Na sociálních sítích často narazíme na větu „Respektuj můj názor!“. Zní to rozumně, protože každý má přece právo na vlastní pohled na svět. Jenže tento argument se často používá i tehdy, když někdo šíří nepravdivé nebo nepodložené tvrzení. Slovenská stránka Hoaxy a podvody ve svém příspěvku trefně vysvětluje, že mezi názorem a faktem je zásadní rozdíl – a že respektovat názor neznamená souhlasit s nepravdou.
Názor je osobní postoj, pocit nebo hodnocení, které nelze dokázat. Tvrzení jako „Segedín je chutný“ nebo „Segedín mi nechutná“ jsou čistě subjektivní a nikdo by se o ně neměl přít. Každý má jiný vkus a v tomto smyslu jsou všechny názory rovnocenné. Jiná situace nastává, když někdo prohlašuje něco, co se dá ověřit. Tvrzení „Do segedínu patří zelí“ už není názor, ale fakt, který lze doložit podle receptu. Fakta stojí na důkazech a zůstávají pravdivá bez ohledu na to, co si o nich myslíme.
Problém nastává, když se názor začne tvářit jako fakt. Výrok „Do segedínu nepatří zelí“ není jen osobní pohled – je to prostě nepravda. A pokud by se podobné nepravdy šířily dál a ovlivňovaly lidi, stávají se dezinformací. Typickým příkladem jsou věty, které vypadají odborně a přesvědčivě, ale nemají žádný důkaz: „Očkování způsobuje neplodnost“, „Evropa zakazuje tradiční jídla“ nebo „Lékaři tají lék na rakovinu“. Taková tvrzení už nejsou názory, ale lži, které mohou způsobit reálné škody.
Dezinformace není pouhý omyl. Je to nepravdivá informace, která má často vyvolat emoce – strach, hněv nebo nedůvěru. Pokud někdo začne tvrdit, že „Segedín je jedovatý“, může tím poškodit restaurace nebo výrobce potravin. Podobně mohou zdravotní či politické dezinformace ohrozit lidské zdraví, důvěru ve vědu nebo fungování společnosti. Proto je důležité naučit se rozlišovat, kdy někdo vyjadřuje osobní názor a kdy se snaží působit dojmem, že říká ověřený fakt.
Základní orientační pravidlo je jednoduché: názor nepotřebuje důkaz, tvrzení ano. Když někdo prohlašuje něco, co lze ověřit, měli bychom se ptát: Jak to víš? Máš pro to zdroj? Dá se to dokázat? Ověřená fakta mají jména, data a důkazy. Nepodložené názory se naopak často schovávají za fráze jako „já si to myslím“ nebo „každý má právo na svůj názor“.
Rozlišovat mezi názorem a faktem je dovednost, která chrání naši schopnost rozumně se orientovat ve světě. Jak připomíná stránka Hoaxy a podvody, respekt k názorům je důležitý, ale respekt k faktům je nezbytný. Bez něj by se totiž pravda mohla snadno ztratit v záplavě „jiných názorů“, které nejsou ničím jiným než klamavými tvrzeními.