Dezinformačními weby se již šíří úplné překroucení rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Podle dezinformátorů soud Ukrajinu viní z masakru. To však není jednoznačně pravda.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve svém nedávném rozhodnutí nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění za nedostatečnou reakci státu během střetů mezi proruskými a proukrajinskými demonstranty v Oděse v květnu 2014, při nichž zahynulo 47 lidí. Soud nekonstatoval přímou vinu Ukrajiny za samotný masakr, ale zdůraznil selhání státních orgánů v jejich povinnosti chránit životy a zajistit účinné vyšetřování událostí. Většina obětí byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. ESLP také poukázal na roli dezinformací a propagandy šířené ruskými úřady a médii, které přispěly k eskalaci napětí vedoucí k tragickým událostem. Soud také upozornil, že mnozí oděští činitelé zodpovědní za ukrajinská pochybení zakrátko utekli právě do Ruska, kde dostali občanství a udělali kariéru na pozadí ruské invaze do sousední země. Konkrétně zmínil zástupce policejního náčelníka Volodymyra Fučedžiho a náčelníka hasičů Volodymyra Bodelana.
V roce 2014 byla Ukrajina v hluboké krizi po svržení prezidenta Viktora Janukovyče a ruské anexi Krymu. Na východě země vypukly proruské separatistické povstání, což vedlo k válce v Donbasu. I v Oděse existovalo napětí mezi proukrajinskými a proruskými skupinami. Odpoledne 2. května vypukly v centru Oděsy střety mezi proukrajinskými aktivisty (včetně fotbalových fanoušků a nacionalistických skupin) a proruskými demonstranty, kteří podporovali odtržení regionu od Ukrajiny. Boje zahrnovaly střelbu a házení Molotovových koktejlů, výsledkem bylo několik mrtvých a desítky zraněných. Večer se střety přesunuly na Kulikovo pole, kde se nacházelo stanové tábořiště proruských aktivistů u budovy Domu odborů. Požár Domu odborů vypukl poté, co do budovy pronikli lidé a byly vrženy Molotovovy koktejly (zdroje se liší v tom, která strana ho iniciovala). Požár se rychle rozšířil, protože budova měla staré dřevěné prvky a nefungovala řádně požární ochrana.
Ukrajinské úřady jsou kritizovány za nedostatečnou reakci a selhání policie, která střety nedokázala zastavit. Evropský soud pro lidská práva (ESLP) v roce 2024 rozhodl, že Ukrajina neochránila životy obětí a nevyšetřila řádně události. Faktem ovšem je, že obě strany se podílely na eskalaci konfliktu, házely zápalné lahve a používaly střelné zbraně. Ruská média a propaganda události prezentovaly jako „masakr proruských aktivistů“, čímž posílily narativ o „fašistickém režimu v Kyjevě“ a už zamlčují, že se jednalo o reakci na nelegální anexi Krymu.