PŘEHLED: Tomio Okamura a semestr z historie


Předseda Svobody a přímé demokracie (SPD) Tomio Okamura je na sociálních sítích velmi aktivní a často ve svých příspěvcích používá příměry z historie. Historik a bývalý děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Michal Stehlík poslal šéfovi SPD Tomiu Okamurovi dopis, v němž mu nabídl pro celé hnutí semestrální kurz moderních dějin.

„Dobrý den, pane Okamuro, s neskrývanými obavami v kombinaci s narůstajícím údivem sleduji množství odkazů na historické události, procesy a osobnosti, které Vy a Vaše hnutí používá ve veřejném prostoru. (…) Považuji to za profesní povinnost podat Vám pomocnou ruku, aby se Vaše politické proklamace nezakládaly na zjevných nesmyslech, nepravdách či účelově poupravených tvrzeních (…) Nabízím vám osobně a vašemu poslaneckému klubu zdarma semestrální (míněno půlroční) kurz soudobých dějin. Zaměřili bychom se nejdříve na vysvětlení některých základních pojmů (např. nacionalismus, vlastenectví, národ, diktatura, totalita, demokracie),“ píše Stehlík předsedovi SPD.

Pojďme si tedy udělat krátký přehled výroků Tomia Okamury, kdy se odvolává na historické nesmysly nebo při nejmenším uvádí zavádějící informace.

Lety u Písku

U příležitosti uctění památky obětí romského holokaustu v červenci 2014 poskytl Tomio Okamura rozhovor internetovému deníku Parlamentní listy, v němž označil tvrzení o koncentračním táboře Lety za lživý mýtus. „Pokud jde o Lety, bude dobře si ujasnit, co tu chceme budovat. Mýtus o romském koncentráku je podle dostupných informací lež. Byl tu pracovní tábor pro osoby, které se vyhýbaly řádné práci, včetně Čechů a Němců z protektorátu. Internováni nebyli na základě etnika, ale cikánského způsobu života, to znamená, že pracující Romové tu nebyli. Dozorci téměř do konce fungování tábora nebyli ozbrojeni a velitel tábora bral svou služku a zřejmě milenku do kina. V táboře nebyl nikdo nikdy zabit – lidé umírali v důsledku staroby a chorob, které do tábora přivlekli kvůli svému předchozímu kočovnému stylu života. Zásadní problém byl však velitel, který jednak skutečně bil vězně a tajil špatný stav tábora, ale byl odvolán a do tábora byla poslána lékařská pomoc. Oběti v táboře rozhodně nebyly oběti jakéhokoli holokaustu,“ řekl tehdy Okamura pro Parlamentní listy.

Je přitom prokázané, že tábor Lety u Písku minimálně od 10.7.1942 koncentračním táborem byl. V prosinci téhož roku nastala událost, která byla zásadní pro další osud Romů v Německu a okupovaných zemích. 16.12.1942 nařídil Heinrich Himmler deportaci Romů z Německa a z okupovaných území do Osvětimi – Březinky. Himmlerův příkaz znamenal, že všichni Romové i ti, kteří byli v pracovních táborech, mají být transportováni do koncentračního tábora v Osvětimi. Bylo deportováno více než 22 tisíc Romů z jedenácti evropských zemí z toho zhruba 10 tisíc z Německa. Již v prosinci bylo na rozkaz „Kripo“ zhruba 100 dospělých Romů z tábora v Letech deportováno do Osvětimi – Březinky. 7.5.1943 odjel do Osvětimi poslední transport. Bylo v něm 215 mužů a 205 žen a dívek. Celkem 420 osob.

Založení státu Izrael a Velká Británie

13. října 2017 ve výzvě Jiřího Kubíka odpovídal předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura. Ten mj. řekl, že „Kdo hlasoval pro založení Izraele? V OSN pro to hlasovala i Velká Británie. (…) Umožnili jsme, aby se Židé mohli vrátit tam, odkud pocházejí, a vytvořit si tam stát.“ To zkrátka není pravda.

Velká Británie (tehdy ještě vůči Palestině koloniální velmoc – do května 1948) byla proti vytvoření státu Izrael, neboť si chtěla udržet dobré ekonomické i politické vztahy s Araby. V roce 1947 ovšem Britové předali mandát OSN, která později ustanovila Zvláštní výbor pro Palestinu (UNSCOP), ve kterém bylo zastoupeno 11 států, včetně Československa. Z důvodů neutrality výboru v něm chyběly velmoci. Tento výbor navrhl dvě řešení, z nichž jedno doporučovalo vznik federativního státu a druhé vznik dvou samostatných států. Druhé řešení bylo přijato 29. listopadu 1947 Valným shromážděním OSN jako rezoluce 181. O rezoluci hlasovalo celkem 56 států: 33 států hlasovalo PRO přijetí rezoluce (mezi těmito státy bylo i Československo); 13 států hlasovalo PROTI rezoluci (především muslimské země, ale také Kuba nebo Řecko); 10 států se zdrželo hlasování – jedním z nich byla právě i Velká Británie.

