František Matějka: odborník na vše, nebo na nic?


František Matějka je dle Wikipedie českým politikem a blogerem. V roce 2010 a pak v letech 2015 – 2017 byl místopředsedou Strany svobodných občanů. Z SSO odešel a v březnu 2017 založil hnutí Referendum o Evropské unii, které se letos přeměnilo na Stranu nezávislosti České republiky. Na svém blogu na Idnes, kde byl několikrát vyhlášen blogerem roku, se Matějka často vyjadřuje k různým skutečnostem, nejčastěji ovšem k EU.

Matějka se označuje za konzervativního politika. Patrně proto si jej redaktor Petr Dudek 20. prosince 2018 pozval spolu s Lubošem Palatou do pořadu Pro a proti na ČRo Plus. Tématem pořadu byla aktuální situace kolem protestů proti novému maďarskému zákoníku práce a maďarských médií.

Pozvání pana Matějky se jednoznačně ukázalo jako chyba, protože se neuměl věcně vyjádřit k žádnému bodu. Abych toto své tvrzení dokázal, uvádím přepis části 23minutového rozhovoru.

[Začátek přepisu, čas 4:44]

DUDEK: Pane Matějko, proč chodí Maďaři demonstrovat podle vás? Chodí kvůli tomu, že se jim nelíbí ten, jak oni říkají otrokářský zákon, anebo jsou v tom také obavy o osud demokracie, jak říkal pan Palata?

MATĚJKA: Předně si myslím, že bychom v podstatě vůbec se neměli mít vyjadřovat možnost, právo, to právo nemáme, morální právo nemáme na to, abychom se vyjadřovali k Maďarsku, k Polsku, aby se Evropská komise a Evropská unie…

DUDEK: Ne, počkejte, jsme, vy jste komentátoři, je to vaše práce, takže nebojte se.

MATĚJKA: Já tím chci říct a vyslat tím signál, že to je výsostné interní právo suverénního státu, to, jakým způsobem si spravuje své území, jestli k tomu má mandát vlastních voličů. Jinými slovy, to, co se děje v Maďarsku, je něco, co je důsledek suverénního rozhodnutí nejvyšší vůle lidu, to je bod č. 1. Bod č. 2. Víte, je potřeba říct, že jestliže se v současné době na těch demonstracích objevuje, ze začátku to bylo několik málo desítek tisíc lidí a teď je to tisíc, dva tisíce lidí, tak Orbán dokázal ve volbách mít v Budapešti půl milionu lidí, což se nikomu nikdy nezdařilo na západ od něj, a má stejný počet obyvatel přibližně jako Česká republika.

To, co se děje v současné době, víte, když Maďaři něčemu říkají otrocký zákon v tuto chvíli, přičemž to sousloví jako první bylo vysloveno v národním parlamentu opozičními stranami a bylo přijato jako heslo do těch demonstrací, tak je potřeba taky říct, že Maďaři jsou v situaci, kdy v podstatě tou úpravou toho zákoníku práce s těmi přesčasy de facto pouze dohánějí ostatní státy v Evropě, mimo jiné dohánějí i Českou republiku. Oni mají v  podstatě současné době taková pravidla, která za určitých okolností je možné využít už i v České republice hrozně dlouhou dobu a představte si, že byste přišel s myšlenkou, že Česká republika je díky přesčasovým hodinám a jejich ročnímu počtu otrokářským státem. A pokud jde o ten druhý náboj, to znamená obavu o demokracii, obavu o to, jestli náhodou média nebudou nějakým způsobem opravdu pod těžkým tlakem Orbána, vy tady vysíláte v Českém rozhlase podle zákona, který stejně jako v jiných státech Evropské unie povinně ukládá vysílat více než polovinu takzvané evropské tvorby. To samo o sobě je naprosto nedemokratické a naprosto nesvobodné. Představte si, že ještě navíc se to jmenuje evropská tvorba, a přesto se myslí eurounijní tvorba. To samo o sobě…

DUDEK: Počkejte, zacházíte za prvé zbytečně daleko, za druhé myslím, že nic takového neplatí…

MATĚJKA: Já se snažím… protože Maďarsko je mlha, to je něco, co se používá v tuto chvíli jenom jako symptom nebo důsledek daleko důležitějších, primárnějších problémů. O Maďarsku bychom si vůbec nepovídali, kdyby Maďarsko nesměřovalo jiným způsobem, než chtějí protagonisté Evropské unie v rámci hlubší integrace. To je celé.

