Například i Čech dobrovolně žijící na ruské Sibiři Petr Michalů sdílel snímek z „mírové demonstrace v Praze“, které se účastnilo 1. června asi 200 lidí. Na transparentu stojí: „Díky sovětskému svazu skončilo v Československu hitlerovské vyvražďování a americké bombardování. Rusové jsou naši bratři!“
Přiznejme si, že transparent je mimořádně hloupý z mnoha důvodů, Sovětský svaz spolu s Američany ukončili nacistickou hrůzovládu na Československém území, to je bezesporu pravda. Sovětský svaz však válku po boku nacistů i rozpoutal invazí do Polska. Na začátku května také skončilo německé vyvražďování, ale začalo to sovětské. „Třetí období represí vůči čs. občanům započalo téměř okamžitě po osvobození Československa Rudou armádou v květnu 1945. Od této chvíle až do začátku 50. let byly do SSSR zavlečeny příslušníky zvláštních jednotek sovětské vojenské kontrarozvědky SMĚRŠ a NKVD na sovětské území i stovky nevinných lidí, o něž měl sovětský režim zájem. Vedle kolaborantů šlo většinou o příslušníky předválečné ruské, ukrajinské či běloruské emigrace, kteří nalezli od 20. let 20. století v Československu nový domov. Odvlečení se však nevyhnuli ani někteří Češi, kteří se v minulosti “údajně” provinili proti sovětskému režimu. Ti všichni byli většinou odsouzeni k vysokým trestům (10-25 let) odnětí svobody. Odhady počtu odvlečených osob z území dnešní České republiky se pohybují kolem 500 osob (z toho 300 obětí), ze Slovenska pak bylo odvlečeno 6 tisíc osob (z toho 2 500 Slováků), nejméně dva tisíce osob zahynulo,“ píše vzdělávací web Gulag online.
„Zaměřme se však na tvrzení, které se snaží naznačit, že Československo snad bombardovali jen Američané. „Již v únoru 1945 bombardoval sovětský bombardovací svaz Moravskou Ostravu, ale pak se operace sovětských jednotek české části protektorátu víceméně vyhýbaly. Velké obavy měli Němci z 2. letecké armády, ta ale byla jako součást 1. ukrajinského frontu maršála Koněva plně zaměstnána útokem na Berlín, a tak se přes Krkonoše a Orlické hory kromě několika průzkumných letů vůbec nepodívala.
Situace se změnila až v prvních květnových dnech, kdy se Rudá armáda začala sbírat od Berlína a připravovala se zaútočit na protektorát. K hlavnímu tlaku na něj došlo ze severu 6. až 7. května a jeho obyvatelé byli ušetřeni bombardování zřejmě jen proto, že v prvních květnových dnech bylo mizerné počasí a vzlétnout nemohla ani jedna bojující strana. Vyčasilo se až 8. května a tak 2. letecká armáda okamžitě zaútočila na severní a částečně také na východní a střední Čechy. Z jihovýchodu z letišť na rakousko-slovenském pomezí zaútočila také 5. letecká armáda hlavně na střední Moravu a Vysočinu,“ píše web, který se zaměřuje na historii.
„Takřka každý rok se v médiích připomíná americké bombardování Prahy z února 1945, při němž zahynulo přes 700 lidí. Mnohem méně zájmu budí sovětské bombardování českých měst, k němuž došlo na samém sklonku války 8. a 9. května. Zahynulo při něm přes 1300 lidí. V Československu se ale o náletech muselo mlčet, Sověti přitom už v 60. letech neměli problém svou akci přiznat,“ připomíná Česká televize.
„K závěru, že Mladou Boleslav a Škodovku nebombardovali Němci, nýbrž sovětské letectvo, došel po důkladném studiu archivních materiálů historik Michal Plavec, který působí jako kurátor letecké sbírky Národního technického muzea.
Sověti se snažili zastavit příslušníky německého wehrmachtu, kteří prchali do západní spojenecké zóny. Sovětský svaz potřeboval mimo jiné co nejvíce zajatců, aby mohl obnovit válkou zdevastovaný průmysl, zemědělství, města i vesnice,“ píše Paměť národa.