Nedávno se náš web pozastavil na zcela hysterickým a nepravdivým tvrzení Tomia Okamury ohledně údajného návrhu na zákaz nožů na území EU. Tomio Okamura hystericky vysvětluje, že si nůž nebudete moci vzít například i do lesa. S jiným příspěvkem však přispěchal i Jíří X. Doležal pro Reflex.  „Evropská unie nám chce zakázat i nože, protože je používají teroristé,“ říká titulek jeho článku.

Kromě toho, že je zpráva nezávazná a mluví je o některých zbraních, důležité je, že je to jen zpráva výboru. Ta má pouze poradní hlas. Zpráva není směrnicí. Evropská unie připravila novou směrnici pro boj s terorismem v roce 2016. Ta nic o nožích neobsahuje.

Jak si můžeme přečíst v úvodu této zprávy, byla přijata podle článku 52 jednacího řádu. Článek 52 jednací řádu hovoří o nelegislativních zprávách. Tedy zprávách, které nemají formu nějaké směrnice, natož nařízení. To je jasné i z toho, co se ve zprávě nachází. „Výbor vyzývá Komisi…“ (…) „Výbor vyzývá členské státy a příslušné agentury EU…“ (…) „Výbor vítá zprávu…“ (…) „Výbor poukazuje na to…“ (…) „Výbor bere na vědomí zvýšený stupeň kybernetického ohrožení…“ (…) „Výbor se domnívá…“ To jsou citace, kterými začíná většina bodů. Uznejte, že takto žádné závazné nařízení nezní.

Tato zpráva má stejný význam jako například zprávy, které jsou předkládány do Poslanecké sněmovny. Sněmovna je odsouhlasuje, že zprávu bere či nebere na vědomí jako celek. V případě, že ji nebere na vědomí, zpráva se musí přepracovat. Evropský parlament zprávu vzal na vědomí. Nezavázal se, ani členské státy, aby všech 228 bodů (ten o nožích byl jen 1 z 228) implementoval do svých zákonů.

Nová směrnice o zbraních rovněž nic takového neobsahuje. Žádná její revize není na stole. Zpráva výboru je tedy jen nástin možných opatření. EU tedy ovšem skutečný zákaz, který by i nás k něčemu zavázal, nechystá.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.