Předseda strany PRO Jindřich Rajchl zveřejnil na Facebooku údajný dopis zubní lékařky. Podle anonymního textu zaměstnala ukrajinskou zubní lékařku pracující pod odborným dohledem a před aprobační zkouškou jí poskytla téměř sedm týdnů placeného volna. Po úspěšném absolvování zkoušky měla zaměstnankyně požadovat další dovolenou. Když jí ji zaměstnavatelka odmítla, měla podle dopisu opustit pracoviště a následně oznámit policii, že byla napadena a oloupena. Celá věc pak údajně „eskalovala až k domovní prohlídce“ v bydlišti zaměstnavatelů. Rajchl příběh prezentuje jako příklad „smyšleného udání“ a následně jej zobecňuje na údajné problémy způsobované Ukrajinci.
Domovní prohlídka není automatickým následkem trestního oznámení
Právě pasáž o domovní prohlídce vyvolává nejvíce otázek. Policie totiž nemůže někomu prohledat obydlí jednoduše proto, že jiný člověk oznámil napadení. Trestní řád stanoví, že domovní prohlídku lze provést tehdy, existuje-li důvodné podezření, že se v obydlí nachází osoba nebo věc důležitá pro trestní řízení. V přípravném řízení ji navíc na návrh státního zástupce nařizuje soudce. Příkaz musí být písemný a odůvodněný. Stejný postup popisuje i Policie ČR. Pokud tedy v popsaném případě skutečně proběhla domovní prohlídka, musel existovat konkrétní důvod, proč orgány činné v trestním řízení předpokládaly, že právě v tomto obydlí naleznou něco významného pro vyšetřování. Tento zásadní kontext ale anonymní dopis vůbec neuvádí.
Teoreticky takové vysvětlení existovat může. Dopis totiž nehovoří pouze o napadení, ale také o údajném oloupení. Pokud by oznamovatelka tvrdila například to, že jí byla násilím odebrána konkrétní věc a že se může nacházet v bydlišti určité osoby, mohl by za splnění dalších zákonných podmínek existovat důvod k jejímu hledání. Bez policejního spisu nebo příkazu soudu však nevíme, zda právě o něco takového šlo. Nevíme ani, co mělo být údajně odcizeno, kdo byl podezřelý, jaké důkazy policie měla či proč měla být prohlídka provedena právě v domácnosti autorů dopisu. Samotná existence prohlídky by přitom neprokazovala vinu prohledávaných osob, stejně jako by ale neprokazovala, že oznámení Ukrajinky bylo smyšlené.
Rajchl už přesto rozhodl, že šlo o „smyšlené udání“
Největší problém Rajchlova příspěvku proto není samotná existence příběhu, kterou v tuto chvíli nedokážeme potvrdit ani vyvrátit. Problémem je způsob, jakým jej interpretuje. Rajchl bez předložení policejního rozhodnutí, výsledku vyšetřování či stanoviska druhé strany píše o „smyšleném udání na policii“. Z publikovaného dopisu ovšem nic takového nevyplývá. Není uvedeno, že by policie případ odložila jako smyšlený, že by oznamovatelka byla stíhána pro křivé obvinění nebo že by soud konstatoval, že se popisovaný incident nestal. Veřejnosti je předložena pouze anonymní verze jedné ze stran údajného sporu.
Další otazník vyvolává tvrzení, že zaměstnankyně poslala do datové schránky „okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu strachu o život“. § 56 zákoníku práce umožňuje zaměstnanci okamžitě zrušit pracovní poměr pouze ve specifických případech – zejména při závažném zdravotním důvodu potvrzeném pracovnělékařským posudkem, pokud zaměstnavatel nezajistí jinou vhodnou práci, nebo při nevyplacení mzdy. Samotný „strach o život“ není zákonem uvedeným důvodem. To samozřejmě nedokazuje, že dopis je smyšlený: zaměstnankyně mohla zaslat právně vadné podání, případně autor dopisu složitější právní situaci pouze zjednodušil. Je to však další detail, který bez dokumentů nelze ověřit.
Z anonymního pracovního sporu se stal argument proti Ukrajincům obecně
Rajchl navíc z údajného konfliktu jedné zaměstnankyně se zaměstnavatelem vyvozuje mnohem obecnější závěr. Podle něj příběh „jasně dokazuje“, že zhoršující se vztah českých občanů k ukrajinským migrantům není způsoben xenofobií nebo politickou rétorikou, nýbrž „chováním samotných Ukrajinců“. Takový závěr však z jediného případu nelze seriózně učinit ani tehdy, kdyby byl celý popis událostí pravdivý. Jednání jednoho člověka není důkazem vlastností stovek tisíc příslušníků stejné národnosti. Podobnou metodu Rajchl použil už u anonymního „dopisu zdravotní sestry“, kdy jednotlivé údajné zkušenosti rovněž prezentoval jako obraz širší skupiny.
Verdikt: NEOVĚŘENO
Manipulátoři.cz proto v tuto chvíli příběh neoznačují ani za pravdivý, ani za hoax. Jeho pravost se z veřejně dostupných informací nepodařilo nezávisle potvrdit a zveřejněný anonymní dopis neobsahuje údaje, podle nichž by bylo možné konkrétní trestní řízení identifikovat. Některé jeho části jsou možné, jiné bez dalšího kontextu vyvolávají otázky. Budeme se proto snažit zjistit další informace a případně článek aktualizujeme. Do té doby je namístě verdikt NEOVĚŘENO. Rajchlovo tvrzení, že již nyní jde o prokázané „smyšlené udání“, však zveřejněnými podklady doloženo není.
