Předseda hnutí PRO Jindřich Rajchl opakovaně tvrdí, že jeho obrovský dosah na sociálních sítích je výsledkem autentické podpory lidí, kteří už mají dost „mainstreamových lží“. Na svém facebookovém profilu často prezentuje desítky tisíc reakcí a milionové zhlédnutí svých příspěvků jako důkaz toho, že „národ se probouzí“. A protože jej údajně média ignorují, vidí v tom potvrzení vlastní pravdy i spiknutí tradičních žurnalistů. Jenže skutečná data z jeho profilů na sociálních sítích naznačují, že vše může být trochu jinak.

Jedním z klíčových momentů, na které upozornili i někteří komentátoři, byl 17. březen 2024. Právě v tento den přibylo na Rajchlově facebookové stránce přesně 27 000 sledujících. Pro představu – jde o počet, který odpovídá zhruba celé populaci Znojma. V celém měsíci březnu pak nárůst činil téměř 48 000 nových sledujících. Takto masivní růst je v rámci českého internetového prostředí naprosto výjimečný a neobvyklý i pro velké značky nebo mediální domy. O to podivnější je, že v tu dobu neproběhla žádná mimořádná událost, která by Rajchla katapultovala do centra veřejné debaty.

Podle specialistů na digitální marketing se jedná o chování typické pro nákup sledujících – tedy službu, kterou za peníze poskytují tzv. klikací farmy, převážně z Asie, ale i ze střední Evropy. Tyto služby dokážou v krátkém čase navýšit počet sledujících o desetitisíce, čímž uměle vytvářejí dojem popularity. Facebook a další platformy tyto praktiky nepodporují a snaží se jim bránit. Proto po určité době přichází „úklid“, při kterém jsou falešné účty mazány. I to se na Rajchlově stránce potvrdilo – například v červnu 2025 ztratil téměř pět tisíc sledujících v jediném měsíci.

Rajchl sám však všechny podobné výtky odmítá. Naopak tvrdí, že jeho dosah je výsledkem „hladu lidí po pravdě“ a jejich frustrace ze současného stavu společnosti. Kritiku označuje za důkaz, že mu systém „chce zavřít pusu“. Podle něj se údajně jedná o poslední zoufalý pokus elit udržet si kontrolu nad veřejným diskurzem. V emotivních statusech útočí na média, zesměšňuje své odpůrce a děkuje svým fanouškům, že šíří jeho obsah i přes údajnou cenzuru.

Jenže právě rozpor mezi online popularitou a reálným politickým vlivem zůstává trnem v oku těm, kdo se věnují seriózní analýze veřejného mínění. Ve volbách do Evropského parlamentu získalo jeho hnutí PRO jen 2,15 % hlasů. Ani v aktuálních průzkumech se strana nepřibližuje pětiprocentní hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny – většina agentur ji uvádí mezi 2,2 až 2,7 procenty. Pokud by Rajchlův dosah byl skutečně tak obrovský a přirozený, jak tvrdí, mělo by se to výrazněji projevit i v těchto číslech.

Když se nárůst sledujících neodehrává rovnoměrně, ale formou prudkých skoků, navíc bez vnějších událostí, je to vždy důvod k podezření. O to více, pokud následuje výrazný pokles, jaký Facebook běžně spojuje s odstraňováním neautentických účtů. Ve světě digitální komunikace neplatí, že více rovná se lépe – důležitá je důvěryhodnost a transparentnost. Rajchlova čísla tyto kvality zjevně postrádají.

Politik samozřejmě může mít svou rétoriku a strategii. Může dokonce úspěšně budovat image outsidera pronásledovaného zlým systémem. Ale nelze zároveň tvrdit, že jste lidový hrdina, kterého nikdo nepustí do televize, a přitom ignorovat velmi konkrétní data, která zpochybňují vaši autenticitu. A pokud opravdu věříte, že vás jedním klikem začalo spontánně podporovat město velikosti Znojma, pak je otázka, kdo tu vlastně koho vodí za nos.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.