Asociace nestátních organizací, Odborná společnost pro prevenci rizikového chování a Česká asociace adiktologů vydaly v úterý společné prohlášení, ve kterém líčí pochyby nad obsahem dokumentárního filmu „V síti: Za školou“, který v brzké době bude distribuován do škol. K nedorozumění došlo na základě obsahu dokumentu „V síti“. Verze dokumentu „V síti“ je zkrácená a upravená tak, aby byla vhodná i pro děti.
Dokument „V síti“ a „V síti: Za školou“ jsou české dokumentární filmy o tématu kybergroomingu. Tento dokumentární film dokumentuje tři dospělé ženy (které předstírají, že jsou dvanáctileté dívky), Michaelu Soukupovou, Týnu Junovou a Nikolu Komárkovou. Tyto „dívky“ si píšou a telefonují s tzv. sexuálními predátory na internetu. Sexuální predátoři mají většinou za cíl z obětí vylákat obnaženou fotografii. Během natáčení filmu došlo také k několika osobním schůzkám (za přítomnosti skrytých kamer, ochranky a dalších odborníků). Cílem dokumentů je varovat rodiče a děti před nebezpečím kybergroomingu (anglicky cyber grooming, child grooming). Je to označení pro chování uživatelů internetových komunikačních prostředků (chat, Skype atd.), kteří tyto prostředky využívají k navázání důvěrných vztahů se svými oběťmi, zejména dětmi. Po navázání důvěrného vztahu, groomer vyzve svou oběť k reálnému setkání, jehož cílem je sexuální nebo jiné zneužití důvěry vybrané osoby. Oběťmi kybergroomingu mohou být i dospělí a senioři.
Ale zpět k nedorozumění. Výše zmíněné spolky vydaly prohlášení, ve kterém se například píše: „Obáváme se, že film, určený jako prevence pro školy a který obsahuje drsný sexuální obsah, může zasažené žáky retraumatizovat či jim trauma přímo způsobit. Bezmála 30 % dětí ve věku 12- 17 let je alespoň jednou měsíčně či častěji vystaveno sexuálně explicitním materiálům na internetu; pětina všech dětí je těmito obsahy obtěžována a 5 % dětí dokonce uvádí, že je z nich hodně rozhozeno (Bedrošová, Hlavová, Macháčková, Dědková & Šmahel, 2018). Dále 7 % dětí navíc uvádí, že bylo k provozování sextingu donuceno jinou osobou (Kopecký & Szotkowski, 2017). To znamená, že pokud by průměrnou třídu navštěvovalo 20 žáků, pak v průměru v každé třídě bude tento dokument sledovat jeden žák, který byl již tomuto obsahu vystaven a „velmi rozhozen“ či k podobnému jednání donucen. Znovu vystavení dítěte obdobné situaci bez náležité podpory může vést k retraumatizaci. Hodinové sledování dokumentu s tímto obsahem bez adekvátního zpracování v malých skupinách s odborníkem považujeme za riskantní a nezodpovědné. Konkrétním příkladem takového záběru, který se v dokumentu objevuje, je onanující muž. Dále není jasné, jak je zajištěná odborná opora pro nezletilé žáky, kterým má být pouštěn dokument, byť nějak upravený s rozmazanými detaily intimních partií. (…) Problematické je pro nás také věkové rozpětí dětí, pro které je program určen (12-15 let). Z pohledu vývojové psychologie je vnímání sexuality v tomto věku velmi rozdílné a program by měl být uzpůsobený jednotlivým věkovým kategoriím, veden v intimním a bezpečném prostředí a v případě nutnosti uzpůsoben specifické zkušenosti dětí, čehož při velkém počtu dětí v takto širokém věkovém rozpětí není možné dosáhnout. Máme tedy 3 typy dětí, které obsah negativně ovlivní a to tím, že dojde k traumatizaci nebo retraumatizaci anebo návodnému chování,“ píší v prohlášení.
