Jako lavina se šíří video Robina Čumpelíka z Inovace republiky. Ten tvrdí, že se němčina nově dostává na úroveň druhého úředního jazyka v ČR. Je to však absolutní nesmysl.
V prvé řadě, opatření platí jen pro 8 okresů v ČR. Česká republika se rozhodla rozšířit své závazky v rámci Evropské charty regionálních nebo menšinových jazyků (ECRML) týkající se němčiny v okresech Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Liberec, Ústí nad Labem, Český Krumlov, Opava a Svitavy. Úřady se zavázaly, že v těchto okresech zpřístupní podstatnou část předškolního, základního, středního, jakož i technického a odborného vzdělávání v němčině; zpřístupní univerzitní a jiné vysokoškolské vzdělání v němčině; zajistí výuku dějepisu a kultury související s němčinou v Česku a připraví učitele potřebné pro jazykové a historické vzdělávání.
V nepodstatné řadě nejde o “Chartu pro německý jazyk”, jak závazek nazývá Čumpelík. Každá země si volí jazyky, na které se ochranná opatření části III vztahují, na základě historické přítomnosti jazyka, kulturního významu a aktuálních potřeb mluvčích.
Některé příklady: Francie, přestože Chartu podepsala, nikdy ji neratifikovala, a tedy se na ni závazky nevztahují, což vedlo k omezenější podpoře regionálních jazyků (např. bretonština, okcitánština). Německo se zavázalo k ochraně jazyků jako je dolnoněmčina, srbština, dánština a fríština. Španělsko chrání baskičtinu, katalánštinu, galicijštinu a valencijštinu, které mají ve Španělsku silné kulturní zázemí a regionální status. Norsko chrání sámské jazyky, které jsou tradičně používány původním sámským obyvatelstvem.
Charta vstoupila v České republice v platnost v roce 2007. Její ustanovení se v ČR vztahují na slovenštinu, němčinu, polštinu, romštinu a moravskou chorvatštinu. Například Maďarsko chrání jazyky jako němčina, slovenština, chorvatština, romština a další jazyky menšin žijících v zemi.
V praxi je charta aplikována jen tam, kde je překročena hranice 10 % obyvatel dané minority. Zpráva Rady Evropy konstatuje, že v ČR je dosud možno jako hlavní vyučovací jazyk na základních a středních školách v regionech s menšinovým zastoupením využívat pouze polštinu. Němčina se v praxi vyučuje jako cizí jazyk, další zmíněné řeči se neučí vůbec.
Rada Evropy doporučuje, aby zákonná pravidla kromě úřadů zahrnula také používání menšinových jazyků u českých soudů. Česko by podle ní mělo také rozšířit vysílací čas pořadů v polském jazyce a zavést vysílání v dalších jazycích menšin.
Od 28. února letošního roku platí v České republice nejvyšší úroveň ochrany pro německý jazyk. Česká republika totiž po několika letech závazků přijala příslušnou část Evropské charty regionálních nebo menšinových jazyků, která u nás platí, jak již bylo napsáno, už od roku 2007.
Video je zavádějící mimojiné v tom, že uvádí němčinu jako druhý úřední jazyk. Jednak ustanovení platí jen pro některé okresy a především podobnou ochranu mají i jiné jazyky. Například v polském příhraničí jsou běžné nápisy jak v češtině tak polštině, polština se vyučuje i na některých školách. To zatím pro němčinu neplatí. Měnit se situace bude postupně tam, kde o to bude zájem a německá menšina v dané obci překročí 10 %. Charta se tedy nebude aplikovat automaticky v celých okresech.