Novinářka Markéta Kutilová napsala na Facebook report z návštěvy Kyjeva. Ten následně začal být populisty a dezinformátory zneužit jako důkaz o tom, že na Ukrajině se nic zvláštního neděje a lidé tedy nemají důvod prchat. Zároveň příspěvek, po té co ho Kutilová sama stáhla, byl předkládán jako důkaz cenzury. Věcí se zabýval Deník.cz a zdá se, že vše bylo úplně jinak.
„Dokážu si představit, pod jak obrovským tlakem se ocitla (ostatně já si to užívám skoro každý den), ale přesto, co donutí novinářku odvolat zcela jistě pravdivý popis toho, co na vlastní oči viděla, a de facto se totálně profesně znemožnit? Obava ze ztráty zaměstnání? Obava z obvinění z trestného činu popírání genocidia? Osobní výhrůžky? Čert ví. Jisté je jen to, že už nežijeme v zemi, kde lze napsat prostou pravdu o vlastním prožitku, aniž byste se museli bát následných tvrdých konsekvencí,“ napsal na svůj facebookový profil předseda neparlamentní strany PRO Jindřich Rajchl.
„Jestli něco ukázalo na licoměrnost dnešní doby, tak je to právě tohle. Pravda se prostě nehodí a tak je vymlčována. Nevím, jestli je Kutilová uvědomělá svazačka, nebo má nějakého šéfredaktora z toho nejvíc komouškého kadlubu, který se u nás dá sehnat, ale výsledek každopádně hovoří velmi výmluvně. Nesmí se dovolit, aby si lidi dělali vlastní názor. Ten se jim musí předepsat a cokoliv, co do něj nezapadá, to se musí smazat, odstranit, vygumovat, vymlčet… a když to nejde jinak, tak i s celým autorčiným profilem,“ uváděl i bloger a dezinformátor Daniel Sterzik.
Podle všeho si však Kutilová účet deaktivovala sama. Markéta Kutilová posléze svůj profil opět obnovila, znovu vystavila i zmíněný příspěvek a veřejně vysvětlila situaci v rozhovoru pro DVTV i v dalším svém facebookovém postu, který publikovala 13. července.
Vyjádření Markéty Kutilové k uzavřenému postu a dočasné deaktivaci FB profilu:
“Počátkem července jsem se vydala vlakem do Kyjeva. Sepsala jsem na fb pár postřehů z cesty a o tom, že západní část Ukrajiny i Kyjev fungují dobře, vrátil se tam život a vše je obnoveno. Zmínila jsem, že mnozí Ukrajinci teď jezdí navštěvovat příbuzné. Přidala jsme pár fotek a video z Kyjeva. V podstatě jsem tímto chtěla Ukrajince pochválit, že i přes válečný stav dokázali rychle obnovit život ve většině země a snaží se žít jako dřív i přesto, že kdykoliv se může stát cokoliv. Prostě jen pár postřehů – od invaze jsem byla na Ukrajině 4x, a tak mám srovnání.
Byl to pouze informativní post, ne reportáž, ani analýza.
Pod tímto příspěvkem se ale během chvíle strhla doslova mela a přišla obvinění, že lžu nebo, že ubližuju Ukrajině, jiní začali urážet Ukrajince, jiní uráželi sebe navzájem. Zároveň mi začaly chodit urážky a výhrůžky.
Proto jsem příspěvek zavřela.
Začaly se šířit printscreeny a různí lidé k tomu přidávali svoje vysvětlení, proč jsem to zavřela, aniž by se mě kdokoliv zeptal. Šířilo se to jako lavina a jelikož mi přicházely zprávy hodně nepěkné, deaktivovala jsem si na pět dní svůj facebookový profil. A to z toho důvodu, aby, než to utichne, o mně nebylo snadné dohledat informace.
Vlně hejtů a urážek čelím od doby, kdy jsem v roce 2015 začala dokumentovat válku v Sýrii, migraci do Evropy, válku v Libyi či válku o Náhorní Karabach. Už jsem zažila mnoho výhrůžek, přání uříznutí hlavy, svoje auto jsme našla pomalované lidskými exkrementy, s propíchnutou pneumatikou atd.
Prohlašuji tedy, že jsem facebookový profil zavřela sama, nikdo mě k tomu nedonutil ani nenabádal, ani ČT ani nikdo jiný. Pro ČT pracuji jen jako externí spolupracovnice, nejsem zaměstnanec.
To, co se dělo s mým příspěvkem dál a jak jej pro hlásání svých polopravd zneužila řada politiků a dalších, je učebnicovým příkladem toho, jak vznikají dezinformace, šíření pocitu ohrožení a strachu v této společnosti.
Prohlašuji také, že nikdo z lidí, kteří začali tvrdit, že mě k tomu někdo donutil nebo jsem se lekla nebo jsem lhala a podobně, mě nekontaktoval.
Bohužel, co se stalo, je smutným obrázkem rozdělení a radikalizace české společnosti, kdy část lidí má pocit, že jsou obelháváni. Uzavírají se do skupin, kde se navzájem přesvědčují o svém vidění světa, aniž by je zajímala fakta. A cokoliv se hodí pro potvrzení jejich názorů, se prostě využije, zneužije, bez ohledu na skutečnost nebo na to, jak to může ublížit tomu, koho se to týká.
Na Ukrajině pokračuje válka. A i když většina země funguje, mnoho lidí má strach a raději volí život mimo svou vlast. Zejména pokud máte děti, je to přece pochopitelné a díky bohu, že u nás mohou najít bezpečné místo. Bolest matky ze ztráty dítěte je to nejhorší, co se vám může stát. Za poslední rok jsem přišla ve svém životě o čtyři milované lidi včetně malé neteřinky a synovečka a nemám teď psychickou odolnost ustát hejty od neznámých lidí. Ani vydávat energii na svoji obhajobu a vyvracení lží.
Všem děkuji i za mnoho podpůrných zpráv a pochopení situace nejen mojí, ale i situace matek, které nechtějí, aby jejich děti musely slyšet výbuchy či se chodit schovávat do krytů.”
Kutilová je česká novinářka, publicistka a spoluautorka řady knih. Začínala jako redaktorka v Lidových novinách a pracovala v řadě zemí. Spolu s Lenkou Klicperovou podnikla 11 cest do Sýrie a pět do Iráku, jednu do Libye a Náhorního Karabachu. Spolupracuje s pořadem Reportéři ČT. S Lenkou Klicperovou založila sbírku SOS Kobani na pomoc lidem v syrském Kobani.
Více na Deník.cz.