Na nepravdivé prohlášení se rozhodl reagovat projekt E-Bezpečí. Zveřejňujeme jejich vyjádření v celém znění:
Prohlášení ke stanovisku Asociací nestátních organizací společně s OSPRCH k filmu V síti: Za školou
Vážení představitelé tohoto uvedeného stanoviska, rádi bychom za projekt E-Bezpečí zareagovali na prohlášení k filmu V síti: Za školou. Prohlášení obsahuje celou řadu nepravd a autoři evidentně dětskou verzi filmu, která je zcela odlišná od filmu určenému dospělému publiku, neviděli. V prohlášení totiž účelově kombinují obsah celovečerní verze filmu pro dospělé publikum s verzí edukativní, která je velmi odlišná. Zároveň ve svém prohlášení využívají odborných citací různých expertů i laiků, které jsou však vytrženy z příslušného kontextu (včetně citací nás samotných).
Je překvapivé, že autoři prohlášení vydali stanovisko před tím, než viděli finální dětskou verzi, metodiku určenou pro pedagogy, nový web určený pro rodiče a pedagogy – a neznají navazující preventivní aktivity a činnosti. Toto považujeme za neprofesionální!
Řada odborníků se totiž veřejně vyjadřuje k diskusi k celovečerní verzi filmu, nikoli k dětské verzi, která je velmi odlišná od filmu pro dospělé diváky. Typickou ukázkou jsou citace prof. Šmahela zveřejněné na portálu IRTIS, který se vyjadřuje nikoli k filmu (a už vůbec ne dětské verzi), ale k neadekvátní a neodborné diskusi, která je často plná stereotypů, např. o věku predátorů, o restrikcích apod. Sám Šmahel opakovaně upozorňuje na to, že se vyjadřuje k traileru k filmu a ke klipu Tomáše Kluse, dětskou verzi do této chvíle neviděl.
Nyní se zaměříme na kontroverzní tvrzení, která jsou v prohlášení obsažena. Půjdeme postupně:
“Obáváme se, že film, určený jako prevence pro školy a který obsahuje drsný sexuální obsah, může zasažené žáky retraumatizovat či jim trauma přímo způsobit.”
V dětské verzi není žádný drsný, násilný ani pornografický obsah, kontakt se sexuálním abuzérem je v celé dětské verzi (63 minut) v pěti 2 vteřinových scénách, celkem 15 vteřin z celého filmu, které jsou pixelovány a rozostřeny. Zároveň je každý vstup ošetřen právě vstupem “vrstevnic dětí”, které vysvětlují, ať dítě, které v kyberprostoru zažije či zažívá nepříjemnou zkušenost, přeruší komunikaci daným člověkem! (Vstup 2 – 9:23) A třetina z 12 vstupů přímo cílí na posilování pozitiv – dětská verze končí pozitivním poselstvím, že internet vůbec není strašák a není třeba se ho bát. Navíc už před samotným filmem mají učitelé v rámci metodiky vysvětleno, co se v kritických místech filmu odehraje a jak na to navazují vstupy hereček. Metodiku mají učitelé i rodiče od 27. 2. k dispozici na webu (celý web se pouští současně s premiérou).
Co se týče obsahu filmu V síti: Za školou, dítě není 60 minut konfrontováno se závadným obsahem, dětská verze obsahuje maximálně 30-40 minut z děje původního filmu a zbytek je vyplněn právě 12 autoedukativními vstupy apelujícími na pozitivní stránky internetu, které dětem zprostředkovávají herečky (věkový rozdíl mezi herečkami a cílovou skupinou je pouze 5-8 let!).
“Obáváme se, že dokument V síti může vyvolat paniku mezi rodiči a pedagogy, která může vést k přílišným restrikcím užívání internetu namísto výuky bezpečného chování ve virtuálním prostředí.”
