Náš web už upozorňoval na údajnou kauzu, kdy se v některých okresech mají rozšířit práva jednat v němčině. Údajně se z němčiny stane druhý úřední jazyk. Jedná se přitom o nepochopení dané Charty.
„Na úřadech se u nás používá čeština, ale ne každý ví, že na celém území se taky používá slovenština. To znamená, Slováci můžou komunikovat ve slovenštině. A na Těšínsku, tedy ve dvou okresech na Těšínsku je taky polština. Takže pojem druhý úřední jazyk je jakoby nesmysl. Ale je pravda, že v těch pohraničních okresech, v těch osmi, tam se bude používat čeština, slovenština, němčina. To znamená, oni křičí o druhém úředním jazyku, ale my už tady vlastně máme de facto několik úředních jazyků. Pojem ‚úřední jazyk‘ je navíc trošku zavádějící, protože naše právo nic takového nezná. Je to cosi jako úřední jazyk nebo takzvaný úřední jazyk,“ říká právník René Petráš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
„V našem okrese, stejně jako v celé české republice, je úředním jazykem čeština a nemám ani náznaky informací o tom, že by se to mělo změnit,“ sdělil serveru iROZHLAS.cz tiskový mluvčí města Sokolov Michal Švarc. Sokolovsko má být přitom jedno z dotčených měst.
Evropská charta regionální a menšinových jazyků stoupila v Česku v platnost už v roce 2007 a v březnu tohoto roku vláda Petra Fialy (ODS) Radu Evropy informovala o tom, že rozšířila ochranu němčiny a možnost ji používat ve vyjmenovaných regionech.
Jednání v němčině ale v Česku bylo možné už dříve, než Charta vstoupila v platnost. Právní úprava Správního řádu totiž připouští užívání jazyků národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky. Charta tak pouze doplnila vymezení území, kde se němčina považuje za tradiční a zároveň živý jazyk, vysvětlila mluvčí Úřadu vlády Lucie Ješátková.
„To samé platí i pro polštinu, slovenštinu, moravskou chorvatštinu a romštinu (poslední dva jazyky mají nižší stupeň ochrany než slovenština, polština a němčina, ale také jsou chráněny chartou),“ dodala s tím, že k rozšíření ochrany němčiny Českou republiku dlouhodobě vyzývala sama Rada Evropy. „Výběr regionů byl proveden na základě spolupráce se Shromážděním německých spolků v České republice.“
Některá opatření mají své specifické podmínky. Například zpřístupnění podstatné části všech stupňů vzdělávání platí tehdy, kdy v obci existuje výbor pro národnostní menšiny. Ten se zakládá v případě, kdy v obci žije minimálně 10 % příslušníků cizí národnosti a jejíž zástupce podá písemnou žádost. V případě kraje je hranice 5 %.
V současné době není německá menšina příliš početná. Na základě dat Českého statistického úřadu ze sčítání lidu z roku 2021 podle obvyklého pobytu žilo v Česku 5 615 německých občanů, podle národnosti 9 128, podle mateřského jazyka 10 151. Jak z výčtu vybraných národností, tak z výčtu státních občanství má německá menšina nejmenší zastoupení.