O této tabulce jsme už jednou psali v souvislosti s organizací Člověk v tísni. Na Facebook se totiž šíří tabulka, jak neziskové organizace pomohli lidem po ničivém tornádu na J¨jižní Moravě a Člověk v tísni z ní vyšel nejhůře. Tabulka ukazovala, že neziskové organizace rozeslali z darů 54 – 80 % postiženým lidem a obcím. Ačkoliv je jasně uvedeno, že jde o částku po čtvrt roce, někteří se to snaží využít proti neziskovým organizacím.
Ve skutečnosti z vyhlášených veřejných sbírek si neziskové organizace mohou nechat maximálně 5 % na provoz. Zbytek musí být zaslán skutečně k účelu, ke kterému byla sbírka založena. „Jak sami vidíte, pan Svoboda jako důkaz naší neefektivity použil tabulku vyfocenou z televize tři měsíce po tornádu a odvodil z ní, že jsme si půlku peněz ze sbírky nechali. Samozřejmě, že nenechali. My pomáháme lidem v místě katastrofy totiž dlouhodobě a peníze ze sbírky čerpáme postupně, efektivně, dle měnících se potřeb na místě,“ píše Člověk v tísni.
A co by znamenalo, kdyby organizace vyplatily peníze okamžitě? Příjemci by nebyli dostatečně prověření, škody vyčísleny a mohlo by se stát, že někteří lidé dostanou peníze od více organizací, zatímco někdo nikdy. Pro mnoho lidí by to však znamenalo i to, že peníze získá exekutor na umoření dluhů. Nezřídka se totiž stává, že postižení lidé mají nějaké exekuce či jiný druh dluhu. V praxi by to znamenalo, že kdyby nedošlo k dohodě mezi neziskovou organizací, exekutorem a poškozeným, peníze by byly použity ne na pomoc, ale umoření dluhu. Taková jednání nějakou dobu zkrátka trvají. Podle informací iDNES.cz je v oblasti zasažené tornádem asi 300 lidí v exekuci.
Ani dům se nepostaví za čtvrt roku. A až následně si lidé dům vybaví, což mohou doložit dalšími účtenkami. Kromě toho někteří lidé se po ničivém tornádu už do postižených obcí nechtěli vracet a hledali si bydlení jinde. I to samozřejmě nějakou dobu trvá.