Film V síti NENÍ dětská verze V síti: Za školou, jde o jiné filmy! Po celou dobu komunikace s vysokým mediálním zásahem autoři/tvůrci upozorňují na to, že restrikce nic neřeší, že zákazy jsou nefunkční a panika není na místě! To samé opakovali zástupci našeho týmu několikrát, např. před zraky více než milionu diváků na ČT24. Informace byly opakovaně publikovány na portálu E-Bezpečí a dalších webech, jsou součástí i webu k filmu (část pro učitele i rodiče). Navíc i sám prof. Šmahel nám v komentáři pod textem poděkoval za to, jakým způsobem toto téma komunikujeme a jak mírníme mediální paniku.
“Příkladem takových preventivních programů jsou certifikované programy zaměřené na témata bezpečného internetu a netolismu.”
Projekt E-Bezpečí je certifikovaný projekt všeobecné primární prevence s vysokým stupněm kontroly, kromě jiného vítěz Evropské ceny prevence kriminality (v ČR). A na dětské verzi jsme se podíleli právě my, proto jsme celou dobu usilovali o to, aby byl dopad na dětské publikum co nejvíce pozitivní. Verze není strašidelná a traumatizující – naopak, je tam celá řada edukativních a dokonce i vtipných momentů a jasný pozitivní závěr.
“Problematický je pro nás také nepřesný profil predátora. Z dokumentu vyznívá, že se jedná především o muže ve věku nad 40 let, v praxi jím však je nejčastěji muž ve věku od 20 do 25 let (Kožíšek, 2018).”
Ve filmu jsou zachyceny osoby ve věku 17-70 let, stejná informace je šířena autory filmu na všech veřejných platformách a v drtivé většině všech rozhovorů. Doporučujeme jakýkoli rozhovor s tvůrci, ve kterých o predátorech hovoří – jasně říkají, že kontakty zahrnují jak mladé (věkově blízké dětem), tak i starší uživatele online služeb. Co se týče Martina Kožíška – neprezentuje data z žádného relevantního výzkumu, prezentuje své vlastní zkušenosti s prací na Lidé.cz (což je v podstatě seznamka se specifickým složením uživatelů!) – a hovoří o úzké skupině predátorů (těch nejhorších), kteří jsou velmi často policií usvědčeni a odsouzeni! Nehovoří o všech dospělých, kteří s dítětem komunikují… a např. před dítětem pouze masturbují (ti dostávají často podmíněné tresty, případně jsou jejich případy odloženy).
Téma rozebíráme např. zde:
http://www.e-bezpeci.cz/index.php/z-nasi-kuchyne/1797-komentar-film-v-siti-vyvraci-drtive-mnozstvi-stereotypu-o-sexualnich-predatorech-a-take-o-prevenci-rizikoveho-chovani-vybirame-nektere-z-nich
“Za problematický považujeme také fakt, že preventivní program otevírá pouze zkušenost dívek a nevěnuje se specifickému ohrožení chlapců.”
Ve všech diskusích k filmu, v metodice i doprovodných textech je popsáno, že se problém týká také chlapců. Viz např. zde (Mýtus 4). Sám režisér vysvětluje, že by natočil i chlapce, kterých se problém také týká, ale že nedokáže zajistit pro svůj film dospělého muže, který by vypadal jako chlapec (problém s vousy, mutací hlasu apod.). Toto je opět diskutováno v mediálním prostoru od spuštění prvního traileru! Navíc v České republice existuje velké množství filmů, které cílí právě na zneužívání chlapců – např. Seznam se bezpečně, Marty is dead, Na hory apod. – toto téma je tedy v ČR zpracováno dostatečně.
“Forma hromadné jednorázové akce pro několik tříd – a tedy několik desítek dětí – současně je neefektivní…”
Tvůrci prohlášení nebyli seznámeni s metodikou k dětské verzi filmu, která podrobně popisuje, jak vést následnou diskusi s žáky, jak zakomponovat téma do školních vzdělávacích programů školy, jaké následné aktivity s dětmi dělat, jak se chovat po návštěvě filmu, které organizace může škola oslovit v rámci prevence apod. Stejně tak nečetli soubor činností pro další práci s tématem – tedy konkrétní aktivity pro různé cílové skupiny žáků. Po celou dobu jak tvůrci, tak i my, ve veřejném prostoru vysvětlují, jak je nutná dlouhodobá práce s dítětem na úrovni rodič i učitel a jak je nutná dlouhodobá kontinuální prevence.
