Jindřich Rajchl, předseda hnutí PRO, si na sociálních sítích opakovaně stěžuje, že jej mainstreamová média záměrně ignorují, zejména když zveřejňují žebříčky dosahu politických profilů na Facebooku či Instagramu. Podle Rajchla by měl být v těchto přehledech zohledněn, neboť jeho příspěvky dosahují obrovských čísel, často i desítek milionů zhlédnutí měsíčně. Jenže právě tato čísla jsou z marketingového hlediska silně podezřelá a neodpovídají běžné realitě na sociálních sítích.
Například podle analytika a správce sociálních sítí pro komerční klienty Tomáše Dvořáka jsou data, která Rajchl sdílí, „naprosto monstrózní“ a běžně nedosažitelná ani pro velké značky, které měsíčně investují stovky tisíc korun do reklamy. Dvořák uvádí, že jeho klient utratil během jednoho měsíce 400 000 Kč na Facebooku a oslovil přibližně 1,9 milionu lidí, což je zhruba o milion méně, než kolik Rajchl deklaruje bez jakéhokoli doloženého reklamního rozpočtu. Získané interakce u této firmy se pohybují v řádu desítek tisíc, nikoli milionů.
Ještě větší podezření však vyvolává vysoký počet uživatelů, kteří Rajchla na Facebooku přestali sledovat. V červnu 2025 jich bylo téměř pět tisíc. Podle Dvořáka je právě tento jev jedním z hlavních indikátorů nákupu falešných sledujících. Facebook totiž průběžně odstraňuje falešné nebo podezřelé účty, které jsou často zakoupené z tzv. klikacích farem. Vysoká „úmrtnost“ sledujících je tedy typickým jevem u profilů, které se snaží uměle nafouknout svůj vliv. Přitom samotný zisk nových sledujících u Rajchla zdaleka tak výrazný není, což ještě víc zpochybňuje organičnost jeho dosahu.
Navíc tvrzení o jeho údajné popularitě výrazně nesouzní s tím, co ukazují relevantní průzkumy veřejného mínění. V nejnovějších datech agentur STEM i NMS ze začátku července 2025 se hnutí PRO pohybuje hluboko pod hranicí vstupu do Poslanecké sněmovny, konkrétně na úrovni 2,2 až 2,7 procenta. V červnových evropských volbách získalo hnutí 2,15 procenta hlasů, což potvrzuje, že jeho podpora je skutečně marginální. Ačkoliv některé dřívější průzkumy (například Median v březnu 2025) zachytily vyšší hodnoty v otevřených otázkách, v žádném standardním volebním modelu se PRO nestalo relevantní politickou silou.
Důvody, proč se Rajchl neobjevuje v mediálních analýzách a žebříčcích, tak nejsou výsledkem cenzury, ale spíše důsledkem kombinace nízké voličské podpory a velmi neprůhledné práce s vlastním online obrazem. Pokud si někdo systematicky přikrašluje statistiky a současně neprokazuje významnou reálnou podporu ve volbách či průzkumech, není důvod, proč by měl být automaticky zařazován po bok nejvlivnějších politiků. Z pohledu seriózní žurnalistiky je naopak na místě opatrnost – a v případě Rajchlových čísel možná i důkladnější analýzu.