Páteční návštěva slovenského premiéra Roberta Fica v Popradě, kterou provázela napjatá atmosféra i protestní odchod části studentů za zvuků cinkajících klíčů, se rychle stala předmětem dezinformačních manipulací. Z události, kterou podle svědectví studentů i médií vyhrotil především sám premiér svými výroky o „boji na Ukrajině“, se během několika hodin stal terč konspirací. Jedna z nich byla obzvlášť absurdní: anonymní profily začaly šířit fotografii učitele doprovázejícího žáky na přednášku s tvrzením, že jde o „ukrajinského infiltrátora“, který měl celou akci organizovat. Stejná logika pak dopadla i na studentku s ukrajinskou vlajkou, kterou dezinformátoři rovněž označili za cizinku.

Jeden z prvních příspěvků se objevil na profilu „Jan Kovac“, který patří do dlouhodobě známé dezinformační scény na Slovensku. Už v pátek odpoledne začal tvrdit, že mezi studenty jsou „Ukrajinci připravující převrat“, a během víkendu přidal další ničím nepodložené spekulace. Jeho příspěvky sdílely stovky lidí a přestože se v komentářích opakovaně ozývali uživatelé, kteří učitele osobně znají a upozorňují, že jde o pedagoga místního gymnázia, velká část komentujících těmto faktům odmítala uvěřit. Stačilo, že muž měl na sobě černou bundu – stejně jako desítky studentů, kteří se takto domluvili už týden předem v rámci symbolického protestu.

Ve skutečnosti však neexistuje jediný důkaz, že by mezi studenty byli ukrajinští občané nebo že by protest koordinoval kdokoli zvenčí. Redakce, která událost detailně mapovala, má potvrzeno, že šlo o běžného učitele doprovázejícího studenty na akci pořádanou okresním úřadem. Reálný průběh situace, popsaný například iRozhlasem či slovenskými Aktualitami, ukazuje spontánní reakci části mladých lidí na výroky premiéra Fica o „boji na Ukrajině“. Odchod doprovázený klíči navíc navazuje na předchozí týdny „křídové revoluce“, kdy studenti i veřejnost reagovali na zásah policie proti žákovi, který před školou nakreslil protestní nápis.

Tento incident bohužel zapadá do rostoucího trendu „honů na čarodějnice“, kdy dezinformační scéna označí náhodného člověka za údajného organizátora či viníka politické situace. Podobně tomu bylo po atentátu na premiéra Fica, kdy se v online prostoru šířily výzvy k dohledání dvou náhodných seniorů, kteří se ocitli poblíž místa činu. Tyto útoky mají společného jmenovatele: pracují s vymyšlenými identitami, podsouvají strach z vnějšího nepřítele a útočí na kohokoli, kdo se jen mihne v blízkosti politické události.

Šíření takových lží není bez rizika. Podobné kampaně v minulosti vedly k vyhrožování, osobním útokům i reálnému nebezpečí pro označené osoby. Případ popradského učitele je dalším připomenutím, že neověřené sdílení obrázků a spekulací může způsobit konkrétním lidem problémy, a že dezinformátoři s tím počítají. Proto je nutné zůstat obezřetní, ověřovat fakta a nenechat se vtáhnout do manipulací, které z náhodných účastníků veřejných událostí vyrábějí fiktivní nepřátele.

 


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.