DUDEK: Počkejte, já bych to rád uvedl na pravou míru, protože tento pořad jsem připravil já sám a nepřipravil jsem ho proto, že by mi do toho mluvila Evropská unie, ale protože mě zajímá, co se děje v Maďarsku. Stejně jako vy cítím ….

MATĚJKA: Já se vám snažím vysvětlit svůj postoj a důvody, které podle mě jsou, co se v Maďarsku teď odehrává

DUDEK: …samozřejmě, ale stejně jako vy cítím, že v Maďarsku je něco takového jako mlha.

MATĚJKA: Ano.

DUDEK: Neshodneme se možná vtom, co je příčinou té mlhy. Já to chápu tak, že toho o Maďarsku víme málo a měli bychom vědět více. Proto tady debatujeme, proto jste oba pozváni do tohoto pořadu. A já se vás ptám, když už jste začal hovořit o médiích, když se opoziční poslanci pokoušejí proniknut do vysílání maďarské veřejnoprávní televize, jak to chápete? Je to proto, že je to jejich okamžitý nápad, nebo je to jejich právo, anebo třeba cítí, že se o tom, co si demonstrující v ulicích Budapešti myslí, vysílá málo.

MATĚJKA: Je to všude stejné. Není to jenom v Maďarsku. Vždyť si představte…

DUDEK: Ne, já se ptám na Maďarsko. Zůstaňme u Maďarska. Rozptýlit tu mlhu.

MATĚJKA: Když si představíte, že by opoziční poslanci českého parlamentu anebo nedej bože politici stran, které v parlamentu nejsou, a mají pocit, že nemají dostatek prostoru ve vysílání zejména veřejnoprávních médií, které si také platí z koncesionářských poplatků, představte si, že by tito lidé násilím vnikli do této budovy, ze které dnes vysíláme, a chtěli by násilím v přímém přenosu do vysílání sdělovat své požadavky.

DUDEK: Můžeme se vrátit do Maďarska?

MATĚJKA: Ale vždyť tak to je. Ti samí kritici maďarského stavu…

DUDEK: Ano?

MATĚJKA: To znamená ti, kteří obhajují chování těch poslanců a v podstatě stojí za nimi, ti samí by byli první, kteří by křičeli na obhajobu demokracie, svobody vysílání Českého rozhlasu v případě, že by se kdokoli pokusil sem přijít a za použití násilí odvysílat nějaké své deklarace.

DUDEK: Jinými slovy, vy to chápete tak, říkáte, že ti maďarští opoziční poslanci, kteří se pokusili přelézt plot nebo přelezli plot a pronikli do budovy maďarské veřejnoprávní televize, nemají právo na to, aby se do vysílání dostali. Ale já bych chtěl vědět ještě, co si myslíte o tom, jak maďarská média o těch protestech referují.

MATĚJKA: Vy po mě chcete, a já vám rozumím, se věnovat pouze a výhradně tomu Maďarsku, ale bez příkladů pro posluchače to prostě nemá váhu. Všimněte si, v roce 2015 německá média teprve po měsíci informovala, o jaké násilí se … v jednotlivých městech z hlediska migrantů … já prostě … To je to samý s Francií. Ve Francii byli, byl dva roky výjimečný stav, …

DUDEK: Počkejte.

MATĚJKA: …byly potírány práva.

DUDEK: Pane Matějko, jestli mluvíte o událostech v Kolíně a jiných německých městech na Silvestra a na Nový rok 2015, tak to nebyl měsíc, ale bylo to několik dní a ta aféra se myslím docela jasně ukázala a rozpletla. Takže tady myslím, že média v Německu nemají žádný dluh. Na druhou stranu…

MATĚJKA:  To přiznání přišlo pouze proto, že v Internetu a dalších mainstreamových médiích…

DUDEK: Vraťme se zpátky k Maďarsku, nezlobte se.

[..]

DUDEK: Luboš Palata. Zajímal by mě váš názor na to, jak média pokrývají události v Budapešti, co se týče minulé neděle a třeba i protestů předcházejících.