“V této podobě naopak může působit návodně”
Všude je uvedeno (opět metodika, web, komentář apod.), jak důležitá je diskuse a rozbor situace s pedagogy a rodiči! Film není žádná samospasitelná forma prevence, je to konkrétní “pomůcka” využitelná přímo ve škole. Nemá nahradit prevenci, ale doplnit ji! Stejně jako jakýkoli jiný předchozí filmový snímek. O tom mimochodem hovoříme na naší přednášce šířené internetem, která se také součástí preventivní kampaně.
“Dokumentaristé zvolili platformu Lide.cz…”
Dokumentaristé zvolili několik platforem, včetně Facebooku a dalších služeb. Lidé.cz využívají pouze k demonstraci sextingu a kybergroomingu! Na TikToku v ČR na online predátora totiž s vysokou pravděpodobností nenarazíte.
“Dále předávání rad volavek směrem k žákům. Životní zkušenosti jsou nepřenositelné a nejvíce žáci staví na sdílení zkušeností a rad mezi sebou, ne tedy od starších osob.”
Předně nejde o žádné “volavky”, ale o herečky (jejich úkolem nebylo nachytat muže v online prostředí). Ty dětem v dětské verzi nepředávají žádné životní zkušenosti, dávají jim konkrétní příklady bezpečného chování na internetu – včetně bezpečnostních rad! Žáci, kteří sledují film, jsou věkově protagonistkám blízcí – v době natáčení byl věkový rozdíl mezi žáky a herečkami 5-8 let! Navíc herečky žádného odborníka nemají suplovat (jak tvrdí autoři prohlášení), odborníci jsou součástí navazujících aktivit!
“…vyvrátit některé mýty, které v dokumentu jsou”
Zde by nás zajímalo, o které konkrétní mýty a stereotypy se v dětské verzi filmu jedná? Již je zřejmé, že nejde ani o věk pachatelů, ani o preventivní strategie směrem k rodičům (zákazy), ani o důležitost dlouhodobé prevence, ani o vykreslování internetu jako zla apod.
Více k problematice např. zde: http://www.e-bezpeci.cz/index.php/z-nasi-kuchyne/1797-komentar-film-v-siti-vyvraci-drtive-mnozstvi-stereotypu-o-sexualnich-predatorech-a-take-o-prevenci-rizikoveho-chovani-vybirame-nektere-z-nich
Závěrem je třeba konstatovat, že text prohlášení je manipulativní, obsahuje nepravdivá tvrzení a je složen z nekonzistentních a mnoha vzájemně nesouvisejících částí – smíchává informace z dětské verze a dospělé verze filmu, traileru, klipu Tomáše Kluse, prohlášení osob, které film neviděli apod.. Z prohlášení je evidentní, že jeho tvůrci nemají dostatek informací a vycházejí více z toho, co rezonuje mediálním prostorem, než ze skutečných fakt.
doc. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.
PhDr. René Szotkowski, Ph.D.
Univerzita Palackého v Olomouci
Centrum prevence rizikové virtuální komunikace, projekt E-Bezpečí
(Konec prohlášení)
Nutné dodat, že Matěj Hollan se za Asociaci nestátních organizací omluvil a prohlášení vzal zpět. „Ředitel Asociace nestátních organizací, Matěj Hollan se tímto dementi omlouvá tvůrcům dokumentů V síti a V síti: Za školou za včerejší prohlášení jedné naší sekce, která bez schválení orgány Asociace vydala prohlášení odsuzující tento film. Několik členů Asociace se proti tomuto jednání naší sekce hned vymezilo. Jak jsem zjistil a co považuji za největší problém, členové sekce dokument neviděli (!), stejně jako neviděli metodiku určenou pro pedagogy, nový web určený pro rodiče a pedagogy a neseznámili se ani s navazujícími preventivními aktivitami a činnostmi projektu,“ píše.