Počet dezinformací šířících se z Ruska se zdvojnásobil, upozorňuje Evropský parlament


EU musí aktivněji bojovat proti dezinformacím a zahraničnímu zasahování do voleb, vyzývá Evropský parlament.

Zahraniční zasahování do voleb představuje pro evropské demokratické společnosti hrozbu, ze které těží zejména pravicoví extremisté a protievropské a populistické síly. Vyplývá to z nelegislativního usnesení, které minulý čtvrtek schválil Evropský parlament.Zahraniční zasahování do vnitrostátních a unijních volebních procesů vykazuje určitý systematický vzorec a nabývá různých forem včetně dezinformačních kampaní na sociálních sítích, kybernetických útoků zaměřených na kritickou infrastrukturu spojenou s volbami, či přímé a nepřímé finanční podpory politických aktérů, uvádí se v usnesení. Z takových aktivit ve velké míře těží zejména protievropští, extrémističtí a populističtí kandidáti, dodává schválený text.

Výrazný nárůst propagandy z Ruska

Parlament vyjádřil hluboké znepokojení nad vysoce nebezpečnou povahou ruské propagandy, která je hlavním zdrojem dezinformací v Evropě. Usnesení konstatuje, že od ledna 2019 se počet zdokumentovaných případů dezinformací z ruských zdrojů v porovnání se stejným obdobím v roce 2018 více než zdvojnásobil – vzrostl ze 434 na 998 případů.

„Dezinformace jsou hrozbou, kterou naši občané vnímají velmi citlivě. Vnímám to v osobních rozhovorech, ale konzistentně to potvrzují i ​​průzkumy veřejného mínění – až 83 % všech Evropanů považuje šíření vymyšleného obsahu za problém pro demokracii,“ řekl Vladimír Bilčík, slovenský europoslanec, který je spoluautorem rezoluce.

Poslanci také důrazně odsoudili stále agresivnější kroky subjektů ze třetích zemí, které se snaží podkopat suverenitu zemí západního Balkánu usilujících o vstup do EU i zemí Východního partnerství.

Do konce roku 2020 by v členských státech EU mělo být provedeno více než 50 prezidentských, parlamentních, místních či regionálních voleb.

Výzva na aktivnější obranu

Parlament v této situaci vyzval na transformaci pracovní skupiny EU East StratCom na stálou strukturu v rámci Evropské služby pro vnější činnost s výrazně navýšeným rozpočtem a počtem zaměstnanců. Na boji proti dezinformacím by se podle poslanců měly podílet i internetové společnosti a sociální média, ovšem bez omezování svobody projevu.

Poslanci také vyzvali na vypracování právního rámce na úrovni EU, který by byl zaměřen na boj proti hybridním hrozbám. Evropská unie aktivně bojuje proti dezinformacím již od roku 2015, kdy byla v rámci Evropské služby pro vnější činnost zřízena pracovní skupina East StratCom. V souvislosti s volbami do EP byl sepsán Kodexu proti šíření dezinformací, který v říjnu 2018 podepsali Facebook, Google, Twitter a Mozilla a v květnu 2019 i Microsoft. Tyto společnosti se svým podpisem zavázali k dobrovolné samoregulaci zaměřené na boj proti dezinformacím. Evropská komise zároveň v prosinci 2018 zveřejnila Akční plán proti dezinformacím. Evropský parlament v březnu 2019 přijal usnesení, které označuje Rusko, Čínu, Írán a Severní Koreu jako hlavní zdroje dezinformací v Evropě.

Zdroj: Omediach.com