VKontakte (též známá jako VK.com nebo jen VK) je nejpopulárnější ruská sociální síť. Je obdobou amerického Facebooku a měsíčně se k ní přihlásí přibližně 69 milionů uživatelů. Je to také druhá nejnavštěvovanější stránka v Rusku a dvacátá druhá nejnavštěvovanější stránka celosvětově.
Dlouhou dobu nebylo o vlastnících serveru VK nic známo. Díky tomu vzniklo hodně fám, že projekt vytvořilo FSB, aby za pomoci serverů mohla sledovat uživatele. Na konci roku 2007 však Pavel Durov vyvrátil nesmyslnost podobné úvahy.
Ve skutečnosti jí v roce 2006 založil Vjacheslav Mirilashvili a právě Pavel Durov, ve spolupráci s několika dalšími lidmi. Pavel Durov přitom byl tehdy obyčejným studentem filologie v St. Petersburgu. To však ani sám nemohl tušit, že zanedlouho se dostane do nemilosti ruského režimu a bude muset ze své země utéct.
Zlom v jeho životě
Durov se dostal do hledáčku ruské tajné služby v prosinci 2011. Kremlu tehdy vadilo především jedno jméno: Alexej Navalnyj. Ten se stal známý díky svému blogu, který odhalil korupční praktiky a zhýralý životní styl některých nejvyšších představitelů země.
Vypadalo to na běžní prosincový den (2011). Pavel Durov byl sám doma, když ozbrojení muži v maskáčích začali násilně bušit na dveře jeho bytu Petrohradu. Přes okna viděl, že byl obklíčen. O několik dní dříve totiž nevyhověl žádosti bezpečnostních služeb blokovat politické opoziční skupiny a konkrétní politiky a aktivisty na své síti VKontakte, které organizovaly protivládní protesty v Moskvě. Brzy agenti FSB (nástupce sovětské KGB a ještě dřívěji Čeky), přišli k němu do bytu se samopaly a domáhali se prohlídky, Durov je však odmítl vpustit dovnitř. K jeho překvapení ozbrojení muži asi po hodině odešli. Incident ho ale samozřejmě vyděsil. “Byl jsem opravdu vyděšený,” připustil Durov během interview v New Yorku. “Poprvé jsem si uvědomil, že bych možná měl myslet na budoucnost. Budoucnost mé země i mé firmy.”
Durovův odchod z Ruska
V prosinci 2013 byl Pavel Durov pod nátlakem donucen k prodeji svých 12% akcií Ivanu Tavrinovi, majiteli ruské internetové společnosti Mail.ru. Tím se společnost Mail.ru stala většinovým vlastníkem společnosti. V roce 2014 pak koupila společnost všechny zbývající akcie a stala se tak jediným vlastníkem společnosti VK.com. Nadále však zůstal generální ředitelem a členem představenstva společnosti.
Během krize na Ukrajině (16. dubna 2014) veřejně odmítl předat ruským bezpečnostním agenturám údaje o ukrajinských protestujících, kteří se zapojili do protestů na Majdanu a měli účet na sociální síti VK. Rovněž odmítl i opakovanou žádost na zablokovaní stránky Alexeje Navalnyho. Obhajoval se tvrzením, že příkazy FSB byly protiprávní.
21. dubna 2014 byl Durov propuštěn jako generální ředitel společnosti VK. Nechal se pak slyšet, že společnost byla převzata spojenci Vladimíra Putina. O několik dní později opustil Rusko a uvedl, že “již nemá v úmyslu vrátit se zpět do Ruska” a že “jeho země je v současné době neslučitelná se svobodným internetovým obchodem.”
Život po odchodu
Po odchodu z Ruska získal občanství Svatého Kryštofa a Nevisu. Ještě tentýž rok (2014) byl Pavel Durov zařazen mezi nejslibnější severoevropské vůdce pod 30 let. Letos byl nominován do Světového ekonomického fóro (WEF) jako mladý globální lídr zastupující Finsko. Sám sebe popisuje jako ateistu, libertariana a vegetariána.