Ekonomka Ilona Švihlíková se na dezinformačním a krajně-levicovém webu Časopis Argument vyjádřila k volbě prezidenta.
V článku „Tahle noc nebude krátká“ z 28. ledna 2023, s drzou aluzí na Karla Kryla, dovozuje, že prezidentské volby mohou předjímat změnu režimu a že dochází k rozštěpení státu jako v USA (naštěstí prý ale u nás není mezi lidmi tolik zbraní jako tam, kde to hrozí občanskou válkou). Podle Švihlíkové Pavel reprezentuje zahraniční vojenské zájmy a „za vydatné pomoci většiny médií se podařilo přerámovat volby do formy referenda o Babišovi, jak přesně popsal Oskar Krejčí“. Na tomto místě je nutné podotknout jednak to, že se Švihlíková odvolává na známého prokremelského propagandistu, studentského normalizátora na FF UK a kromě toho také bývalého agenta StB jednak zmínit, že autorka průhledně a hloupě lže, protože to byl sám Babiš, který 27. ledna 2023 prohlásil: „Je to referendum o Babišovi“.
Švihlíková vyčítá Babišovi, že opomněl „učinit zásadní kroky ani u České televize, jejíž zpravodajství a informování o volební kampani se slušnými slovy nedá komentovat, ani v kauze Vrbětice. [sic!]“
Švihlíková v další části používá klasický argumentační faul „ad hitlerum“: „Z hesla ‚řád a klid‘ mi jde mráz po zádech, protože si vybavím buď německé ‚Maul halten und arbeiten‘, nechvalně proslulý ‚klid na práci‘, případně český upgrade Pinocheta. Proč tolik lidí heslo a potažmo generál oslovil?“
O kus dál – opět s odvoláním na exagenta StB Krejčího – vyvozuje vražedné choutky: „Touha zakázat, ba co víc zadupat do země protivníka, umlčet, zastřelit ho, je tak nutnou psychickou potřebou – jen pak zase dostane svět smysl, když v něm nebudou tyhle rušivé elementy, které ‚kazí děti a naši mládež.‘“
V odstavci, kde hovoří o „havloidním manicheismu“ píše: „Druhá strana musí být nejen krátkodobě zničena, musí být zcela delegitimizována, ti, co ji podporují, nejsou lidé, jsou to – dezoláti, sráči, russáci, svoloč, musí být vyhubeni z povrchu zemského… jen tak může Dobro zvítězit.“ A jak toho bude podle Švihlíkové dosaženo? Takhle: „Dějiny ČR nabízejí široké pole zkušeností zbavení se protivníků, počínajíc vyhnáním ze země, popravou na Staroměstském náměstí konče řáděním Bobliga, bachovským absolutismem, či výzvou gestapa, aby Češi tolik neudávali, protože to nestíhají zpracovat. Nyní si tedy otestujeme další fázi tohoto věčného procesu, kdy, slovy politruka z dnes nadmíru aktuální knihy ‚Říkali mu Terazky‘, naši noví uvědomělí budují ‚nový, spravedlivý řád a kdo to nepochopí, toho zavřou.‘“ Tato pasáž je naprostým nesouvislým ahistorickým blábolením – poprava na Staroměstském náměstí byla pomstou rakouského císaře na vzbouřencích (ti dokonce ostřelovali i Vídeň) a například Bobligovi nešlo o nějaké nepřátele, ale o peníze.
V závěru článku pak Švihlíková naskakuje na Babišovy lži o vyhazování nepohodlných z práce a o tom, že pětikoalice „ovládá Hrad, obě komory Parlamentu, vládu, většinu médií (o zbytek se postará připravovaný zákon o cenzuře), a také Ústavní soud (do kterého budou brzy jmenováni noví soudci).“ K tomu dodává „Přidejme k tomu pouliční jednotky Milionů chvilek, které lze využít v potyčkách či jako ‚trénink‘, doprovázený pobytem zahraničních vojsk v kontextu slov o ‚výběrové mobilizaci.‘“ Zde už nelze než pochybovat o autorčině zdravém úsudku, když z hnutí Milion chvilek dělá jakési oddíly SA – zde Švihlíková očividně navazuje na prolhaného kamnáře Vlka, který jsa inspirován Aeronetem, na webu Neviditelný pes soustavně blouznil o Mikuláši Minářovi v uniformě NSDAP.
Zcela na závěr se Švihlíková jako kněžna Libuše vzepjala k dystopické věštbě „Jakákoliv opozice, která se bude (?) formovat, má před sebou nesmírnou těžkou práci, komplikovanou tím, kolik z jejich možných představitelů skončí v kriminále. Tahle noc nebude krátká…“
Závěr
Švihlíkové slovní salát, ve kterém spojila inkvizici, Rakouské císařství, komunismus, Hitlera, Pinocheta, aby očernila a neumětelsky zpochybnila nového prezidenta, je logickým vyústěním její kariéry a jasně odkrývá svou prokremelskou orientaci. Byla to ona, kdo spolu s MUDr. Ivanem Davidem založil dosud fungující prokremelský webový projekt Nová republika a spolu s Adamem Votrubou a Veronikou Sušovou-Salminen dezinformační projekt Časopis Argument. Jako dezinformační jej označujeme s plným vědomím, protože přispěvateli jsou známé figury prokremelské scény u nás a na Slovensku. Vedle Petra Druláka, Jana Kavana a Jana Kellera jsou to například Jiří Malínský, Eduard Chmelár, Milan Daniel, Kateřina Konečná, Jan Zeman z Haló novin, Matěj Stropnický či Oskar Krejčí.
Švihlíková navíc byla a dodnes je obdivovatelkou Huga Cháveze a jeho ekonomiky. V roce 2013 se spolu s Jaroslavem Foldynou a Vojtěchem Filipem zúčastnila akce „Život a dílo Hugo Cháveze“ (Foldyna tehdy prohlásil: „Hledejme naše Hugy Cháveze“.) Už to ji značně zpochybňuje jednak jako ekonomku vůbec, jednak jako zastánkyni demokracie, ke které se tak pokrytecky hlásí.
Je tedy jen s podivem, že si tuto osobu dodnes ;hýčká Český rozhlas v pořadu Jak to vidí moderovaném Zitou Senkovou, která Švihlíkovou střídavě tituluje jako docentku či děkanku. Švihlíková habilitovala na Univerzitě Mateje Béla, která čelila skandálům s rigorózními pracemi a kupováním zkoušek za peníze i za sex. Několik let působila na soukromé Univerzitě Jana Ámose Komenského, známé tak mnohými skandály, a to v Institutu globálních studií pod vedením již výše zmíněného bývalého agenta StB Oskara Krejčího. V současnosti je děkankou Vysoké školy obchodní, což je součást soukromé Panevropské univerzity.