PALATA: Ten důvod, proč maďarští opoziční poslanci se pokusili dostat do vysílání maďarské veřejnoprávní televize, byl v tom, že maďarská veřejnoprávní televize několik dní o těchto protestech vůbec neinformovala. To byl ten důvod a ten důvod byl samozřejmě legitimní. To, co se v M. v minulých letech stalo, je, že v Maďarsku veřejnoprávní sdělovací prostředky už neexistují, tam jsou státní televize, státní rádio, státní agentury a je to opravdu podle toho, co vysílají, z 95 % hlásná trouba vlády Viktora Orbána a jeho strany Fidesz. Je to bohužel smutný fakt, ale v Maďarsku veřejnoprávní sdělovací prostředky prostě už neexistují. A to, co se stalo v minulých týdnech, kdy podivný holding, který vznikl darováním celé sítě regionálních novin, v podstatě dokončil ovládnutí té mediální scény tak, že dnes je pod kontrolou vlády 90 % mediální scény, je něco, co jsme viděli v minulých letech například v Ruské federaci. Není to tak, že by v Maďarsku zanikla svoboda médií, svoboda tisku, ale ten mediální obraz, který chce šířit Viktor Orbán a jeho Fidesz prostě už té zemi velmi výrazně dominuje a dnes tam vlastně zůstává jediný velký sdělovací prostředek, který může vysílat nezávislé zprávy, a to je televize RTL, kterou vlastní lucemburští vlastníci, a to je na demokratickou zemi Evropské unie opravdu velmi velmi málo. (12:56)

[…]

DUDEK: Jak si podle Vás počínají média v Maďarsku v tuto dobu? Jak se staví k těm protestům a píší o nich objektivně nebo povrchně, málo nebo vůbec nebo hodně? Co si o tom myslíte?

MATĚJKA: Bezpochyby média i v Maďarsku informují podle toho, jaký zájem ta média mají, jaký lidé … jací lidé v nich pracují, jaký mají světonázor, jaké preferují hodnotové žebříčky, a podle toho se vysílá a vysílá se všude ve světě a je úplně jedno, jestli je to médium soukromé, veřejnoprávní nebo státní. Ti lidé, kteří pracují uvnitř, ne to IČO, tvoří to vysílání. A proto je i v Maďarsku tuto chvíli vysíláno to, co chtějí lidé, kteří tam jsou. Tak jako vy dnes sedíte ve studiu a hovoříte s námi. Jinými slovy to není o té instituci, o tom rádiu nebo o té televizi. Je to o lidech uvnitř. Jestliže lidé uvnitř chtějí informovat o tom, že 1000 lidí znamená neskutečnou sílu, tak o tom budou takto informovat a takto budou v médiích prodávat. Jestliže budou chtít potlačit jako – a promiňte mi to – v Katalánsku, ve Francii statisícové demonstrace a budou o nich říkat, že jsou marginálním projevem nějakého vzdoru extremistů, tak o tom takto budou týden informovat, to znamená, stejně jako každá profese na světě i novinařina je o lidech, o lidském faktoru. Já si jsem přesvědčený o tom, že jestli některá média neinformují relevantně nebo férově, poctivě, nahradí je jiná média. Dnes už se neutají vůbec nic. Všimněte si, že v Maďarsku mohou sice nějak vysílat, potírat tu informaci, neodvysílat ji. A je úplně jedno, v jakém je to politickém rozložení, mně jde o principy. V okolních státech, ať už je to zahraniční televize, ať jsou to zahraniční média, ať je to Internet, sdílení informací, to je všechno tak rychlý, že dneska už je podstatě úplně jedno, jaká je oficiální linka jednotlivých médií. Já tím chci prostě jenom říct, že jestli bychom se zabývali jedním zdrojem informací, jako je státní či veřejnoprávní televize a hodnotili, jestli je to fér, co vysílají a o čem, takže to ve společnosti ve skutečnosti má nakonec minimální vliv, protože lidé se k těm informacím stejně dostanou. A dostanou se k nim v podstatě v téměř reálném čase.

DUDEK: Zeptám se jinak. Existují určité zákony zpravodajství, které všichni známe a všichni ctíme. Myslíte si, jsou dodržovány teď i v maďarské televizi?

MATĚJKA: To neumím posoudit, vyjadřovat se k tomu nechci. Neumím to posoudit z toho důvodu, že jsem se tím opravdu nezabýval. A promiňte, protože Maďarsko je suverénní stát. Je to věcí Maďarů, voličů Maďarska, pokud jim to nebude líbit, Orbán nebude ve vedení této země a někdo jiný převezme vládu v Maďarsku a někdo jiný bude stanovovat pravidla vysílání různých médií.

PALATA: Já bych s dovolením něco poznamenal. Jenom k té suverenitě. Tato slova, která tady zaznívají od mého spoluřečníka, zaznívaly tady v 80. letech od režimu G. Husáka a komunistů, že suverénním právem je tady, že jaksi tady komunisté tady vládnou, že si tady budou vládnout, jak chtějí. Tohlencto prosím neříkejte.

