Náš web už potvrdil, že vládní letadlo letící na pohřeb královny Alžběty II. se muselo vracet zpět do Prahy a pro premiéra se po pohřbu vracet. Psali jsme ovšem také, že stojánka na letišti, natož přelet a stojánka na jiném letišti, by stála více než návrat na mateřské letiště. Nutné také dodat, že piloti musí povinně nalétat určitý počet kilometrů ročně a návrat „na prázdno“ šlo zahrnout i do těchto kilometrů a tak pilot nemusel nalétané kilometry absolvovat i tak s prázdným letadlem jindy.

Samozřejmě, že situace pravděpodobně šla řešit jinak. Od domluvení společného letu s jinými delegacemi, přes cestu autem, až po přistání na jiném letišti a dojetí do Londýna objednaným autem. Ostatně i česká ambasáda v Londýně disponuje vozovým parkem. Teoreticky možné bylo také využití běžného linkového letu. Na stranu druhou se šíří šílené příspěvky, kolik tento návrat stál. Například Jindřich Rajchl lže, že to byly tři miliony korun, proruský dezinformátor Jiří Černohorský mluvil o milionech.

Tak pojďme si to spočítat. Z Prahy do Londýna je to vzdušnou čarou 1040 km. Samozřejmě letadlo neletí vzdušnou čarou a tak počítejme s cca 1200 km. Spotřeba Airbusu A319 je cca 3 kg paliva na kilometr. Počítejme tedy, že spotřeboval tam a zpět 3600 litrů paliva. Cena leteckého benzínu se s DPH pohybuje kolem 48 Kč za litr. Cena jednoho letu tedy činní cca 172 000 Kč. S přípravou na let a kroužením po letišti nepřesáhnou náklady na takový tam i zpět 400 000 Kč. Reálně, pokud bychom tedy vyčítali vládě mrhání, musíme vyčítat částku okolo 400 000 Kč, nikoliv miliony. Jak již bylo napsáno, kdyby se podařilo sehnat jiné letiště na stojánku, muselo by letadlo absolvovat přelet a započítala by se taxa za stojánku. Kdyby doletělo na jiné volnější letiště, nějakou částku by i tak stála stojánka a automobilová doprava s premiérem. Reálně tedy možná šlo ušetřit statisíce, nikoliv miliony.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.