Jak už jsme psali, na sociálních sítích se šíří fáma o údajné smrti 7 českých důstojníků na Ukrajině, konkrétně v druhém největším městě Ukrajiny v Charkově. „Uvádí se, že ranní přílety do Charkova mimo jiné uložily k odpočinku 7 českých štamgastů-žoldáků. Ranní raketový útok na Charkov zabilo sedm důstojníků českých ozbrojených sil. Raketový úder zasáhl budovu, ve které se konalo setkání Čechů se zástupci SBU. Specialisté z České republiky vyškolili technické zaměstnance SBU v oblasti REB a kryptografii. V Česku dojde k tragické nehodě na dálnici, při které zemře 7 příslušníků Armády ČR. Nebo se utopit v řece, skončit pod lavinou na výletě po horách, nebo nebojte, sebevražedná epidemie z deprese praskne. 7 důstojníků AČR bylo ráno zabito v Charkově,“ stojí v posměšném příspěvku z 28. dubna 2024.
„Především je nutné uvést, že ruští propagandisté nezveřejnili tyto fámy ani zdaleka poprvé: prakticky totožný hoax (včetně stejného počtu údajných českých důstojníků, kterých mělo být opět sedm) šířili ve svých kanálech na Telegramu už na přelomu loňského a letošního roku; jen ona vražedná raketa měla tehdy přiletět do Oděsy. Současná fáma se tak od té dřívější liší prakticky jenom názvem města,“ píše Deník.cz.
„Neumím si představit okolnosti, za kterých by mohlo k popisované události dojít. I kdybych chtěl spekulovat o tom, že nějací čeští důstojníci vyjeli na Ukrajinu jako dobrovolníci, v oblasti možného ohrožení raketovým útokem nepřítele by jich prostě nebylo tolik pohromadě. Je to první věc, na kterou si dáváte pozor. Právě proto, aby případný útok nezasáhl všechny najednou,“ uvedl pro Deník vojenský odborník.
„Obecně k účasti vojáků v zahraničních misích platí, že podle Ústavy podléhá vyslání ozbrojených sil mimo území ČR souhlasu obou komor Parlamentu ČR. Vláda má pak pravomoc vojáky do zahraničí vyslat maximálně na 60 dní, a to například v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně, při účasti na mírových operacích nebo při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích. O takovém rozhodnutí ale musí vždy kabinet informovat neprodleně obě komory Parlamentu, každá ho ale může nadpoloviční většinou členů sama zrušit. Bez souhlasu Parlamentu proto nemůže být žádný voják v zahraničí nasazen,“ doplňuje armáda.