Václav Havel a humanitární bombardování

Okamura také použil špatně použitý citát, se kterým přišel Richard Falbr. „Nálety, bomby, nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární: To, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu,“ tvrdil v březnu letošního roku Okamura, že měl říct Václav Havel. Neřekl.

Text článku má vycházet z rozhovoru, který Václav Havel poskytl 14. dubna 1999 před svou cestou do USA agentuře Reuters. Přepis tohoto rozhovoru se ovšem značně odlišuje, termín „humanitární bombardování“, dokonce ani slovo „bombardování“ neobsahuje. Obsahuje pasáž:

„Já myslím, že nejdůležitější je, aby bylo zastaveno vyvražďování, aby se mohli uprchlíci zvolna vracet a aby nastalo opět nějaké nové kolo politických jednání o statutu budoucího Kosova. Ale ze všeho nejdůležitější se mi zdá být přítomnost mírových sborů, která samozřejmě by bylo nejlépe, kdyby tam byla za souhlasu Jugoslávie, aby tam nebyly jako okupanti nebo jako válčící strana. Neboť ta přítomnost mírových sborů je přesně tím instrumentem, který může znamenat klíč ke všemu ostatnímu. I k tomu zastavení toho vyvražďování a vyhánění lidí z domovů i k eventuálním – vytvořit jakýsi prostor pro eventuální další politická jednání, k zabránění té katastrofě humanitární, jak se to nazývá, k té humanitární asistenci. K tomu všemu by napomohla přítomnost těch mírových sborů.“

Nutno dodat, že Okamura tento citát šířil 26. března 2019. Ale už 14. března 2019 publikoval Deník N celý příběh onoho údajného citátu. Okamura nebo kdokoliv z SPD se tedy mohl přesvědčit, že je to hloupost.

Sporný svatý Václav

K příležitost státního svátku 28. září 2019 napsal na svůj status: „Kníže Václav nebyl klasický světec, který se jen modlil, ale osobně pracoval na své vinici, a když přišlo na věc, uměl bojovat i státnicky jednat.“ Tento výrok je při nejmenším sporný.  Podle Dušana Třeštíka, který zmapoval obsáhle dějiny Čech do roku 935. V díle Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530 – 935) uvádí, že zprávy o kácení model, vlastnoručním pěstování révy (Svatováclavská vinice) a obilí pro výrobu vína a hostií, vykupování otroků ap. mu mohly být dodatečně připsány jako obecné křesťanské ctnosti bez historického základu.

Jaltská konference
30. září 2019 na svém Facebooku napsal nepravdivou informaci ohledně Jaltské konference. „V souvislosti s výročím Mnichova, které si v těchto dnech připomínáme, a druhou světovou válkou, si znovu musíme připomenout, že nás západní mocnosti zradily dvakrát: jednou v Mnichově a podruhé v Jaltě a Postupimi. Jednou nás přenechaly Němcům, podruhé bolševikům,“ napsal na svůj profil. I toto není pravda.

Československo vstoupilo do zóny sovětského vlivu zcela dobrovolně v prosinci 1943, na Jaltě se o něm vůbec nejednalo. Mimochodem, Jaltské konference se účastnil Sovětský svaz.  I Postupimské konference se účastnil Sovětský svaz. A ani zde se nehovořilo o Československu v souvislosti s přidělením do sféry bolševiků. Některým státům byly na konferenci stanoveny nové státní hranice, přičemž např. Československo ztratilo Zakarpatskou Ukrajinu. Naopak byl uznán požadavek na organizovaný odsun Němců.

Návštěvnické centrum Evropské unie

Už včera náš web psal o nedávném výroku Tomio Okamury, že prý v návštěvnickém centru Evropského parlamentu Vás prý uvítá prohlášení: „Národní suverenita je kořenem nejhroznějšího zla naší doby… Jediným konečným opatřením proti tomuto zlu je federální unie.“ Původ toho „fake news“ je ve tři roky starém komentáři Lea McKinstryho zveřejněném na telegraph.co.uk, který už před časem vyvracel Luděk Niedermayer. Aktuálně ten fake vytáhla Eurabia.cz. Výroky se ve skutečnosti nenachází nad návštěvní halou Evropského parlamentu, ale uvnitř jedné z expozicí muzea, kde je součástí citátů z různých časových období. SPD má dva europoslance, takže pro ni není problém ověřit si podobná tvrzení. Okamuru tentokrát velmi dobře opravuje i Štěpán Sochor na webu iPrima.cz.

 
Jan Cemper