzkum veřejného mínění, pouze o nestrukturovaný sběr komentářů, kde mohou figurovat trollí účty i automatické boty.
V úterý pak premiér Tusk upřesnil další klíčový prvek vyšetřování: polské služby pracují s verzí, že za akcí stojí dvojice mužů s ukrajinským občanstvím spolupracujících s ruskými tajnými službami. Po nedělním útoku měli uprchnout přes hraniční přechod Terespol do Běloruska. Jeden z nich má být podle polských médií odsouzený diverzant působící dříve na území Ukrajiny, druhý pochází z Donbasu. Polské úřady zdůrazňují, že jde o konkrétní osoby s prokazatelnými vazbami na ruské operace, nikoli o jakékoli Ukrajince obecně — což je zásadní rozdíl, který se v dezinformačních narativech záměrně stírá.
Případ zapadá do širšího vzorce aktivit, které Polsko v posledních dvou letech zaznamenalo: žhářství, poškozování infrastruktury, špionáž či koordinované kybernetické operace. Ve více případech se potvrdilo, že ruské zpravodajské služby najímaly ke sabotáži mladé muže prostřednictvím Telegramu a nabízely jim finanční odměnu. Na tuto linku ostatně ukazuje i další stopa – SIM karty, přes něž měly být nálože odpáleny. Podle informací RMF FM už vyšetřovatelé identifikovali osobu, na jejíž pas byly karty registrovány, což je v Polsku povinné. Zda jde o jednoho z pachatelů nebo o prostředníka, zatím není jasné.
Incident na trati Varšava–Lublin tak od začátku trpí dvojím ohrožením: nejen reálnou sabotáží, kterou polské orgány vyšetřují jako teroristický čin, ale i informačním chaosem, který situaci zneužívá k šíření strachu, nedůvěry a xenofobie. O to důležitější je ověřovat zdroje, nešířit neověřené snímky a nenechat se manipulovat interpretacemi bez faktického základu.