Logikou Jiřího Ovčáčka a Miloše Zemana je Aleš Gerloch fašista aneb šetřeme nálepkami


Toto tvrzení se může na první pohled zdát odvážné, ale pokusím se je dokázat pomocí následujících argumentů.

 

  1. V kauze „Hitler je gentleman“ Miloš Zeman v lednu 2015 u příležitosti osvobození koncentračního tábora Osvětim hovořil o „tehdejší fascinaci intelektuálů naprosto zrůdným učením“ a jmenoval v této souvislosti Ferdinanda Peroutku, označiv jej za autora výše uvedeného údajného článku. Jak se ukázalo, článek neexistuje a ani druhý výrok připisovaný Peroutkovi nepochází od něj, proto prezidentův mluvčí vytrhával citáty z Peroutkových článků po 15. březnu 1939, aby jeho údajným antisemitismem zpětně dokázal Zemanovo tvrzení, že Peroutka byl fascinován nacismem.

 

  1. Při loňských oslavách 17. listopadu 2018 skončily kytice, které k památníku na Národní třídě dali položit Andrej Babiš a Miloš Zeman, v koši. Jiří Ovčáček v reakci na to 16. listopadu na Twitteru zveřejnil příspěvek tohoto znění:
    Fašistická lůza podporovaná TOP 09 a spol. na Národní třídě hodila do koše i kytici prezidenta republiky věnovanou 17. listopadu. Kytici od člověka, který se aktivně podílel na pádu komunismu. Kalousku, Němcová a Pospíšile, to je vaše práce!“ 

    Sám Miloš Zeman se 22. listopadu na TV Barrandov vyjádřil takto:
    „A jestli dochází i k takovým excesům jako házení kytek do koše, tak to už hraničí s fašismem. A já bych tady rád připomněl, on to uváděl Jan Keller, kterého jsme minule zmiňovali, v jednom článku, případ, kdy doslova fašistická skupinka pražských řvounů udělala takovou uličku hanby, bylo jich asi třicet, před Pražským hradem vůči těm, kdo tam procházeli do Vladislavského sálu, což bylo zvlášť odporné, uvážíte-li, že tam byli i příbuzní těch vojáků, kteří padli v Afghánistánu. Protože za demokracii se má bojovat, tak jsem se rozhodl, že příště tam bude špalír Hradní stráže. Hradní stráž vzdá čest těm, kteří jsou vyznamenáni a jejich příbuzným. Ti fašističtí křiklouni budou vytlačeni někam jinam.“

 

  1. V souvislosti s připomínkou Jana Palacha dal Miloš Zeman 19. ledna 2019 položit kytici k jeho posmrtné masce na budově FF UK. K prezidentově kytici přiložili zástupci aktivistické skupiny Rebelové české politiky následující vzkaz: „Pokládat květiny k uctění památky, když člověk svými činy tuto památku soustavně pošlapává, je výsměchem.“
    Prezidentův mluvčí na to opět reagoval na Twitteru:
    Nenávistná fašistická spodina české společnosti opět vylezla ze smrdutého přítmí, aby zneuctila památku Jana Palacha a zaútočila na člověka, který v roce 1989 aktivně pomáhal návratu svobody.“

 

Závěr

V logice výše zmíněné hradní dvojky tedy je fašistické jak napsání výroků, které jsou dnešním pohledem a u vědomí pozdějšího vyvražďování Židů brány jako antisemitské, tak i vyhození květin na projev nesouhlasu s politikem či verbální protesty proti tomuto politikovi.

Za použití této logiky tedy nutně musí být fašistou i Zemanův kandidát na soudce Ústavního soudu Aleš Gerloch. Proč? Aleš Gerloch, jenž mimochodem také léta působil na velmi pochybné bratislavské Panevropské vysoké škole, která se právě za jeho přítomnosti zapletla do nejhorších plagiátorských skandálů na Slovensku, působí jako člen vědecké rady na neméně obskurní Vysoké škole finanční a správní v Praze. Ta je známa jako útočiště pedagogů z bývalé Vysoké školy politické a před deseti lety také neblaze proslula kšeftováním s tituly. Posláním vědecké rady VŠFS „je projednávání otázek pedagogické, výzkumné a vývojové i další tvůrčí činnosti VŠFS.“ Je tedy i Aleš Gerloch spoluzodpovědný za to, co se na této škole vyučuje. A o to právě jde.

Na mostecké pobočce této školy – ač v rámci Univerzity třetího věku – se totiž v aktuálním akademickém roce vyučuje například toto: „Sionští mudrci. Protokoly sionských mudrců jsou v hrubých rysech vyjádřením programu židovstva, který současně naznačuje plán a prostředky k ovládnutí a zničení všech nežidovských národů a států bez výjimky. Podává návod, jak si má židovstvo počínat, aby na troskách těchto států vybudovalo svoje celosvětové panství. Spor o autentičnost Protokolů se stal v současnosti úplně bezpředmětným, protože jejich program se krok za krokem uskutečňuje, a je podle židovského názoru před dovršením.“ (Škola již byla upozorněna náš dřívější článek VŠFS rozhlasového radního Tomáše Kňourka a vědeckého radního Aleše Gerlocha, takže sylabus je nyní zkrácen, ale zde je dokument stažený v původní verzi včetně antisemitského textu).

Závěrečná otázka pro čtenáře: Dovedete si na místě ústavního soudce představit někoho, kdo sedí ve vědecké radě vysoké školy a ví, že se na této škole vyučuje ten nejhorší nacistický odpad, a přesto tam zůstává? Nebo tam snad zůstává proto, že s Protokoly sionských mudrců souhlasí?

Poznámka šéfredaktora Jana Cempera: Teorie nálepkování se řadí mezi konstruktivistické teorie, která se snaží o vysvětlení delikvence. Zabývá se procesem interakce mezi jedinci, kteří jsou považování za narušitele společenských norem, a mezi osobami, které tyto formy vytváří a následně narušitele hodnotí (dávají jim určitou nálepku). Teorie nálepkování tvrdí, že deviaci dávají vzniknout sociální skupiny, které si definují pravidla, jejichž porušení vede k označení jedince za devianta[3]. Zda bude chování označeno za deviantní tedy určují aktuálně platné společenské normy, přičemž lidé, kteří obdrželi tuto nálepku, se stávají “outsidery”

Podobné společenské soudy dovedou řádně znepříjemnit život. Dostane-li jedinec nálepku, je obtížné se jí zbavit a jeho další chování už je posuzováno jinou optikou. Když učitel označí žáka za hlupáka, i když později podá excelentní výsledky, může na něj být stále nahlíženo skrz prsty. To paradoxně může způsobit až tzv. sekundární deviaci, kdy se člověk s nálepkou ztotožní a začne se podle ní chovat. Například dítě, kterému od malička dospělí tvrdí, jak je neschopné a líné, skutečně začne zanedbávat školu. Citelně zasaženo bývá také sebevědomí „outsiderů“. Když dospívající dívka od rodiny neustále slyší, jak je ošklivá, může to mít v budoucnu nedozírné následky, například v podobě psychických poruch.

Zvláštní kapitolou je pak účelné využívání nálepkování k manipulaci veřejnosti. Vzpomeňme si například na různá volební klání. Ne náhodou se jeden kandidát často snaží očernit druhého a nasadit mu „psí hlavu“. Třebaže si to nepřiznáme, podobné zjednodušené úsudky ovlivňují nás všechny. A to se může například stát trumfem v rukou všemožných manipulátorů (o manipulaci více ZDE). Důležité je proto nenechat se strhnout a informace ověřovat. Nenálepkujme.