MATĚJKA: A lidé si s tím poradili.

[Konec přepisu, čas 16:46]

 

Zhodnocení

František Matějka znalosti nahrazuje kolovrátkovým opakováním frází zejména o Evropské unii. Kdykoli přišlo na konkrétní dotaz, odvedl řeč jinam (místo o Maďarsku hovořil o Německu, Francii, Českém rozhlase, o českých opozičních stranách), případně se vyhnul odpovědi tím, že nemáme právo [sic!] hodnotit média v Maďarsku a že vše v Maďarsku je legitimní, když tam vládne suverénní vláda. Upozornil na to i novinář Palata, když připomněl, že stejnou dikci jako Matějka používal i komunistický režim. Matějka se tak opravdu podobá komunistovi Grospičovi v Interview Plus z 24. 11. 2017, který o příslušnících třetího odboje prohlásil, že „tito lidé v té době nějakým způsobem nesouhlasili s právními předpisy, nějakým způsobem proti nim vystupovali… pokud sahali k násilí, pokud se zpronevěřovali platným zákonům a přitom byli třeba ve státních službách, samozřejmě se to musí posuzovat se všemi konsekvencemi, kterých se dopouštěli, nebo případně nedopouštěli“. Platným právem ostatně v souladu s Matějkovým právním pozitivismem byly i norimberské zákony…

 

Jednotlivá nepravdivá tvrzení v diskusi

  • „Otrokářský zákon“ v Maďarsku

František Matějka tvrdí, že se Maďarsko pouze přibližuje západu či nám. Podle statistiky Eurostatu ovšem Maďaři patří s celkově 1850 odpracovanými hodinami ročně k nejvytíženějším národům v Evropě. Navíc tříleté období pro kompenzaci či proplacení přesčasů umožňuje účetní triky k ošizení zaměstnanců, například když z firmy odejdou. Mimochodem, dokonce ani zaměstnavatelské svazy si takovéto zakotvení 400 hodin nepřály. V ČR lze podle zákoníku práce nařídit práci přesčas v rozsahu 150 hodin ročně, dohodnout ji lze do limitu 416 hodin ročně. Přesčasovou práci musí zaměstnavatel u nás proplatit nebo kompenzovat náhradním volnem do 3 kalendářních měsíců od odpracování. Situace tedy není srovnatelná, zejména když vezmeme v potaz dřívější novelu maďarského zákoníku práce z roku 2012, která omezila práva odborů (s odbory mimochodem aktuální novela vůbec předem projednána nebyla).

 

  • Silvestrovská noc roku 2015 v Kolíně nad Rýnem

Pan Matějka nemluvil pravdu, jak ostatně upozornil už redaktor Dudek. O obtěžování se začalo psát už 1. ledna 2016 odpoledne – zcela první byl lokální list Kölner Stadt-Anzeiger, od kterého začala přebírat zprávy další média. Velký podíl na zastírání skutečnosti měla policie, která na Twitter vyvěsila zprávu „Rozpustilá nálada, oslavy do značné míry klidné, policie byla dobře připravena“.

 

  • Podíl evropské tvorby ve vysílání

Zákon 231/2001, § 42 jasně hovoří o minimu 50 % procent evropské tvorby pouze pro televizní, nikoli rozhlasové vysílání, jak uvedl Matějka. § 46 pak jasně dokládá, že Matějka šíří lži, když tvrdí, že má jít pouze o tvorbu ze států EU.

 

  • „Žluté vesty“

Ohledně hnutí tzv. žlutých vest francouzská média nic nepotlačovala, naopak psala o tom, že nelze hnutí ztotožňovat s extremisty, ale že mezi nimi extremisté byli nebo že se vezli na vlně protestů (např. Le Monde, Francetvinfo, France 24). Vzhledem ke stovkám zraněných, několika mrtvým a poškození majetku i památek to asi bude pravda.

 

Tolik tedy k Matějkovým lapsům v rozhlasové diskusi. Jak na tom František Matějka vůbec je s dalšími vědomostmi či jaký je jeho postoj k pravdě, doložím dalšími citáty:

„Připomeňme si něco z doby nedávno minulé. „Tento rok se zapíše do historie. Vůbec poprvé zavedl civilizovaný národ úplnou registraci zbraní. Naše ulice budou bezpečnější, naše policie efektivnější a celý svět nás bude následovat vstříc budoucnosti! (Adolf Hitler, 1935). ‚Němci, kteří chtějí používat zbraně, by měli vstoupit do SA nebo SS – obyčejní občané zbraně nepotřebují, protože v jejich rukou státu k ničemu nejsou.‘ (Heinrich Himmler). Co oba pánové nakonec dokázali, víme z dějin.“

Protože mu tak geniálních „citátů“ asi bylo líto, ještě je náznakově recykloval v červnu 2016: „Odzbrojit civilisty už zkoušeli na evropském kontinentu Josef Stalin, Adolf Hitler nebo Benito Mussolini.“

Že jsou ovšem oba citáty vymyšlené, jsme dokázali v článku Argumentační klam „Reductio ad Hitlerum v praxi“ z 5. 2. 2017.

