KOMENTÁŘ: Facebook už umí rozeznat falešnou fotografii a varovat čtenáře. Teď ještě chtít

Nedávno náš web psal, že společnost Facebook předvedla, jak může v budoucnu účinněji bojovat proti dezinformacím. Krátkodobě si tehdy došlápla na stránku Slobodného vysielače.  V praxi to fungovalo tak, že pokud někdo chtěl zjistit co Slobodný vysielač sdílel, musel přímo na jejich stránku. Facebook tak omezil dosah jejích příspěvků.

Nyní se ukazuje, že umí varovat i před falešnými obrázky. Příkladem je tento hoax, na kterém je vyobrazen tající měsíc („Lava Moon“). Ve skutečnosti se jedná o digitální animaci, ve které autor (umělec) smíchal několik fotografií do jedné. Na animaci se můžete podívat zde. Facebook v praxi příspěvek lidí, kteří ho sdílí, částečně zakryje, přičemž varuje, že se jedná o hoax a odkazuje na web Snopes.com. Je to tedy jakýsi kompromis mezi cenzurou a povolením šířit cokoliv.

Další příklad se týká Grety Thunberg a legendární fotomontáže s africkými dětmi na pozadí.

Byla by opravdu paráda, kdyby to takto fungovalo. Jenže… Zatím to vypadá, že Facebook varuje jen před neškodnými hoaxy typu tajícího měsíce. Před skutečnými hoaxy, jako například o údajném nepořádku po klimatické demonstraci, který má Snopes.com také v databázi, už bohužel Facebook nevaruje. Tento hoax má přitom desetitisíce sdílení. Facebook také umí pracovat jen s žalostně malým počtem databází hoaxů, třeba před českými hoaxy z webu Hoax.cz nevaruje.

Obávám se, že je to jen další z „her“ Facebooku, jak si vytvořit alibi, že on přece bojuje s dezinformacemi. Nebojuje. Naopak dezinformátorům pomáhá, když je prokázáno, že dělá ceny na míru a lidem šířící dezinformace nabízí lepší cenu za sponzoring než těm, kteří je vyvrací. Fungovalo to tak například při předvolebních kampaních. „Úskalí Facebooku, které si společnost neuvědomuje, souvisí s takzvanou attention economy (ekonomie pozornosti). Každý máme určité množství pozornosti, kterou můžeme věnovat. Čím je člověk chytřejší, tím více ho má. Ti méně schopní mají pozornosti méně. Facebook svými algoritmy na pozornost uživatelů útočí a snaží se ji ukrást, přivlastnit si ji co nejvíc. U lidí, kteří mu plně propadnou a nejsou tak mentálně schopní, a těch je většina, Facebook úplně ovládne jejich mysl. Oni nedělají nic jiného než sledování Facebooku, který netvoří žádné hodnoty. V tom je největší nebezpečí Facebooku a jeho případných nástupců,“ řekl pro Irozhlas.cz analytik František Vrábel.

Web Aktuálně zveřejnil rozhovor s Júliusem Rusnákem, který se zaměřuje na marketing a jeho vliv na sektor obrany a bezpečnosti. „Pokud my jako firma o pětadvaceti lidech dokážeme rozeznat a detekovat všechny dezinformační narativy, které máme, je až podivné, že by oni s jejich prostředky nemohli dokázat to samé,“ odpověděl na dotaz, zda společnost Facebook dělá dostatek na detekci dezinformací. „Proti nám mají nekonečné prostředky. Jenže do jejich byznysového modelu se to nehodí – nakrájí uživatele na kusy a rozprodají ho na reklamu. A on s tím zřízením účtu souhlasí. Jejich zájem není dělat věci správně nebo morálně, ale dělat věci tak, aby z toho měli peníze,“ podotkl Július Rusnák.

K menšímu šíření dezinformací může bezesporu přispět i nedávná aktivita, kterou určitě vítám. Asociace komunikačních agentur totiž hodlá vyzvat zadavatele reklam, aby na dezinformační weby nedávali svou inzerci. Zástupci českého reklamního průmyslu tak chtějí omezit příjmy dezinformačních webů. Asociace to uvedla v Senátu při konferenci proti dezinformacím. Pokud dezinformační weby přijdou o velkou část příjmů z reklam, může to znamenat snížení počtu sponzorovaných příspěvků na sociálních sítích. Tak uvidíme…