Po setkání premiéra Roberta Fica se studenty v Popradu zaplavily sociální sítě videa a příspěvky, které studenty a jejich učitele lživě obviňují z politické koordinace nebo dokonce ze spolupráce s opozicí. Nejčastěji sdílený klip obsahoval titulky „Gröhling povedal, že tu musíme zostať“, které měly dokazovat, že žáky řídí předseda SaS Branislav Gröhling. Slovenský Demagog však upozornil, že studentka zřejmě mluvila o svém učiteli s podobně znějícím jménem, který na tamním gymnáziu skutečně působí jako výchovný poradce. Přesto se video virálně šířilo napříč Facebookem, Telegramem i kanály známými pro publikování konspirací.
Další část dezinformační kampaně se zaměřila na muže z několika fotografií, kterého autoři příspěvků označili za „ukrajinského organizátora celé akce“. Ve skutečnosti šlo o učitele gymnázia Kukučínova v Popradě – slovenské národnosti – který vykonával běžný pedagogický dozor a doprovázel skupinu studentů, jež přednášku opustila. Tuto informaci jednoznačně potvrdila ředitelka školy ve veřejném prohlášení. Nepravdivá nálepka „ukrajinský organizátor“ však mezitím nasbírala tisíce sdílení a stala se jedním z nejrozšířenějších narativů o údajné manipulaci studentů.
K šíření těchto tvrzení výrazně přispěly účty a stránky dlouhodobě známé publikováním neověřeného obsahu. Video sdílela například Mimi Šrámová, která už dříve šířila falešné dokumenty o údajném napojení Ivana Korčoka na ŠtB. Do kampaně se zapojil také portál TV OTV či kanály na Telegramu, které NEST Institute opakovaně spojuje s přebíráním ruské propagandy. Nepravdivé interpretace převzala i Infovojna, která patří mezi nejcitovanější zdroje konspirační scény na Slovensku.
Ve skutečnosti ale celá situace vznikla mnohem jednodušeji: během premiérova vystoupení několik desítek studentů vyjádřilo svůj nesouhlas pokojným odchodem a cinkáním klíčů. Nešlo o akci politických stran ani o organizovanou demonstraci vedenou pedagogy. Školy později vysvětlily, že studenti měli právo vyjádřit vlastní názor a učitelé pouze zajišťovali jejich bezpečnost. Demagog i další ověřovatelé informací proto označili šířící se příspěvky za nepravdivé nebo vytržené z kontextu.
Na sociálních sítích se současně objevily další nepodložené útoky, které měly popradské události posunout do rámce širšího kulturního či politického konfliktu. Jak upozornili novináři, internet zaplavila vlna vulgárních reakcí, nepravdivých domněnek o ředitelce školy či tvrzení, že gymnázium studenty indoktrinuje. Tyto narativy se rychle šířily i díky médiím, která v prvních dnech zveřejňovala nepřesné informace, jež už později takřka nikoho nezajímaly.
Některé politické figury navíc aktivně podporovaly zkreslený obraz situace. Místopředseda Smeru Tibor Gašpar například označil autora nápisů před školou za „třináctiletého žáka“, aby celou událost prezentoval jako manipulaci „neviného dítěte“. Ve skutečnosti je student plnoletý a sám opakovaně potvrdil, že jednal z vlastní vůle. Podobná zkreslení posilují dojem, že mladé lidi někdo navádí, a odvádějí pozornost od toho, že studenti protestovali samostatně a kultivovaně.
K šíření nepravdivých narativů přispěl i širší kontext událostí: Poprad zažil v těch dnech výrazné napětí, včetně zásahu policie proti studentovi, který před školou napsal protificovské nápisy. Internet se rychle zaplnil množstvím polopravd a agresivních komentářů a protestní nápisy se rozšířily po celém Slovensku. Místo faktů začal dominovat boj o interpretaci celé kauzy a dezinformační scéna ji využila k dalším útokům na školy, učitele i samotné studenty.
Události nakonec ukázaly dvě paralelní skutečnosti: na jedné straně masivní a rychlou produkci manipulací, které se snažily studenty vykreslit jako figurky v politické hře, na straně druhé však velmi dospělé vystupování samotných žáků. Ti veřejně vyzvali k uklidnění situace a chránili svou ředitelku před útoky z obou stran. Jejich postup byl jednou z mála věcí, které v této vyhrocené atmosféře obstály bez zkreslení – a přesně tato skutečnost je terčem části probíhající dezinformační kampaně.