  • V blogerském příspěvku „Třást si rukou s Putinem je špatně. Třást si rukou s Castrem je dobře. Srdečně váš Obama“ z 11. 4. 2015 Matějka napsal: „Vše ostatní bylo a je z kategorie ‚dělej si, co chceš, ale jestli to nebude po mém, dostaneš za uši‘. Někde to pak řeší střelami s plochou dráhou letu a tam, kde to nejde, třeba Majdanem, nebo alespoň červenými kartami.“ Zde pan Matějka nepopiratelně dokázal, že má za bernou minci ruskou propagandu, která tvrdí, že ukrajinský převrat byl zorganizován ze zahraničí. Rovněž kremelské provenience je tvrzení, že protest proti Zemanovi 17. listopadu 2014 údajně organizovala americká ambasáda ve spolupráci s českými přisluhovači a že mělo jít o jakýsi český „majdan“. Tyto lži u nás šířili například František Čuba, Jaroslav Doubrava, Petr Hájek, Břetislav Olšer, Adam Benjamin Bartoš, Jiří Svoboda, Nela Lisková, Jiří Paroubek nebo Ivan David a další přátelé Kremlu. O tomto aeronetovském výmyslu jsme psali v článku listopad 2014 dva roky poté aneb Zeman, Schapiro, kartičky – jak se to rýmuje? ze 14. 11. 2016 (o údajném „majdanu“ v Praze blíže také v článku Přichází Zemajdan! ze 7. 1. 2018)

 

  • V blogerském příspěvku Kauza Brady. Když se dva perou a baví o ničem, třetí se smějí a řežou svobodu z 30. 10. 2016 Matějka mimo jiné píše: „A máme tu zase herce, zpěváky, rádoby intelektuály a spasitele světa a věčné petenty.“ Je to pro Matějku velmi charakterizující, protože se volbou slov opírá o článek Adama Benjamina Bartoše „Věční petenti ve službách pana Vaňka“, prohlášený Václavem Klausem za „geniální“. Co na tom, že pan Bartoš připojený seznam petentů později rozšířil na seznam Židů…

Závěr

František Matějka má naprosto nedostatečné znalosti témat, ke kterým se vyjadřuje. Nevědomost tak zastírá přeskakováním ke zcela jiným tématům, případně arogancí. Chybějící znalosti se u Matějky ideálně snoubí se slabším úsudkem, jak dokazuje jeho přebírání hoaxů, kremelské propagandy a falešných citátů. To svědčí spíše pro diskusní úroveň osob, jako jsou poslanci Volný či Filip-Falmer či „analytici“ Martin Koller, Petr Štěpánek či Erik Best.

Matějkova „konzervativnost“, přesněji řečeno právní pozitivismus ohledně platných zákonů, může posloužit k obhajobě jakýchkoli zločinů, pokud budou formálně „pokryty“ právem. Jak v této souvislosti ukazuje i jeho názor na možnost vystoupení maďarské opozice ve státní televizi, jsou veškeré řeči pana Matějky o svobodě jen vějičkou pro případné naivní voliče, protože se ve skutečnosti uvažuje stejně jako komunisté.

Vše, co bylo uvedeno výše, by tak mělo být výstrahou pro redaktory seriózních médií, kteří by si chtěli do diskuse pozvat „konzervativního“ euroskeptika. Vhodnou platformou pro Františka Matějku by mohla být televize Barrandov, kde by byl mezi svými.

Martin Pánek vzpomíná na Františka Matějku takto: „Avšak přístup Petra Macha nic neřešit a nechat všechno vyhnít, se opět vyplatil. Spor tak vyhnil do podoby, kdy hamplo-matějkovské křídlo získalo dost příznivců na to, aby dokázali ochromit činnost a aby odpudili dost liberálů. Liberál těžko najde kompromis s někým, kdo říká, že se má zabít miliarda muslimů. Zabít jenom půl miliardy není přijatelný kompromis.“